Berlín 1936
Oliver Hilmes
Příběh o šestnácti dnech Hitlerovy olympiády. V létě 1936 se v Berlíně všechno točí kolem olympijských her. Desetitisíce lidí proudí do německého hlavního města, které chtějí národní socialisté prezentovat jako světovou a otevřenou metropoli. Oliver Hilmes sleduje prominentní i zcela neznámé osoby, Němce i zahraniční hosty na stadionech i v ulicích, které žijí nejen sportovní událostí. Na krátkou chvíli zmizely cedule zakazující Židům to či ono, místo nacistické hymny Horsta Wessela zní jazz. Jako by se Berlín změnil na úplně normální evropské velkoměsto. Jenže nacistický režim v pozadí dál pracuje na tom, aby ovládl veškeré dění v zemi. V knize Berlín 1936 vypráví Oliver Hilmes o atmosféře města, kde se po čtrnáct dní setkávali nejlepší světoví sportovci, diplomaté a nacističtí pohlaváři, stejně jako transvestité, prostituti, majitelé restaurací, Berlíňané i turisté. Jsou to příběhy, které nás fascinují a překvapují, ale z nichž nás také mrazí.... celý text
Literatura faktu Historie
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
Berlin 1936: Sechzehn Tage im August, 2016
více info...
Přidat komentář
Ani tak nejde o sportovní dění OH, ale o celkový pohled, jak v té chvíli vypadalo město, lidé, kultura, život běžný i výstřední, co cítili Židé, jak se často mýlili režimem okouzlení cizinci, co si v té chvíli zapisoval do deníku Goebels, co zajímalo Hitlera atd.
Čtenáře napadne paralela se Soči 2014 - ZOH, nákladné divadlo pod taktovkou Putina, příprava na invazi na východ Ukrajiny.
Veľmi zaujímavý priam reportážny počin. Krátke epizódy niekoľkých vytipovaných ľudí, ktorí sa v auguste 1936 ponevierali po Berlíne. Bavilo veľmi, a často som si vyhľadávala mená ľudí spomenutých v knihe.
Krásně zpracováno. Kniha informuje nejen o olympiádě, ale o nejrůznějších aspektech života v tehdejším Berlíně: např. o opulentních slavnostech, kdy se mocní trumfovali v tom, kdo udělá větší dojem; o nadšení (a také občasném vystřízlivění) návštěvníků i sportovců; o nočním životě smetánky i neradostných starostech prostých občanů. O některých věcech svět neměl zatím vědět, takže byly dočasně skrývány, zatímco jiné ho měly uchvátit a ohromit svou velkolepostí.
Knihu určitě doporučuji.
Hitlerova pohádka o olympiádě. V historii se nejspíš nenajde akce, která by byla zorganizována s tak děsivou precizností až do nejmenších detailů. Každé gesto, pronesené slovo, každá vlajka, fanfára... vše mělo svůj účel. Míra manipulace s veřejným míněním byla monstrózní a co je nejhorší, v širším měřítku fungovala. Tohle bylo možná Hitlerovo největší vítězství. Ovšem, na druhou stranu, mezinárodní veřejnost chtěla být přesvědčena, že je všechno OK a že je to přece sport, ne politika (ostatně, tyhle argumenty známe i z řady poválečných her). Autor dobře smíchal zajímavé informace přímo ze samotných her s přiblížením života mimo sportoviště, velkolepé večírky nacistických pohlavárů s kavárenským životem... prokládá to záznamy z policejních hlášení a oficiálními pokyny organizátorů. Šokující pro mne bylo zjištění, že někteří zahraniční turisté sami od sebe oznamovali policii, když se setkali s místním, který Německo "pomlouval". Neuvěřitelné!
Knížka rozhodně stojí za přečtení - dobře se čte, autor zvolil formu krátkých epizodických záznamů, s níž před pár lety čtenáře okouzlil jeho krajan Florian Illies a která i v tomto případě skvěle funguje.
Dobrá, zajímavá kniha o pohádce nacionálních socialistů jak se lidé budou mít dobře a jak mají jít za vůdcem Adolfem Hitlerem. Také je zde popsán fanatismus a ,, zblbnutí i mezinárodní veřejnosti. Na druhou stranu je tam také poodkryta rouška druhé skupiny tzv, neárijských občanů. Ovšem jak se říká : Navrch fuj vespod pfuj. Opravdu tato kniha stojí za čtení.
I když jsem u toho přemýšlela odkud autor pochází( z části bývalého východního bloku nebo západního), protože pokud si pamatuji tak u východních byla tato součást dějin pomalu tabu- neznali pomalu ani Remarka. Sice autor vystudoval v Postupimi a teď nevím jestli ještě v Marburgu nebo v Magdeburgu, nevíte někdo náhodou kde? Nic jsem nevypátrala. Jinak souhlasí všechny výroky o knize, které jsou na konci obalu.
"Podivná kniha, skoro až nebezpečná..." zapsal by si možná do deníku Joseph Goebbels. Olympijská fasáda propagandy je zde zachycena ve všech pěti provázaných kruzích, na druhou stranu...přiznám se, že ta atmosféra co tuhle akci doprovázela byla nejspíš pro lidi co nechtěli vidět nebo prostě režimu podlehli naprosto fantastická. O to víc mrazí z kontrastu příběhů těch, kteří nejen viděli, ale měli i tu smůlu, že zároveň režim viděl je. Fascinující zachycení všech šestnácti dnů v knize s působivě zvolenou obálkou mě doslova pohltilo a zároveň donutilo k zamyšlení jak moc je provázaná oblast sportu, politiky, propagandy.....stejně jako ty olympijské kruhy.