Berlínský zápisník
Dora Kaprálová
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/298405/mid_berlinsky-zapisnik-laP-298405.jpg
4
38
38
Průzračné i křehké, jedovaté i poťouchlé výseky ze života filmařky, básnířky, cestovatelky, matky a citlivé pozorovatelky jsou deníkovými záznamy, které mají v české literatuře 20. století bohatou tradici. Ale na rozdíl od autorů cenzurovaných a zakazovaných obzírá dnes Kaprálová pestrobarevný, zmatený, rozpohybovaný, ale svobodný svět. Svižně těká mezi Berlínem, Strmilovem i Brnem a potkává místní i zaváté a sváté bytosti. Zájem o ně v jejich poklidné existenci či v osudových momentech vždy tryská v přesných větách. A ať už jde o „umírající tetu Zuzanu“ či o řezníka v berlínském krámku — k těsné důvěrnosti stačí jen pár detailů. Berlínský zápisník je čtení bez patosu, zato poetické i humorné, přičemž nikterak nepomíjí hloubku, složitost a také smutek světa, spjatý s živou dychtivostí po dalším setkání.... celý text
Přidat komentář
Krásná čeština a hra se slovy, někdy drsné , někdy pohlazeni , někdy jen takové lehké vzpomínky , někdy velká hloubka textu, doporučuji
Autorka si pohrávala s krásnou češtinou, klopýtala tvrdou němčinou, setkávala se s přáteli známými i méně známými různých národností, a to vše formou deníčku. Mezi tím cestovala mezi novým domovem Berlínem a od mládí milovaným Brnem, vychovávala své dvě dcerky (budoucí malé maminky). Vracela se ke svým milovaným, už nežijícím autorům, a při svém putování sledovala za okénky vlaků či autobusů ubíhající krajiny, nejkrásnější jí však připadala cesta mezi lesy pod horou Javořicí. I já souhlasím. Knížečka útlá, ale pro mně, běžného čtenáře dost náročná, ale děkuji za ni.
Když jsem knihu začínala číst, byla jsem z ní nadšená. Nebylo to ani tak tím obsahem, ale tím, jak autorka pracuje s jazykem.
V jednotlivých zápiscích si autorka všímá drobných detailů, které kolem sebe člověk běžně míjí. Jedná se o drobné mikropříběhy běžného života, které autorka umí popsat a vystihnout neotřelými obraty a přirovnáními - přesto trefnými.
Deníky jako literární forma jsou v literatuře docela běžné, ale autorka mne zaujala svojí obrazností a tím, jak si hraje se slovy - jak je spojuje do místy dost nečekaných obrazů. Čeština je naštěstí dost bohatý jazyk, který jako by k té jazykové hravosti a tvořivosti přímo vybízel. A přesně to se mi na knize líbilo.
Přesto se musím přiznat, že v druhé polovině knihy jsem pak z nějakého důvodu začala ztrácet pozornost a dělalo mi problém se ke knize vracet. Zatím to asi neumím popsat, čím přesně to bylo, patrně asi obsahem, který jsem měla potíže vnímat.
Moje hodnocení tak zůstává průměrné. Styl, kterým autorka píše, je pro mne neotřelý, ale obsahově to pro mne mělo bohužel sestupnou tendenci. Každopádně jsem ráda, že jsem knize dala šanci a přečetla jsem si ji, bylo to pro mne zase něco nového.
ako na hojdačke - silné a slabšie momenty. cítiť najmä neukotvenosť, hľadanie, konfrontáciu kultúr.
dobré na zamyslenie nad smerovaním súčasného sveta, ktorý akoby stieral hranice, ale zároveň buduje nové a ďaleko ťažšie prekonateľné.
Zajímavé deníkové vyprávění z autorčina pendlování mezi Berlínem a Brnem. Cítím tak jakousi vykořeněnost z obou kultur, je to ale čtivé a obě kultury to skvěle přibližuje. Něco je skvělé v Německu, něco u nás, obojí najednou však mít nemůžete.
Místy humorné, místy pro mně nesrozumitelné, ale možná, kdybych se podívala do své hlavy a zkusila sepsat co se mi tam honí, dopadlo by to stejně (alespoň podle mého muže, který občas tápe v mých nahlas vyřčených myšlenkách :).
S tímto deníkem jsem štěstí neměla. Pro mne to nebylo poetické ani humorné čtení. Neuchopitelné rozhodně ano. * nedávám, se čtením jsem to vzdala někde v polovině knížky.
Nádherná poetická knížka. Škoda, že je konec... asi začnu znovu. Je vypravěčka víc dítětem, nebo vnímá své děti jako hotové osobnosti? Atmosféra Berlína... podzim... ale i léto, jazyková akrobacie. A řezňa řeznickej.
Křehké, osobní, poněkud neuchopitelné… ale dobré! Není to příběh, je to deník a jako deník se to taky musí číst. V Berlíně jsem strávila nějaký čas a jako bych se tam přenesla zpátky, vlastně to byl důvod, proč jsem po knize sáhla… a možná ovlivnil můj výsledný dojem z knihy.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Návraty do Želar |
| 2019 |  Ostrovy |
| 2016 | Berlínský zápisník |
| 2014 | Zimní kniha o lásce |
| 2022 | Pan Nikdo a bílá tma |
Nedočteno. S touhle knihou jsme se prostě nepotkaly na stejné vlně. Jazyk mi připadal zbytečně překombinovaný. A děj? No, přiznejme si, že napsat deník tak, aby to bylo čtivé i pro cizího člověka, je dost těžké. Dala jsem tomu šanci cca 30 stran a vůbec mě to nechytlo. Navíc se přiblížil termín vrácení v knihovně a já se rozhodla tuhle výpůjčku neprodlužovat. Pravděpodobně bych knihu po nějakých dalších deseti, dvaceti stránkách stejně odložila.