Bez dcerky neodejdu
Betty Mahmoody , William Hoffer
Když si energická Američanka Betty brala svého ošetřujícího lékaře, netušila, že pohledný a pozorný Moody jí ukáže i svou druhou tvář. Když po třech letech odcestují na dovolenou k manželově rodině do Teheránu, Betty zjistí, že se i s dcerkou ocitla v absurdním nelidském poddanství.
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2013 , Ikar (ČR)Originální název:
Not Without My Daughter, 1988
více info...
Přidat komentář
Ano s komentářem Nibiru souhlasím.
Tato kniha je u nás dostupná už dlouho a určitě si ji přečetlo (vidělo film) hodně čtenářek. Ovšem některé si poučení nevzali. Nepochopím co naše dívky na islámských mužích vidí. Peníze, nějaké dobrodružství, nebo snad lepší sex s nimi - nevím. A potom když se s pláčem vrací, tak je litujeme. Někdo se drží přísloví: Kdo chce kam, pomozte mu tam a druhý říká Všude dobře, doma nejlépe.
Tuto knihu by si měly přečíst všechny ty naivní dívky, které si myslí, že láska všechno změní. Bohužel, rozdíly mezi věřícím člověkem a fanatikem (což ortodoxní islám je), jsou tak obrovské, že nejdou civilizačně překlenout. Nakonec, vidíme to stále, dennodenně, co se v tzv. islámských státech děje.
Toto byla moje první četba a opravdu na ni nezapomenu ... uplně mi jí bylo líto a chtěla sem jí pomoci
Tuto knihu jsem četla přen několika lety. Dost na mě zapůsobila a já ji přečetla jedním dechem. Vžila jsem se do kůže Betty i Mahtob. O islámu jsem si nemyslela nic hezkého. Poté jsem se dala na čtení knih, které popisují dramatické životy muslimských žen nebo žen provdaných za muslimy. Vážně otřesné!
Pravdou ale je, že nedávno jsem si našla penfrienda, muslima. Psalo se mi s ním krásně. Byl velmi pozorný, psal každý den. Ptal se, jaký jsem měla den, jak se mi daří apod... Každopádně, neznám ho, takže neříkám, že není jeden z těch tyranů. Ale také nesmíme házet všechny muslimy do jednoho pytle.
A ruku na srdce... spousta a spousta týraných žen je i u nás.
Tato knížka se mi velice líbila a všem bych jí doporučila, zvláště pak tem co mají muže z Východu.
Výborná knížka a líbí se mi ,že se autorka nebojí ani uvedení problému s nitroděložním tělískem.......
Přečetla jsem si tuto knihu na doporučení kamarádky.. Kdysi dávno jsem viděla film, který si moc nepamatuji, ale kniha je prý lepší.. Celou knihu jsem přečetla jedním dechem. Měla jsem z ní docela zvláštní pocity.. Kniha mě mile překvapila, jak mě dokázala vtáhnout do děje.. Rozhodně dávám like zpracování celého příběhu.
Když jsem knihu dočetla, přemýšlela jsem jaký na mě udělala dojem. Nemám ráda když se někomu "kradou" práva a této knížce se to krádeží jen množilo. Ale na druhou stranu jsem si říkala, že kdyby to co zažila Betty prožil, ale třeba s lepším manželem, tak by měl docela dobrou zkušenost, kterou žádný cestovatel na vlastní kůži nezažije. Např.: jak to chodí v Íránské domácnosti apod. Ale po celém tom zamyšlení jsem uznala, že tato kniha je jak už tady bylo zmíněno i poučení pro ženy, které by se chtěly vdát za cizince a to nemusí být jen Íránec.
Knihu určitě doporučuji k přečtení.
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla, měly by si ji přečíst všechny ženy a dívky jako varování před uzavíráním smíšených manželství, zvláště pak s muži z muslimských zemí.
Opravdu nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla.. Miluju knihy, které jsou podle skutečné události. Byl to opravdu silný příběh, který mě chytil za srdce. A protože jsem knihu četla na zfilmovanou četbu, musela jsem (bohužel) vidět i film. Film mě zklamal, kniha byla o 200% lepší.
Velice silný příběh, který každého chytne za srdce. Tady jde vidět jak se člověk dokáže změnit a ubližovat těm, které měl rád. Četla jsem jedním dechem, strašně mě zajímal ten přechod přes hranice. Doporučuji všem přečíst, vážně to paní psala jako varování a určitě ne zbytečně.
Nádherná kniha popisující jednání mužů v této zemi(Irák) kde neznají co je to respektovat se společně v soužití. Je sice smutná ale opravdu dobře napsaná.