Bez dechu
Jennifer Niven
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472282/bmid_bez-dechu-XWh-472282.png
3
112
112
Claudine Henryová měla na poslední léto před nástupem na vysokou velké plány – trávit čas se svou nejlepší kamarádkou, podniknout životní road trip a možná si vyrazit s Wyattem Jonesem. Místo toho ale musí napravovat spoušť, kterou doma napáchal její táta, když se rozhodl, že od nich odchází. Ze dne na den se tak Claudine se svou zničenou matkou musí odstěhovat na místo, kde není ani signál, ani šance na letní románek. Dokud ovšem nepotká Jeremiaha. Je svobodomyslný, záhadný a pohledný… Jejich vzájemná přitažlivost je okamžitá a silná. Oba však ví, že ať už je mezi nimi cokoli, se závěrem léta to skončí...... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Yoli (ČR)Originální název:
Breathless, 2020
více info...
Přidat komentář
Za veľký bonus knihy považujem prostredie ostrova, divokosť prírody, ideálne miesto pre posledné prázdniny na prelome detstva a dospelosti. Na druhú stranu ma ani trochu nezaujal generačný príbeh žien ani nič okolo toho, tieto pasáže som postupne preskakovala stále viac. Miah bol fajn, Claude niekedy na facku. Ale úprimne? Koho z nás by v tom veku nerozsekal rozchod rodičov, "vyhnanie" z domova, odlúčenie sa od kamarátky, zmarenie plánovaného tripu, detskej lásky.. Vzpura by tam bola a tá sa može prejaviť u každého inak. A téma prvej lásky je vždy veľmi silná a nezabudnuteľná.
uff. tak tohle byla mega divná knížka. největší problém jsem měla se stylem psaní, kterej mi absolutně nesedl a knížka se mi proto dost špatně četla, hlavní postavy mi přišly strašně stupidní (oba dva), naivní (to spíš ta holka) a nesympatický (opět oba), a na to, že v anotaci se píše o dospívání a o zvládání problémů v něm, tak jsem v příběhu našla nanejvíš to, jak v 17/18 líbat a sexovat. jakoby joo, byl tam problém s rozvodem rodičů, ten mi ale nepřišel tak dobře vyřešený (otec prostě přikáže, aby se matka s dcerou odstěhovaly na ostrov, ony jsou s tím ok a otec zároveň své dceři neustále lže... prostě hej to není správný řešení!!!), a asi tam bylo i objevování sebe sama, ale prostě to, že hrdinka bude pořád jenom chlastat a spát s klukem, kterýho zná prosím pěkně celé 3 dny!? mi fakt nepřijde jako to pravý objevení. jediný, o čem můžu říct, že se mi aspoň trochu líbilo, bylo prostředí ostrova. to ale tuhle knížku prostě nezachrání.
celkově mi na knížce vadilo hrozně moc věcí a prostě mi to všechno přišlo hrozně divný a ty nesympatický postavy příběhu vůbec nepomohly. posledních sto stran jsem četla už jenom přímé řeči, protože mě zajímal konec (kterej byl teda za mě opět strašně divnej a moji nasranost z knížky jenom zhoršil), a po dočtení jsem si jenom říkala, proč jsem naivně věřila tomu, že aspoň ten konec mohl bejt fajn. za mě je tahle knížka teda jedno velké ne, neříkám ale, že si nemůže najít své čtenáře. já vám ji ale teda fakt doporučit nemůžu.
Knížka nebyla úplně špatná, dobře se mi četla, ale bylo na ní něco co mě úplně nebavilo. Nedokážu říct co, ale něco tam zkrátka chybělo. Od autorky jsem tuhle knihu četla jako první, proto nedokážu říct jestli byla nebo nebyla horší než ty ostatní. Celkově byla oddechová a skoro sama se čtoucí knížka, ale nemyslím si, že bych si ji přečetla ještě jednou.
Už nevím, jak jsem na tuhle knihu narazil, asi na základě nějaké dobré recenze. Přečetl jsem asi půlku, ale je to pro mladé holky - já nejsem ani jedno, takže smůla.
Bez dechu je upřímný a osobní román. Od této autorky jsem četla Všechny malé zázraky i Tíhu vesmíru. Ale tahle byla něčím jiná. Moc se mi líbila. Asi se mi líbila víc než ty předchozí
Vyberte si sami sebe. A pak jdete a napište svůj život.
Uf, tak Bez dechu je můj horký adept na největší zklamání letošního roku
Autorku mám neskutečně ráda - Všechny malé zázraky jsou top.
Bez dechu ale pro mě bylo příliš dlouhé vyprávění o létě jedné nesympatické hlavní hrdinky, která se snaží zjistit, který kluk je ten pravý pro ni a co s tím vlastně v létě udělat….
Za mě ne.
A na odstavec o tom, jak chce hlavní hrdinka olíznout displej telefonu, na kterém je fotka kluka, asi nikdy nezapomenu.
Pekný príbeh, no niekedy som z neho mala zmiešané pocity, ktoré súviseli s pasážami, ktoré mi prišli dosť divné (kto už len tak podrobne rieši panenstvo a toľko filozofuje nad prvým sexom?), preto dávam len štyri hviezdičky. Claudine mi asi aj z toho dôvodu miestami prišla minimálne trošku psychicky narušená. No niektoré jej hlášky a myšlienkové pochody som si zas náramne užila. Bola svojská, to sa musí uznať.
Prostredie ostrova a všetka tá atmosféra... boli skrátka úžasné (a ja som tam túžila byť s nimi, dofrasa!) Keby aspoň Jennifer v závere spomenula, o aký konkrétny ostrov pri Georgii ide, nech mám predstavu, kam sa mám pobrať, ak budem mať dosť peňazí na taký výlet.
A Miah... to je kapitola sama osebe. Kto by nechcel aspoň raz v živote stretnúť takého chalana? A zažiť s ním všetky tie dobrodružstvá? Aj keď len na mesiac?
Hoci ten záver... neviem, prišlo mi to z jeho strany ako taká zrada.
Ale možno si Claudine jedného dňa naozaj nájde... Veď sa postačí povypytovať jej tety, nie?
Táto kniha rozhodne stojí za prečítanie, nakoľko príbeh je zaujímavý a obsahuje aj pár veľmi pekných myšlienok. Mňa oslovila predovšetkým táto:
"Človek musí cítiť. Musí cítiť, a to i vtedy, keď sa mu zdá, že ho pocity zabijú." (str.319)
To povedal Jeremiah. A myslím, že som práve v tomto čase takú vetu potrebovala či už počuť alebo si ju prečítať. Takže vďaka, Jennifer.
(SPOILER)
jelikož toto byla moje první kniha od autorky, nemohu jako většina lidí srovnávat s jinými knihami autorky.
Vlastně jsem čekala něco úplně jiného, než co jsem si přečetla, ale nijak mi to nevadilo.
dostanete příběh Claudie, která se kvůli rozvádění rodičů dostane s její mámou na ostrov.
Z toho je celá špatná, protože léto si představovala úplně jinak, ale nakonec se ukáže, že i na tomto ostrově by se někdo s kým by mohla randit našel.
celé se mi to líbilo , mělo to skvělou atmosféru a za mně to mluvilo i o pár důležitých tématech.
rozhodně ale nečekejte happy end.
Kniha se mi líbila, ale něco mi v ni chybělo. Je to takové čtení pro mladistvé. Příběh to mělo moc hezky a stránky se četli samy.
Z této knihy mám celkem rozporuplné pocity. Od autorky jsem četla jak Všechny malé zázraky, tak Tíhu vesmíru, a obě knihy se mi moc líbily. Proto když vyšel nový příběh, neváhala jsem a knihu si koupila. Začnu pozitivy. Nádherně popsaný ostrov, připadala jsem si, jako bych tam také byla. Moře, želvičky, plachtění, autorka opravdu umí psát, a skvělá atmosféra z knihy jen číší. To navazuje na druhou dobrou věc, a tou je čtivost. I když se tam zrovna nic moc neděje, stejně čtete dál, protože Niven umí psát velmi pěkně, stránky mi mizeli pod rukama. Nakonec se mi líbilo poděkování, kde se autorka svěří, že jí je tato kniha velmi blízká, a vychází ze skutečných událostí. Teď negativa. Celkově jsem se nějak nesžila s hlavními postavami, nebyla jsem zamilovaná do Miaha a Claude mě taky nějak více nezajímala. Taky je zde opravdu hodně hluchých míst, a ano, přečtete je rychle, ale nic se tam neděje a jsou to zbytečné strany navíc. Taky mě příběh nezasáhl tak jako ty dva přechozí, proto knihu musím hodnotit jako průměr. Věřím, že kdybych měla přečtených míň YA knih, líbila by se mi víc.
(SPOILER) Taková typická pro pubertáky, chce se mi říct. Ale já jsem už dávno dospělá a Claude by mohla být má dcera . A mě se kniha líbila i Claude . Zpočátku bezstarostná a pak na ni všechno spadne , ale jde dál a pak je tu Miah , tak neskutečný kluk, tak dospělý a možná , že tak dětský. Kniha je tak fantasticky nadčasová, snová , zamlžený, roztržený svět, že jsem čekala na konci, že se Claude probudí na lůžku v nemocnici a zjistí, že se jí to všechno jen zdálo , že se rodiče nerozešli a tak není žádný ostrov, žádný Miah , nikdy nesbírala žraločí zuby a nezažila milování, ale kniha končí jinak . Možná že můj konec by taky nechal čtenáře bez dechu , ale nechme at moře smyje stopy a vyplaví něco krásného .
Tak většinou se u většiny knih vyjímám, že se ostatním čtenářům kniha nelíbí a mně vždy ano a tady to bude naopak. Všichni si zamilovali Miaha a já mu prostě od začátku nevěřila.. nezamilovala jsem si ho jako většina z vás. Prostě mi přišel od samého začátku falešný a tím koncem se mi to jen potvrdilo. Hlavní hrdinka se mi líbila, i když v některých situacích se chovala spíš jako 15 letá a ne jako, že jí je 18. Ale jinak všechno okolo mě bavilo, všechny myšlenky a situace, kterými si Claude prošla. Moc jsem si zamilovala její mámu a Sazz. Takže kniha nebyla tak skvělá, jak jsem od ní čekala, ale taková dobrá oddechovka to určitě je.
Predpokladala som, že sa nedočkám konca, ktorý by som chcela. Napriek tomu, že príbeh bol krásny a postavy, najmä hlavná hrdinka rástla a rozvíjala sa po celý čas, boli tam viac či menej skryté odkazy, zmysel života, romantika, dráma, zápletka, rozvoj, pád, bolesť... Napriek tomu to nebude to, po čom siahnem znova. Bola to dovolenka, bol to výlet mimo realitu, a mne tá realita chýbala. Chcela som vedieť ako sa popasujú s realitou mimo ostrova, čo sa dialo potom. Lebo aj keď to nebolo bez zadrhelov, na ostrove realita nebola. Vytiahlo ma to k moru, na pláž, na slnko aj do tmy, ale čosi tomu chýbalo. Bežný deň.
Ten konec bolí tak strašně, že se to nedá vydržet. Poslední dvě kapitoly čtu ještě jednou, protože je to tak opravdické, až se úžasem zalykám.
Nemohu uvěřit, že knihu opouštím, že už nebude. Po necelém týdnu se s ní musím rozloučit a vůbec nevím jak na to. Nedokážu ty dva pustit. Ani ji. Ani jeho. Natož ten ostrov...
Jaký bez ní bude zítřek? Vždyť já se probouzela s myšlenkou na pláže, žraločí zuby, nevylíhnuté želvičky, špinavou dodávku, modrý domek, bosé nohy a Miahovy šortky. Tohle prostě nezvládnu...
Všechny ty jejich rozhovory...
Všechny ty jejich výpravy...
Všechny ty malé zázraky...
A pak konec... Měla jsem chuť utopit se v oceánu. Hruď mi svírala opravdická bolest a přes slzy jsem neviděla slova, která jsem tolik číst nechtěla a do poslední věty jsem doufala...
Nejde to popsat, nejde... Až takhle skutečně vidím a cítím jen málokterý příběh. Nikdy bych neřekla, že zrovna ten od Nivenové takový bude.
Pro mě odjištěný granát.
Malá smrt.
Je v ní úplně všechno.
Rozloučit se s tím vším, co kniha obsahuje je tragédie. Kterou ovšem musím zaplatit.
Děkuju, děkuju, děkuju. Budu se snažit nezapomenout na sebemenší detail ostrova a života na něm. A jestli se něčeho opravdu bojím, tak toho, že zapomenu jen sebemenší střípek z Jeremiaha Crewa - kluka, který byl jako domov a zítřek.
Ne-smím za-po-me-nout. Nikdy.
Ten konec... Pročtete se k němu a kniha dostojí svému jménu: budete "bez dechu". Jako by vás škrtila.
Nechápu, jak to mohla Claudine Llewelyn Henryová přežít.
"Jemu. Mně.
Mně. Jemu.
Nám. Propojeným.
Jsou to zablácené nohy a zamčené sklepy a krvavě rudý Měsíc a všechno, co jsme si navzájem řekli, když nikdo jiný neposlouchal."
Roztrhalo mi to srdce na cáry...
(SPOILER)
Jennifer má skvělý styl psaní, to se potvrdilo i tady, ale bohužel mi kniha přišla průměrná. Což rozhodně není špatně, protože jinak bych jí hodnotila pod tři hvězdy, jen jsem od knihy čekala asi trochu více. Některé části mě nudily a pak mě to zase bavilo, takže se mi u čtení měnila neustále nálada :D..
Příběh jako takový nebyl špatný, ale občas jsem měla vážně chuť pár stran přeskočit. Prostředí ostrova mě moc bavilo. Škoda, že jsem si knihu nenechala na léto :D.
Claudine pro mě byla zvláštní postava. V některých věcech jsem s ní soucítila, ale jindy mi přišlo její chování nelogické, např. jak políbila Gradyho. Jenom proto, že v tu chvíli se cítila vážně pod psa a nebyl nikde k sehnání Miah, tak se vrhne na prvního kluka, kterého potká? Ne, to mi vážně nepřišlo normální a fér vůči Miahovi..
Miah si mě získal hned na začátku. Vlastně k němu nemám žádné výhrady, krom toho konce :/..
Mamka Claudine byla skvělá!! Ostatní postavy knihy byly taky fajn.
Konec knihy je hořkosladký, tedy aspoň pro mě. Myslím si, že kniha je vhodná pro 16+, protože se zde právě řeší dospívání, rodina, přátelé, sex atd..
Myslela jsem si, že v mém věku (27), mě už tohle téma nebude úplně bavit, vzhledem k tomu, že jsem fanda spíše thrillerů a hororů. Ale tenhle příběh má něco do sebe, něco, co mě donutilo nepřestat číst a od odpoledne do noci jsem jen seděla a četla, dokud jsem to nedočetla do konce. Je to smutný příběh nešťastné holky, která se zamiluje a svět je díky tomu zas veselejší. Přesto, že je to dost klišé, tak to zároveň klišé není, protože tohle prostě tu hloubku má.
Tento příběh má co nabídnout, nicméně asi spíš mému mladšímu já. Číst to tak v 18 jsem z toho unešená.
Pro mě to byla příjemná (trochu emotivní - ačkoliv slza žádná neukápla, ale jednou tam byl skoro náznak) oddechovka.
Hlavní hrdinka mě docela bavila. Byla vtipná a svá. Místy jsem v ni našla své mladší já.
Moc nevím co dalšího ke knize napsat. Je to příběh, který se mi vykouří z hlavy rychleji než poznámky do školy. Nicméně nelituji, že jsem si příběh přečetla. Hodně se mi líbilo poděkování. Chápu proč je to tato kniha pro autorku tak důležitá. Hezky to zakomponovala do příběhu.
3/5
Štítky knihy
přátelství láska rodina lhaní, lži vztahy prázdniny milostné vztahy léto pro dospívající mládež (young adult) partnerské rozchody vášeňAutorovy další knížky
| 2015 |  Všechny malé zázraky |
| 2017 |  Tíha vesmíru |
| 2021 | Bez dechu |
| 2001 | Ledová pustina |
| 2023 | Až půjdeš, vezmi mě s sebou |
Kapitoly sú písané v -ich forme a hl.rozprávačkou je Claudine. Kapitoly sú krátke, čtivé,mala som možnosť nahliadnuť do myšlienok hl. hrdinky,vnímala som všetky jej pocity,očakávania,ALE nevedela som sa s ňou stotožniť. Bola som iba taký pasívny pozorovateľ. Viac ma zaujala postava Jeremiaha. Mala som väčšie nutkanie premýšľať o jeho správaní,jeho činoch, myšlienkach,pocitoch.
Aj tento príbeh vychádza z autorkinej životnej situácie. Aj ona zažila rozvod rodičov
v tom istom veku ako samotná hrdinka. Musela sa s mamou odsťahovať z rodného mesta, opustiť dom,v kt.prežila celé detstvo,otca,psa,najlepšiu kamarátku a chlapca,ktorý sa jej páčil. Potom v dospelosti odcestovala na ostrov pri Georgii s notebookom v ruke a nápadom na túto knihu v hlave. Prvý deň tam stretla muža,ktorý je v súčasnosti jej manžel,
podľa ktorého napísala postavu Jeremiaha. Je cítiť,
že kniha bola písaný zo srdca, páčilo sa mi ako autorka vykreslila prostredie ostrova,jeho celkovú atmosféru,užívala som si každé jedno dobrodružstvo spomínaných postáv-cestovanie dodávkou po ostrove,
plávanie v oceáne,prechádzky po pláži,hľadanie žraločích zubov, zdôverovanie sa so svojimi tajomstvami a túžbami.
Ak chcete aj Vy vedieť,ako sa príbeh skončí,neváhajte a začítajte sa do tohto romantického príbehu s krásnymi a obohacujúcimi myšlienkami a ukrytým posolstvom.