Běsa
Dita Táborská
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481498/mid_besa-LcJ-481498.png
4
551
551
Znepokojivý román o hledání a ztrácení těch nejbližších. Běla a Sabina jsou jednovaječná dvojčata. Mimořádně silné vzájemné napojení, v němž vyrůstají, však rozleptají drogy a jen jedna ze sester nad nimi zvítězí. Jejich matka se od té doby utápí v sebelítosti a ztracenému dítěti věnuje většinu svých myšlenek a lásky. Druhá tak přichází nejen o své dvojče, ale i o matku. Ve stejném roce jako obě dívky se v české vesnici na Ukrajině narodí Vitalij, který se v dospělosti rozhodne odjet do vysněné země svých předků. V Praze se však zaplete s pasákem a obchodníkem s gastarbeitery Lubošem, který jej připraví o všechny iluze. A pak se narodí jedno dítě, které osudy všech hrdinů propojí a přinutí je přehodnotit jejich představy o tom, co znamená být sestrou, matkou… ale i otcem. Román Běsa je mnohovrstevnaté existenciální drama, které volně souvisí s autorčiným velmi úspěšným románem Malinka.... celý text
Přidat komentář
Dita Táborská opět nezklamala. Chce to se ze začátku soustředit, ale pak hltáte slovo po slovu. Hluboký zážitek!
Pro mě je Dita Taborská zjevení v nejlepším slova smyslu. Běsa je má první kniha, i když volně navazuje na Malinku. Kolik z napsaného čerpá autorka z reálně prožitých situací reálných osob? Velmi uvěřitelný příběh. Možná bych v určitých fázích uvítala větší doslovnost nebo více objasnění v časové provázanosti. Jinak tleskám. Proč o těchto dílech se více nemluví a nejsou na ně v metru reklamy?
Kniha se mi dostala do rukou jako první a o to silnější důvod mám přečíst si i Malinku
Kniha je velmi smutná až depresivní. Sestry - dvojčata, které rozdělila drogová závislost jedné z nich. Děj je propletený až s osudy lidí žijících na Ukrajině. Trochu jsem měla problém se čtením deníku. Něco se mi nepodařilo rozluštit. Jinak knihu doporučuji
Tak původně jsem si myslela, že Běsa bude lepší než Malinka, ale je to pro mě asi srovnatelné. Není to špatně, čte se poměrně svižně, ale jak mě ze začátku ten příběh docela chytil za srdce, tak postupně moje nadšení začalo odpadávat. Velmi zajímavé je propojení všech těch osudů, ale nějak mě to nedokázalo citově úplně pohltit. Poslední naději jsem vkládala do ručně psaných zápisků, ale ani ty nakonec nebyly tak přelomové, jak jsem asi očekávala.
Ze začátku mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Úvod knihy, popisující zájem/nezájem otce o své dcery nebo bizarní citový vztah matky Majky se svým kolegou, byl trochu nudný ..... zvrat nastal v momentě, kdy jedna z dcer odjela za otcem na Slovensko. Věrohodně byl popsány prapodivné podnikatelské aktivity některých lidí v devadesátých letech i těžký život na Ukrajině. Propletenec osudů jednotlivých postav, už byl, pravda, trochu překombinovaný. Ale závěrečná zpověď drogově závislé ženy neměla chybu, naprosto výstižně popsala myšlenkové pochody závislých lidí.
Líbilo, dávám plný počet.
Malinku jsem četla, už je to delší doba, a byla jsem z velké části spokojena. Ne jinak tomu bylo u Běsy. Je to mnohovrstevnatý a tak spletitý román, za který by se nestyděl ani ruský klasik. Je spjat s dějem Malinky velmi významně a určitě jej nečtěte jako první. Anebo ano, záleží na vás. Já jsem si to v pořadí Malinka-Běsa užila náramně. Autorka opět nezklamala svou hluboce psychologickou sondou do nitra mnoha postav, jejichž životy jsou spolu navzájem propojeny. Tady šla ale ještě dál. V podstatě sepsala rodinnou kroniku v éře nékolika desetiletí a obohatila ji popisem života na Ukrajině. Mně se ta část velmi líbila, ale zároveň byla zdrcující, protože vím, že tam není lehké žít ani teď.
Autorka se svých nešvarů z Malinky nezbavila, ale vlastně jsem se je naučila mít ráda, je to prostě její styl psaní. Snad mě zase brzy něčím ohromí.
Běsa na mě od začátku silně zapůsobila, především lehkým a osvěžujícím, neobyčejně čtivým jazykem a samozřejmě řádně zamotaným dějem. Právě obecná čeština, skvěle a funkčně používaná, z postav činila živoucí bytosti, jejichž příběhy mi připadaly skutečné a opravdové. Navíc osudy ukrajinské rodiny byla pro mne naprosto nová dějová linie, velmi zajímavě pojatá, která mne donutila se nad životy těchto lidí mezi námi zamyslet... Skvělé a těšíms ena Malinku.
Po Malince opět moc hezká kniha Dity Táborské. Od začátku do konce se četla hezky, děj byl napínavý,... Lehce navazuje na Malinku. Moc se mi líbila, doporučuji všem,kteří rádi rozmotávají klubka zamotaných rodinných vztahů a pro ty, ktří rádi přemýšlí nad různými osudy lidí.
Kniha mě od začátku chytla a nepustila mě. Bylo úžasné prožívat životy všech zúčastněných a hlavně,jak se pěkně mezi sebou prolínaly. Jen mě trošku překvapil konec. Ten už na mě byl moc překombinovaný,proto dávám jen čtyři hvězdičky.
První knížka od Dity Táborské, kterou jsem četla. S povděkem kvituji zejména neotřelé téma, nepředvídatelnost děje a zajímavou strukturu s více vypravěči. Celkově skvělý zážitek, k 5 hvězdičkám tomu ale něco málo chybí. Mrzelo mě, že jsem se nedozvěděla více o (vnitřním) životě Majky, první hrdinky, se kterou se v knize seznamujeme, přišla mi zajímavá a doufala jsem, že její osud dostane více prostoru. Čtyři hvězdičky dávám také proto, že mě trochu zklamal konec - ne vývoj děje jako takový, spíš zpracování. Měla jsem pocit, že mě na tak "duchovní" konec autorka v průběhu děje dostatečně nepřipravila a tudíž mi to úplně nesedlo. Dávám 4/5 a knihu vřele doporučuji!
Skvělé, máme další talentovanou českou spisovatelku, paní Ditu Táborskou. Běsa je stejně jako Malinka příběh nabitý emocemi se spoustou osudů, nakonec vzájemně projených. Žádná z postav není černá nebo bílá, jsou tak živé, jako kdyby je spisovatelka osobně znala nebo byla jednou z nich. Opravdové, empatické a skvěle psané.
"Sněženko, co to říkáš, přestaň! Říkám tobě i tady tvé kamarádce, že můj syn je šťastně ženatý a že má dcery dvě." Tohle je nechutné! Jak Sněženka jenom mohla...? Pozoruješ zmiji, jak chytá nezbedné srdce, roztahuje si hrudní koš a s velikým úsilím ho tam natlačí zpátky. Rychle tomu srdci ustřiháváš křídla, jdeš do kuchyně a házíš je do koše na odpadky. Jsi rozechvělá, snad zvládneš uvařit kávu. Pečlivě si utřeš ruce do ubrousku a pak si je pro jistotu ještě umyješ jarem na nádobí. Sice je to sajrajt na kůži, ale pořád lepší než roztoči z peří. Vyndáváš hrnečky, ale to už je tu znovu Sněžana, je ti to nepříjemné, kdy už tahle trapná komedie skončí?"
Už teď mám chuť si knížku přečíst znovu celou. Úžasná byla i ukrajinská část příběhu. Vůbec mě nerušilo, naopak se mi velice líbilo, když do nemocnice stropem do chodby akutního příjmu vletí nádherná Bůh a mluví na Smrta. Sláva, Bůh je žena!
Obě, Malinku i Běsu řadím na špičku české soudobé literatury.
A jako třešnička na dortu je v závěru rukou psaný deník feťačky. Dokonalé.
Besu jsem cetla az po Malince a dobre jsem udelala,krasne mi to dokreslilo cely pribeh. Nektere dejove linky me bavily vice,jine mene,kazdopadne kniha je to skvela,uzasne napsana,Taborska patri mezi nejlepsi soucasne spisovatelky.
Obsahuje spoilery.
Také mně se Běsa líbila víc než Malinka. Zatímco Malinka je dobrá kniha, je Běsa velmi dobrá. Dvojčata, která se něžné oslovují debilko, kradou mámě cigarety a dokonce vložky (kdo zažil socialismus, ten chápe). Dvojčata, která začnou fetovat a jedna se z toho dostane a druhá bohužel ne. Sabina neztratí pouze svoji sestru a neteř, ale částečně samu sebe, když se zatvrdí a popře své skutečné pocity, aby tolik nebolela ztráta sestry, totální nezájem otce a křivda, že pro svou matku byla ta méně oblíbená dcera. Po letech vstupuje do hry Malka a rodina jejího domnělého otce. S Malčinou adoptivní rodinou ani s bratry už se nesetkáme, ale Malka se vrací do Prahy, majíc syna již ve své péči. Ale ani v Běse nepřichází happy end, když Majka umírá ten samý den, kdy zjistí, že má ještě jednu vnučku. Podle ostatních recenzí nejsem sama, komu se nelíbila pasáž se Smrtem a Bohem - zbytečně hluché místo a kapitola, která v knize divně vyčnívá jako kdyby ji napsal někdo úplně jiný. Zato Bělin deník z léčebny byl velmi autentický a tuto část hodnotím jako hodně zdařilou.
Skvěle napsané, výborné téma. Kniha vyžaduje soustředění, chvílemi jsem se ztrácela, kdo je kdo, zvlášť, když od přečtení Malinky uběhlo pár měsíců. Rozhodně doporučuju přečíst po Malince, vznikne tam mnohovrstevnatý román.
Dvě hvězdy za vlastně jedinej okamžik-chvíle na ubytovně Ukrajinců.
Ti jediní mě zajímali.
(oprava: nakonec jedna hvězda)
Příběh jako takovej ale strašně skáče, postavy se mění, tý smrdutý vychrtlý smažky je tam až příliš, až příliš jsou z ní všichni vydření, až příliš ji všichni pořád žerou, až příliš jí pořád chtěj všichni pomoci.
Sabina dělá machra a nakonec je z ní matka-kvočna,no to mě podrž.
Příliš mnoho jakože-drsnejch vulgarit.
Zapletené praktiky překupníků ukrajinsko-mongolskýho čachrování s dělníky jsem nepochopila, to tam nemělo co dělat.
Příliš happyendoidní.
Deníčkový zápisky na konci a psychoušský dodatky mě vytáčely, nesnáším tyhle podpůrný kydy.