Běsa
Dita Táborská
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481498/mid_besa-LcJ-481498.png
4
551
551
Znepokojivý román o hledání a ztrácení těch nejbližších. Běla a Sabina jsou jednovaječná dvojčata. Mimořádně silné vzájemné napojení, v němž vyrůstají, však rozleptají drogy a jen jedna ze sester nad nimi zvítězí. Jejich matka se od té doby utápí v sebelítosti a ztracenému dítěti věnuje většinu svých myšlenek a lásky. Druhá tak přichází nejen o své dvojče, ale i o matku. Ve stejném roce jako obě dívky se v české vesnici na Ukrajině narodí Vitalij, který se v dospělosti rozhodne odjet do vysněné země svých předků. V Praze se však zaplete s pasákem a obchodníkem s gastarbeitery Lubošem, který jej připraví o všechny iluze. A pak se narodí jedno dítě, které osudy všech hrdinů propojí a přinutí je přehodnotit jejich představy o tom, co znamená být sestrou, matkou… ale i otcem. Román Běsa je mnohovrstevnaté existenciální drama, které volně souvisí s autorčiným velmi úspěšným románem Malinka.... celý text
Přidat komentář
Skvělá první kapitola, která zachycuje, jak může lhostejnost a ne-láska otce vážně poznamenat matku a hlavně dospívající dcery. Zajímavá postava Sabiny, drsné hráčky, která v důležitých okamžicích jedná v duchu přísloví o lepším vrabci, ale štěstí jí to nepřinese. Trochu melodramatičtější a méně vykreslená postava Běly, asi trpnějšího a idealističtějšího založení. Schematičnost její postavy se rozbije v samotném závěru knihy, kterou pokládám za zdaleka nejlepší: výborně napsaném deníku z léčebny. Autentický dojem z ní mě fascinoval. Tahle část knihy nabízí psychologickou drobnokresbu, kterou jsem v předchozím zdlouhavém rozplétání osudových náhod a záměn neviděla. Ukázky z knihy: „Měla v sobě dvě piva, což by kdekomu rozhodilo dráhu, ale ona dobře věděla, že člověk v sobě může mít mnohem, mnohem víc. Tohle víc pro jeho nenasytnou všechtivost nenáviděla s urputnou bojovností – s takovou, která vznikne jen z velké lásky, obsedantní, závislé. Naštěstí to dokázala vytlouct sportem, ten to taky umí, tu zamotanou kebuli a pocit, že po střechách doskáčete na druhej konec světa. Jenom se u toho člověk zapotí jak hovado.“ – „Pořád mi to připadá nereálný, neumim žít bez hera, neumim žít bez drog, ta představa je pro mě asi taková, jako pro čistýho drogy – zní o děsivě a cize, nepochopitelně.“ – „Mně se zase eklujete vy. Vy úžasní fotrové! Já ti to nezávidím, že jsi ženatej a máš děcko, přeju ti to, ale víš co? Já ti to nevěřím! Proč to děláš? Ty přece Sabinu nemiluješ! Nikdy jsi ji nemiloval! Tak vo čem to je, todle všechno? Všichni se nakonec narvete do chomoutu jako ovce, protože proč? Protože se to tak prostě dělá a protože nechcete mít problémy. A pak vymetáte kalby, jako byla ta dnešní, a bavíte se jak malí haranti, abyste aspoň na chvilku utekli z toho domácího pekla. To je podle tebe fér? To je nějak čestnější?“
Bohudíky zřídka má rozpad rodiny za následek propad dítěte na totální dno, navíc v tomto případě zapůsobila souhra okolností i příliš liberální přístup k výchově? Ani jedna z postav nebyla vylíčena vyloženě sympaticky a myslím, že to bylo autorčiným záměrem. Ptala jsem se sama sebe – jak bych se zachovala na místě Sabiny? Trochu mě děsí její přístup (vždyť dvojčata jsou snad ještě víc než sourozenci, tady navíc zajímavě popsané jejich „propojení“), ale na druhou stranu, kdo nezažije, nepochopí…. Na toto téma bylo napsáno víc knih a vymanit se z pekla závislosti je spíš výjimka než pravidlo. Velmi čtivě napsané; závěr sice trochu melodramatický a Bůh je žena!
Moc se mně líbilo jak Běsa navazovala na Malinku a dokreslilo mi to celý příběh. Opět jako u Malinky se mi nelíbila konečná pasáž se smrtí a Bohem (pro mě zbytečná část) a vůbec mě nebavila ukrajinská část příběhu, raději bych více rozepsala hlavní linku dvojčat. Jinak musím říct velmi povedené, dobře popsané postavy, jejich pocity a dostáváme i pohled na drogově závislé osoby. I přes drobné výhrady doporučuji.
Skvělá kniha, moc mě bavila. Běsa je volné pokračování Malinky a ačkoliv dějem jí předchází, doporučuji určitě přečíst dříve Malinku.
Hned po Malince jsem neotálela a otevřela Běsu, která na ni lehce navazuje. Nebo spíše předchází. Na můj vkus se všechno odehrávalo rychle. Přesto jsem si zvykla a později chápala, proč tak autorka jednala. Kniha se četla sama, byla záživnější, živější a otevřenější. Opět jsem vše prožívala a nejvíce mě zaujalo konečné vyústění a deník.
Přiznám se, že vyznat se v Běse bylo o dost složitější než plynulý dej Malinky. Nějak mi nesedla celá ta "ukrajinská" větev románu, působila na mě dost rušivě. Také skoky v ději a čase mi daly moc zabrat, nicméně autorka opět prokázala neskutečnou schopnost zachytit surovost doby i vztahů a rozklad hodnot u člověka vyloučeného z rodiny či společnosti.
Ufff... tak tohle byl opravdu dramatický propletenec!
Komu se líbila Malinka a chce se dozvědět víc, tak je pro něj Běsa víceméně povinností. Já dokonce doporučuji přečíst hned po sobě, budete mít lepší návaznost a přehled.
Moc se mi líbilo to dvojčecí "žížalí" propojení Běluny a Sabiny, jak i přes tu propast, která se mezi nimi rozevřela, to stejně nebylo lehké, odříznout se a dělat, že je jim to jedno. Výborně jsou vylíčeny i pocity maminky Majky, která nedokáže nad Bělou zlomit hůl - prostě síle mateřské lásky se nic nevyrovná.
I ukrajinská linka byla vykreslena velmi pěkně, realisticky, tvrdě... málokdo z nás si dokáže představit, jak těžký život tady "úkáčka" vedli.
No a na závěr toho všeho to autorka korunuje deníkem z léčebny, což už je jenom třešnička na dortu.
Smutné, dojemné, opravdové... a právě proto skvělé!
Z této knihy mám rozpačité pocity. Velmi zvláštní příběh dvojčat, kdy každá jde jiným směrem, odcizí se a to vše na pozadí drogové závislosti. Řeší se složité rodinné a sesterské vztahy. Bohužel mi část knihy přišla zbytečná a nudná a naopak mi chybělo hlubší vykreslení některých dějů a postav. Proto hodnotím knihu jako průměrnou. Bohužel ve mně nezanechala žádný dojem.
Asi jsem divna, ale knizka me moc nechytla. Hrozne jsem se na ni tesila, po vsech tech pozitivnich recenzich. Kdyz uz, tak radeji Malinka. Urcite se mi libi, jak autorka pise. Je to jedna z nejlepsich ceskych na soucasne scene. Souhlasim, ze nektere pasaze byly popsany velmi verohodne. Ale me nesedl dej. Od pulky knihy jsem se zacala trochu ztracet v postavach. Nepochopila jsem, jak se Sabina/Bela dostala k drogam. Opravdu za to muze jeden vylet Slovensko? Jakto, ze Sabina se z drog dostala? Nelibila se mi postava Majky, ktera sice tvrdila, ze dcery miluje, ale nechtela pomoci ani jedne. Sabina me vylozene rozcilovala. Opravdu si pozvete, i kdyz byvaleho kamarada ze skoly, do baraku, kde mate manzela a deti, a ulozite ho do postele sveho syna. A touzite ho svest, i kdyz cela rodina je doma?! A ten zaver mi taky vubec nesedl.
Na Běsu jsem slyšela poměrně velkou chválu a tak jen co jsem dočetla Malinku, vrhla jsem se i na Běsu.
Bohužel mám pocit, že jsem četla snad jinou knihu, než ostatní, protože toto se fakt nedalo. Už od prvních stran mě to nechytlo, na sté straně to bylo pořád stejně o ničem, jako na dvousté straně. Ač bylo v Malince pár zbytečných míst, tak to bylo velmi čtivé, nicméně v Běse byly zbytečné téměř dvě třetiny knihy. Děj mi přišel nelogický, příběhy na sebe nenavazovaly a některé neměly pro celkový děj žádný význam, přeskakovalo se tak nějak prazvláštně do různých časových linek, ve kterých se mi špatně orientovalo. Celkově jakoby měla autorka v hlavě příběh, ale souvislosti nedokázala předat do slov, takže čtenář jen tápal a zmateně se orientoval v mnohých postavách z nichž některé v ději figurovaly naprosto zbytečně. Anotace je taky poněkud odlišná od celého konceptu knihy.
Škoda, ale za mě určitě ne. :(
Celou dobu jsem přemýšlela zda tomu dát 3 nebo 4 hvězdičky. A pak přišla poslední kapitola a bylo jasno.
Není to lehká kniha, ale o to více vás zasáhne. Mně dokonce stála za 60 stran ručně psaného epilogu :) https://luciezajickova.cz/blog/kolik-lidi-je-potreba-k-napsani-epilogu
Autorce díky za spolupráci a Běsu s Malinkou všem doporučuju ke čtení.
Pro mě byla Běsa dost velké zklamání. Námět obrovsky zajímavý utíkal vždy, když mě začala kniha bavit někam pryč, kde mě to už nebavilo. Dějová linka zbytečně rozmělněná postavami, kterým byla věnována pozornost a přitom nebyly dopsané (proč se tam zjevil Čestmír a kam zmizel? Proč tam byl Miloš se svou tetou? A Lída se svým dětstvím, dopodrobna vylíčeným, aniž bychom věděli, jak to s ní dopadlo?) Konec - jakási fantazie se Smrtem a Bohou ( či jak to jméno správně sklonit) mi přišel vyloženě trapný, takové žánrové vykolejení, které knihu ještě víc shodilo :/
Není kniha pro mě. Nechci jí kazit zbytečně všeobecné hodnocení, ale osobně knihy od nakladatelství host nejsou moje voda. Možná nerada čtu o neštěstí a tady ho je vcelku dost, hned v první části. Až neuvěřitelně moc.
Pokud vás při čtení anotace napadnou Děti ze stanice ZOO nebo Mementom, jste vedle. Tento román je zpracován zcela jinak a "nerozmazává" tématiku závislosti jako takovou. Rozuměj: jak to bylo, jak to je, jak si šlehám, jak šlapu, atd. V pozadí toho všeho je něco hlubšího a nečekaný úvodní zvrat tomu dá sílu. Líbila se mi vypravěčova práce s časem, i když občas jsem se ztratila v kontextu, jelikož jsem si nebyla jistá, o které osobě se hovoří (viz Mašrúm). Každopádně postupně všechno zapadá a čas plyne, může se zdát až neuvěřitelná konexe mezi postavami, ale svět je malý, natož Praha, že. Mrzely mě občasné fantasmagorie, ale potěšilo mě, že Bůh je žena. Vysvětluji si je jako jakési očištění vrásčité, ublížené duše, ale celý román se mi tímto automaticky posunul k hranici - tomu nevěřím.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Zajímavý příběh, ničím nepřikrášlený. Přesto mi tam při četbě občas něco frnklo přes nos, co mi nedovolí dát s nadšením pět hvězd. Zejména závěr o umírání za doprovodu Smrta a Bůh se mi tam nějak nehodil. Celkově příběh ve mně na konci nezanechal téměř žádný dojem, pouze to, že jsem dočetla celkem kvalitní román.
Běsu jsem přečetla asi stejně rychle jako Malinku. Nedokážu říct, které byla lepší,kazda trochu jiná. U Běsy byl rozjezd hned natvrdo a rychle čímž asi zaujala víc. Celkové poselství obou knih je určitě k zamyšlení. Příběh obou sester je až dojemný.
Běsa se mi líbila více než Malinka,plno věcí se v této knize vysvětluje.Asi by mi se mi líbila ještě více, kdyby byla psána souvisleji a nebylo toho přeskakování v ději.