Bez domova
Rešoketšwe Manenzhe
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488496/bmid_bez-domova-bLN-488496.jpg
4
35
35
Na této cestě někteří zabloudí, někteří to vzdají a vrátí se zpátky, kdežto jiní možná dojdou až na její konec. A všichni vám budou vyprávět příběh o tom, co se stalo. Abram, vinař z Jižní Afriky, kterého lze považovat za Angličana nebo za Holanďana (podle toho, kdo zrovna líčení jeho nesnází naslouchá) vám řekne, že se všechno pokazilo, když ho manželka přestala milovat, když jeho děti nemohly být občany rodné vlasti a když se ho jeho země pokusila zavřít do vězení a ukrást mu volební právo i majetek. Se zábleskem ironie vám nejspíš sdělí, že se té velezrady dopustil proto, že miloval svou ženu a děti.... celý text
Přidat komentář
Zajímavý náhled do oblasti a tématu, které v rámci v Česku dostupné literatury není moc dostupné. Pro udělení plného počtu hvězdiček by kniha potřebovala několik zásahů editora, ale ve své podstatě se jednalo o velice zajímavé čtení
Na debut solidní. Je to hodně komorní příběh, občas je to možná trochu moc lyrické, ale rozhodně to není jen bezúčelné popisování přírody a západů slunce. Rozhovory jsou skvělé, tak zvláštně vláčné a tajnosnubné. Často není přesně jasné, o co v rozhovoru vlastně jde, ale takový ten zvláčtní pocit něčeho zamlčeného někde za tím vším skvěle vystihuje charaktery i psychické rozpoložení postav. Příjemné překvapení od mladé autorky z JAR.
I já jsem sáhla po této knize díky čtenářské výzvě.S knihou se vydáme do Jihoafrické republiky,kde žije Angličan s černošskou manželkou a dětmi ,spokojený život na své vinici.To však změní nový diskriminační zákon -nedovolený pohlavní styk mezi Evropany a domorodci.Trest je několikaleté vězení a odebrání dětí.A tím se změní celý jejich život.
Přemýšlela jsem, co k této knize napsat ....
Komentář pode mnou je obsažný a vyčerpávající ....
Takže doplním o moje postřehy :
Jihoafrická republika - smíšené manželství a apartheid ....
A cesta z domova do bezdomoví .... stejně bezútěšná jako cesta McCarthyho ....
Ženská postava zde nachází volbu .... v obavě o budoucnost svých dětí ....
Ale Abram to nechce vzdát - s nadějí, že domov někde lze nalézt ....
Krása africké krajiny je zde v kontrastu s nesmyslnými zákony člověka ....
Určitě informativní čtení - i když pro mne hůře uchopitelné .... doporučím.
Angličan Abraham žije v Jihoafrické republice, vlastní zde vinici a úspěšně obchoduje s vínem. Žije se svojí černošskou manželkou Alisou a dvěma dětmi. V roce 1927 vychází zákon, který zakazuje styk mezi bělochy a domorodými obyvateli. Tento zákon jim rozvrátí život a odstartuje fatální změny.
Většina postav románu zažila během života ztrátu domova a pocit vykořenění. Kniha je tak především o hledání místa, které člověk může přijmout jako svůj domov. To je zobrazeno především na postavě Alisy, která se narodila mezi Jamajské otroky a po smrti svých rodičů byla jako malá adoptována milující anglickou rodinou. I přes kompletní přijetí anglické kultury je společností odmítána kvůli barvě pleti. Proto odjíždí do Afriky, kde doufá v nalezení domova. Ani v Africe nenajde to, co hledá, protože se od domorodců liší svými způsoby Angličanky. Proto Alisa upadá do hluboké deprese.
Rešoketšwe Manenzhe zachycuje rasismus z globálně historického hlediska. Kritizuje především kolonialismus a snahu přetvořit Afriku v "druhou Evropu", spojenou s útlakem a naprostým podřízením domorodých obyvatel, kteří přicházejí o svobodu a kulturu. Méně se zaměřuje na rasismus v běžném životě, jako to dělá Chimamanda Ngozi Adichie.
Kniha ukazuje rozdílné pohledy na kolonialismus. Abraham necítí rasovou nenávistí a jeho cílem je prosperita Afriky. Tu spatřuje v pocivilizování v evropském stylu a neuvědomuje si, že tím Afrika přichází o vlastní kulturu. Jeho přítel Johansenn chápe svébytnost Afriky a nechce ji měnit. Zároveň ale vnímá domorodé obyvatele jako nižší rasu ,kterou je třeba ovládat
Je znát, že je autorka básnířka. Kniha je silně poetická a využívá velké množství metafor a symbolů, které zobrazuje především skrz africké legendy. Ty jsou důležitou součástí vyprávění a spolu s nádhernými popisy africké přírody dotváří pohlcující atmosféru. "Bez domova " je i díky tomu silně emotivním vyprávěním o hledání životní cesty, o lásce, rodině, ztrátě a odvaze jít dál.
Knihu rozhodně doporučuji už jen pro rozšíření obzorů o tématu, které je v naší kultuře zanedbávané.
Ke knize jsem se také dostal víceméně pouze díky čtenářské výzvě a dobře jsem udělal. Pro mě asi letošní největší, knižní překvapení.
Nebýt čtenářské výzvy, k této skvělé knize bych se nikdy nedostala, nikdy bych neokusila svět a mentalitu lidí pocházejících z Afriky. Kniha mi opravdu přišla odlišná, čtení si vyžadovalo pozornost, neboť obsahovala příběhy a popis přírody, které v sobě symbolicky ukrývaly indicie nutné k pochopení celého děje. Většina příběhů vyprávěných postavami však byla zábavná a obsahovala i prvky mytologie.
Hlavní příběh knihy byl krásný a tragický zároveň. Líbilo se mi, že autorka nevypravovala z pohledu jedné postavy, ale přeskakovala na vícero z nich, a také forma se měnila a oživovala zařazením zápisků z deníku. Musím vyzdvihnout také skvěle napsané dialogy, neboť vůbec nepůsobily strojeně, ale opravdu živě.
Líbil se mi také doslov, protože obsahoval spoustu tipů na další knihy afrických autorů, z nichž některé si určitě v budoucnu přečtu.
Bez domova
Přeci jen cesta k požitku ze čtení byla tentokrát o záložku náročnější... často jsem se totiž vracela k příběhu s tím, že se cítím tak trochu ztracená... což možná podpořilo tu pochmurnou atmosféru vyprávění...
Omezenost lidské masy zase z trochu jiného kousku světa... smutná člověčí touha někam patřit... spočinout ve svém vlastním doma... NICMÉNĚ... obsahuje daleko více témat vybízejících k nejednomu debatnímu sympoziu. Tak neváhejte a naplňte svou mysl ;)