Běsné město
Dana Rusková
Brrno je běsné město! Krom běsů v něm potkáte upíry, přízraky, mátohy a další havěť s vysokým podílem divokých genů, a samozřejmě i "nízkopodílové" obyčejné lidi. Udržet v tomhle běsnění pořádek je sysifovská práce, které se s chutí, láskou a ochrnovačem v ruce chopil policista Sank. Je obyčejný pochůzkář, a tak si to vyžere nejen od nestvůr a spoluobčanů, ale i z Ústředí, kde pro jeho praktiky nemají pochopení. Sank je čistý člověk, s technikou si však příliš nerozumí. Často tak delikventy honí místo autem šalinó. Ovšem za své město ochotně vycedí nějakou tu krev. A ne vždy cizí. A paní Morana vše sleduje a zasněně se usmívá...... celý text
Přidat komentář
Brrno je běsné město! Dana Rusková mé milované rodiště pořádně zatemnila, zalidnila ho běsy, upíry, přízraky, mátohami a kdejakou další havětí a pak na ně vypustila kapitána Sanka, který je samorost tělem i duší. Pravidla a zvířata moc nemusí, s technikou si nerozumí, místo autem jezdí za zločinem tramvají, ale za Brrno by položil i život. Hned od začátku ode mne autorka dostává body za domácí prostředí. Rozkrývat místa jako Běsná (Lesná), Ničky (Kníničky), Pisátky (Pisárky) nebo Masarkova třída (Masarykova) mě prostě bavilo. Na druhou stranu se musím přiznat, že se mi dílko Dany Ruskové nečetlo zrovna snadno a několikrát jsem se dokonce musel vrátit zpátky, abych zůstal v obraze a pochopil dějové zvraty. Možná za to mohlo mé momentální psychické rozpoložení, nebo ona povídková roztříštěnost, která měnila postavy, atmosféru i zabarvení jednotlivých kapitol. Jednu chvíli jsem byl v laufu a užíval si adrenalinovou jízdu, a hned vzápětí těžce tápal a propadal rmutu z bloudění. Prostě jako na houpačce dílko ale nezatracuji. Líbilo se mi i nelíbilo současně, takže za mě tři a půl hvězdy.
Pro mě, jako čtenáře z Brna kniha dostala úplně jiný význam - poznavala jsem současná místa, části a ulice... ze začátku se četla hůř, než jsem si zvykla na způsob jakým je psaná .. ale nakonec mi sedla
Po hodně dlouhé době české fantasy, u kterého mě hrozně mrzí hodnocení, které mu dávám. Ve své podstatě nápad není vůbec zlý, má plno originalit a momentů, které jsou neotřelé a nápadité. Problém u mě ale byl způsob, jak je kniha napsána. Což se vlastně vymstilo více čtenářům, co jsem zde tak pročítal komentáře. Je to psané takovým zvláštním přítomným časem, že mám problém se udržet v tématu. Chvílemi se to dá, ale pak přijde chvíle, kdy čtu a čtu a vlastně vůbec nevím, co se v ději děje. Dlouho mi nebylo tak zvláštně, dokonce jsem přemýšlel, zdali to není mnou, ale jelikož jsem se do další knihy začetl poměrně snadno, tak jsem to naštěstí eliminoval. Škoda, Straky na vrbě mám rád, ale tady jsem byl ztracen.
Mrzí mě to, docela jsem se na to Brno plné nepřirozené havěti těšil, ale je to tak divně , zmateně napsané, že jsem nedokázal dočíst ani druhou povidku. Ach jo...
Pro mě opět knížka, kterou si stačí přečíst jednou a dost. Některé povídky lepší a jiné slabší. Je škoda, že se minimálně využilo toho, co povídky nabízely (spíš kniha jako taková), místy děj zbytečně osekaný. Nicméně je to příjemné oddychové čtení.
Nechci dát odpad, protože jsem se donutil knížku dočíst. Trvalo mi to dva měsíce. Kniha je psána pro mě špatně čitelným slohem. Prostředí je unikátní, ale myslím si, že se z toho dalo vytěžit mnohem více.
Dobrý nápad, nečekaně však minimálně využitý. Přitom samotné povídky Dany Ruskové nejsou špatné, jen se ve většině případů odbudou bez valného smyslu. A ač má kulisy magického Brna autorka moc hezky zpracované, krátký rozsah jednotlivých textů jí brání je výrazněji představit.
Po detektivní stránce nechybí příběhům nápaditost, jak dokládají například povídky Umění zla či Vzdušné zámky. Pouze se víc než na kriminální vyšetřování soustředí zápletky na fantastično a výsledek tak zůstává nějak mezi - ani to, ani tamto. Přesto nelze spisovatelce upřít talent, vzhledem k tomu, že většina vyprávění je tvořena jakoby myšlenkovými pochody ústředních představitelů. Přitom se účel pro uměleckou formu nevytrácí a nechybí ani jistá dávka napětí. Opomenu-li tak nedotažené charaktery postav, které chvílemi působí až úsměvně, nejvíc ze všeho mě mrzely předvídatelné finiše. Celku by proto možná slušela spíš románová forma s koncem a začátkem, než sbírka drobtů, neobsahující v důsledku nic zásadního.
Paradoxně se mi nejvíc líbila povídka, v níž byl Sank jen vedlejší postavou - Ničská přehrada. Zaujala mě i existence spesanů - milá zvířátka. Trochu zmateně na mě působily první dvě povídky (Běsná čtvrť, Vzdušné zámky), ale pak jsem se od knihy nemohla odtrhnout.
Suprová Kniha. Nejprve mi dělal problém se do ní začíst, první kapitola byla prostě "vhození do vody a plav" a to nejen pro nás, čtenáře, ale i částečně pro hrdinu, proto pravděpodobně ten pocit zmatení na začátku vznikal. Ale následně jsem si četbu užívala. A jako brněnská studentka jsem se vážně bavila skvělým světem. :)
Přesto, že jsem ortodoxní Pražák, užíval jsem si vynalézavou práci s češtinou. Vlastně moravštinou. Vlastně brněnštinou. Nebo češtinou s brněnskými výrazy. Nebo…Vlastně......... Prostě osvěžující čtení.
Tahle kniha mě prostě ukrutně nebavila. Byl jsem schopný přečíst tři povídky, na čtvrtou už jsem neměl sílu. Jediný důvod, proč hodnotím dvěma hvězdami, je ten svět, který mi přišel vcelku zajímavý. Jinak ale prostě nic. Necítil jsem tam žádné emoce, žádné napětí, postavy a jejich osudy mi byli úplně volné, akčnější části mě nechávaly zcela chladným. Prostě mi vůbec nesedl způsob, jakým je kniha napsaná. Inu, sto lidí, sto chutí, tohle fakt není kniha pro mě.
Hodně velký zklamání. Potenciál, který to mělo zůstal úplně nevyužit. Postavy neuchopitelné a práce s dějem a napětím nulová.
Skvělá kniha, která pro mě byla velkým překvapením. Povídkový román se skvěle zpracovaným prostředím a postavami. Taková městská fantasy s příměsí detektivky, která nenudí ani na vteřinu. Vřele doporučuju!
Část díla
Běsná čtvrť
2012
Ničská přehrada
2012
Šedá pole
2012
Smrt a naděje,Karasi
2012
Umění zla
2012
Je to neotřelé a přímo tryská nápady! Líbilo se mi, škoda jen, že to nemá pokračování. Je tu jediná potíž. Za týden mám jet do Brna... No nic, dám si pozor :-)