Bez frází 2
František Suchan , František Prachař
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424915/bmid_bez-frazi-2-iG4-424915.jpg
5
51
51
Životní příběhy sportovců jejich vlastními slovy. Když sportovci mluví bez frází, je co poslouchat… Tato kniha je pokračováním úspěšné první publikace z podzimu 2018. Obsahuje dvacet vybraných příběhů, které vyšly na webovém portálu Bez frází mezi říjnem 2017 a zářím 2018, a jejich dějové dovětky, popisující, co se s autory událo po jejich zveřejnění. Mnohdy totiž tímto krokem měnili životy druhých i své vlastní. Titulní příběh hokejisty Martina Erata pak vznikl pouze pro tuto knihu. Brněnská ikona a kapitán olympijského týmu v něm hovoří o tom, jak se rodila jeho výjimečná kariéra v NHL, o osudové chybě, která mu pošramotila její konec, i o tom, co se dnes snaží předávat dětem. Předmluvu obstarala Barbora Strýcová, tvář první knihy. Bez frází 2 má stejný formát jako jednička, 464 stran, a kromě titulního v ní najdete příběhy od těchto osobností: Tomáš Bábek Jiří Bílek Jiří Dostal Tomáš Dvořák Tomáš Egert Michal Kempný Lukáš Konečný Tomáš Koubek Jan Kovář Iveta Luzumová Monika Míčková Vít Petrák Jiří Procházka Martin Ručinský Jan Rutta Tomáš Satoranský Markéta Sluková Jan Svoboda Petr Svoboda Vladimír Šmicer... celý text
Přidat komentář
Tak jako předchozí kniha, tak i tahle pro mne byla obrovskou motivací na cestě domů z nemocnice, moc vám děkuji! :)
Pokračování výborného projektu. Některé příběhy překvapivé, strhující (Sluková, Dostal, musher Svoboda), jiné už trochu stereotypní.
Projekt Bez Frází se mi libí v tom že sportovci dostanou sami slovo bez toho aniž by se jich někdo ptal povídají jak co bylo. Každý ten příběh je jedinečný a žádný na mě nenechal vysloveně špatný dojem. Zapůsobili i příběhy gymnastky Moniky Míčkové o špatném přístupu trenérů či z druhé strany bývalého trenéra basketbalu Víta Petráka o vlivu rodičů na trenéry. To stojí za zamyšlení. Vyloženě inspirativní pak byl příběh hokejisty Jana Rutty o cestě z podprůměrné prvoligové Kadaně do nejprestižnější hokejové ligy NHL, nebo kde bere sílu zápasník MMA Jiří Procházka a že to rozhodně není vymlácená hlava jak mají někteří u zápasníků sklon je takto posuzovat.
Knížka je hodně zajímavá a u některých příběhů jsem si říkala, že by to měla být povinná četba, protože spousta názorů by se měla tesat do kamene.
Každopádně jsem se dozvěděla spoustu zajímavých příběhů, objevila nové sportovce a poznala jejich životní osudy, takže rozhodně zajímavé čtení.
Podobně jako u prvního výběru. Některé osobnosti jsem objevil, někteří u mě stoupli, jiní klesli.
Jak bylo řečeno v komentářích níže - VÝBORNÝ PROJEKT. S Bez frází jsem se setkala poprvé po vydání první knihy, kdy jsem poté četla některé příběhy online a velmi mě to bavilo. Líbí se mi, jak jsou zpovědi napsané, jak je sportovci prožívali a samozřejmě to, že nám čtenářům ukáže sportovce jako člověka, který musel opravdu tvrdě makat, aby se dostal tam, kde byl/je. Nikdo z nich nedostal nic zadarmo, všechny úspěchy byly tvrdě vydřené a to se mi strašně líbí proto, že v této době mám trochu pocit, že lidi a potažmo sportovci (a to i děti) by rádi co nejvíce všechno obcházeli a "očurávali".
Tato kniha má alespoň pro mě velký morální a výchovný aspekt a velmi ji doporučuji všem bez rozdílu.
Výborný projekt, jehož knižní podoba je taktéž výborná a těm, kteří se o sport nijak nezajímají, otevírá brány k tomu, aby poznali, že i sportovci jsou jen lidé a mají úplně běžné starosti. Někdy se při čtení opravdu jeden nestačí divit, co všechno je možné (gymnastka Monika Míčková, basketbalista Vít Petrák), někdy slouží příběhy jako obrovská inspirace (Jiří Dostal, Martin Erat), jindy jsou "jen" strašlivě silné a kolikrát se až derou slzy do očí (Jan Svoboda, Iveta Luzumová), jindy nahlédne do myšlení sportovce v klíčové situaci nebo po kariéře (Vladimír Šmicer, Tomáš Dvořák) a jako bonus se dozví, jak to bylo se sledovaným rozchodem Kiki a Maki. Kniha odpovídá původní internetové, čili blogové formě, takže jazyk je jednoduchý, věty krátké a povětšinou se různě přeskakuje v čase, což ale tolik nevadí. Výhodou je, že se příběhy nemusí číst popořadě, ale v libovolném pořadí a navíc nejsou nijak dlouhé, takže knihu zvládnou i nečtenáři. Potěšující je i "pokračování" v podobě toho, co bylo dál a zmínit se musí i naprosto fantastické a opravdu nádherné fotografie, které celý tenhle projekt tak nějak vystihují, protože zachycují sportovce trochu jinak. Vytkl bych asi jen to, že projekt není víc mediálně propagován, protože mnohým by otevřel oči a ukázal, že sportovec nerovná se bohatá celebrita a prázdná nádoba bez názoru s krásným životem. 80 %
Kniha pokračuje ve stejném duchu jako díl první. Velmi oceňuji i kapitoly "co bylo potom", které zasahují až do konce roku 2019 (knihu jsem dostala k Vánocům 2019), takže jsem měla povědomí o aktuálním dění. Výborné na tomto formátu je, že ji nemusíte číst popořádku, ale jak se vám zlíbí a tedy ji mohu doporučit i nečtenářům. Člověk si tak nějak uvědomí, že i vrcholový sportovec je jenom člověk a často ztratí iluze. Oslovily mě především příběhy Moniky Míčkové, Tomáše Egerta jako inspiraci a Jana Svobody.
Myslím, že kluci udělali kus práce a sportovci se tak nebojí otevřít. Na stranu druhou mě trochu mrzí, že zatím projekt nemá trochu větší přesah. V knize se dočtete o tom jak to je, když sportovec končí aktivní kariéru. Pro nikoho již není perspektivní a tedy není nutné do něho nějak investovat. Většinou končí v okamžiku, kdy už nemá výkonnost a nikoho tedy nezajímá. Často si pak neví rady v dalším, "normálním" životě. Od projektu Bez frází bych tedy čekala aspoň trochu té mediální masáže a tlaku na odpovědné osoby, aby se toto řešilo nějak systematicky a odborně. Dost bylo Rajtoralů, Perglů, či Adamů Svobodů...
Skvělé, tohle mě prostě baví. Co si z toho hlavně odnáším... Každý má svoje trable, potíže, problémy a je jen na nás, jak se s tím vypořádame. Vstát a bojovat. Díky.