Bez dcerky neodejdu
Betty Mahmoody , William Hoffer

Když si energická Američanka Betty brala svého ošetřujícího lékaře, netušila, že pohledný a pozorný Moody jí ukáže i svou druhou tvář. Když po třech letech odcestují na dovolenou k manželově rodině do Teheránu, Betty zjistí, že se i s dcerkou ocitla v absurdním nelidském poddanství. Nové vydání celosvětového bestselleru, který byl i úspěšně zfilmován.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2018 , Ikar (CZ)Originální název:
Not Without My Daughter, 1988
více info...
Přidat komentář


Dobře si vzpomínám, jak mi někdy kolem patnáctého roku maminka zatrhla tureckého nápadníka, a místo vysvětlení mi dala přečíst knihu Bez dcerky neodejdu. Trvale mě tím odradila nejen od příliš kontaktních multi-kulti kamarádů, ale i od snění o snědých cizincích s mandlovýma očima.


Knihu rozhodně doporučuji. Pro mne je to dosti varující kniha o tom, jak odlišné jsou jednotlivé kultury a jak snadno se žena ocitne na nejnižším stupínku společnosti.


Výborná kniha, která se čte jedním dechem. Je zajímavá a napínavá, dokonce svým způsobem i dobrodružná. Doporučuji.


Uf, tak toto byla síla! Normálně mám knihu přečtenou za pár dní. Tuto jsem si však musela dávkovat postupně. Jednak se mi nečetla dobře a taky mi chvilkama bylo skoro zle z některých scén a popisů místního prostředí a kultury. Když si člověk uvědomí, že tento svět není jen v knize ale opravdu existuje ... o to vic jsem vděčná, v jakých podmínkách žiji.
Na druhou stranu jsem si trochu klepala na čelo, že s ním Betty do Íránu odletěla. Vždyť přece tušila, co ji tam čeká... ano, chápu, že to nebylo jednoduché rozhodnutí. Avšak divím se, že proti tomu celkově nikdo nic moc nedělá ????
Poslední část věnovaná útěku byla dost napínavá, to jsem naopak nechtěla přestat číst a dočkat se už konečně toho šťastného konce.


Je to bezesporu silný,strhující a napínavý příběh.Těžko říct zda Betty mohla byť jen tušit co ji čeká v rodné zemi jejího manžela.Každopádně obdivuji její vnitřní sílu a velkou odvahu.


(SPOILER) Knihu jsem četla několikrát, ráda se k ní vracím už proto, že se Betty podařilo utéct od manžela a jeho rodiny. Smíšené manželství s muslimy je asi vždy problematické, protože sloučit rovnoprávně kultury asi nelze. Jeden vždy musí ustoupit, poslouchat a podřídit se. A muž to určitě nebude. Betty měla štěstí, lidé jí pomohli, dostala se domů i s dcerkou. Ale kolik je žen, které takové štěstí nemělo.


Držela jsem Betty pěsti, aby to všechno zvládla. Islám, válka, na všechno mít svolení od manžela, ani se jí nedivím, že se chtěla vrátit. Zvlášť když musela zůstat v Iránu proti své vůli. Bylo mi líto i těch převaděčů, že žijí v takové bídě.


Ano, četlo se to jedním dechem. Velmi oceňuji, že autorka po návratu do USA založila neziskovou organizaci pomáhající lidem, kteří se dostali do podobné prekerné situace jako ona sama. Trochu líto mi bylo, jaký zmatek měla jako do té doby poklidně si žijící Američanka, když začala v zoufalství volat k Bohu. Kdyby jich bylo v Íránu více k dispozici, zřejmě by rejstřík rozšířila. Ale jak to má teď, když už je po všem?


Tady více než kde jinde platí to, co říkala moje prababička - život píše romány. Tenhle román je neskutečně silným příběhem o obyčejné ženě, která se najednou musí popasovat s nepředstavitelnými nástrahami života v Teheránu a která projevila neuvěřitelnou vůli, odvahu a houževnatost, aby unikla, a navíc aby unikla i se svojí dcerou.
Příběh by si zasloužil trochu lepší zpracování, například vsuvky z minulosti v Americe nejsou do textu zakomponovány zrovna s citem, členění na kapitoly je spíše náhodné a přímé řeči je tu pomálu, ale to všechno zastíní ten téměř neuvěřitelný příběh, po jehož dočtení ve mě zůstává hluboký obdiv k Betty, Mahtob a všem, kteří jim na jejich cestě pomáhali.


Silný příběh. Zvláště pro ženy, které mají děti, takže se do něj velmi intenzivně vcítí.

Miluji příběhy podle skutečných událostí a tenhle mezi ně patří. Připadá mi úžasná Betty, která i potom, co ji Moody vzal dite, dokázala zachovat chladnou hlavu a soustředit se na útěk. Dost obdivuji ji i tu holčičku, která vždy věděla, co nemá říkat. Je pravda, že jsem zjistila, že v mnohém možná Betty celkem přeháněla a je to velmi proamericke (dokonce jsem našla i dokument od Moodyho, kde říka svoji vlastní pravdu). Avšak i kdyby jen většina z toho byla pravda, tak i tak je to velmi silný příběh.


Tuto knihu jsem četla už dávno a od té doby má své neochvějné místo v mé knihovně. Krásný a silný příběh, který si dodnes velmi dobře pamatuji.


Knížka lepší než film, moc smutný příběh. Jsem ráda že se nakonec dostaly přes hranice. Hltala jsem ji jediným dechem.


mám ráda knihy podle skutečné události a ani tato mne nezklamala.. Úžasná, napínavá .. i druhý díl


Jedna z mála knih, které jsem četla několikrát a určitě se k ní zase vrátím. Autorka skvěle popisuje život v Íránu, a její příběh je smutný, hořký i napínavý. Přenese Vás do každodenního života v Íránu, který je pro náš zdejší život vzdálený, nepochopitelný. S filmem se nedá srovnat, pocity popsané v knize ve filmu nevyniknou.


Všechny knihy na toto téma, které ať už jsou nebo nejsou založené na skutečné události sebou nesou hořkost a šokující poznání, že ne všechno je tak, jak by mělo být.


Klasický příběh ženy, která se zamilovala do muže úplně jiné národnosti rozdílných zvyků a náboženství. Samozřejmě mi celou dobu běžela v hlavě myšlenka, proč, vždyť to tušila. Především jsem s Betty a její dcerou měla slitování. Chtěla jsem, aby z toho pekla co nejdřív a úspěšně odešly. Ano, byla to opravdu silná káva. Krásná knížka, kterou by si měla přečíst každá žena. Konec mě úplně rozložil. Ještě dlouho budu tímto příběhem žít.


Pro mě osobně zatím nejlepší kniha, kterou jsem četla.
Po dočtení knihy jsem se ještě pár minut bezmyšlenkovitě dívala na přebal knihy a nemohla jsem uvěřit jak silný příběh jsem právě dočetla.
Svým způsobem Betty nechápu. V tom, že přes všechny pochybnosti co měla přesto odjela. Na druhou stranu nesmírně obdivuji to, jak se poprala s životem v Teheránu a hlavně jak se jí nakonec podařilo uniknout.
Knihu bych zařadila snad i do povinné literatury. Jen mě utvrdila jak je islám odporné a do budoucna i velmi nebezpečné náboženství, které je naprosto neslučitelné s křesťanskými tradicemi.


Kniha je velmi čtivá a zajímavá. Přesto jsem ji nedokázala přečíst rychle. Je to moc silná káva. Vždycky když jsem četla něco například o životě či útěku z koncentračního tábora, obdivovala jsem kolik duševních sil člověk potřeboval. Tady to bylo stejné, o to silnější, že hlavní hrdinka nebojovala jen za sebe ale také za svou dceru a díky tomu byla celá situace pro ni těžší. Popis života v Íránu je pro člověka z našeho kulturního, společenského i hygienického prostředí opravdu děsivý.
Soudit hlavní hrdinku ve stylu ,,co čekala" mne, a myslím nikomu nepřísluší. Samozřejmě že z našeho pohledu to vypadá, že to byl nerozum tam odjet, podle mnohých vůbec mít takový mezikulturni vztah, ale každý člověk jde životem vlastní cestou různým způsobem, s různou motivaci a s různými zkušenostmi a soudit můžeme zpětné pouze cestu vlastní neboť pouze k té známé všechny souvislosti.
Kniha, která mě potkala v mládí a navždy vryla stopu. Jedině doporučuji, text vznikl ještě před veškerou politickou korektnost atd., takže jej lze brát opravdu jako autentický, an nic si nehraje, prostě vypráví příběh.