Bez hořkosti
Kristina Tesková
Kniha vypráví o událostech, které se udály ke konci 2. světové války i po válce, o tom co prožila naše rodina a mnozí lidé z Hlučínska po osvobození Rudou armádou. Vyprávění autorky je velmi autentické. Líčí, jak to opravdu bylo, ale neodsuzuje. Kradlo se, zrazovalo, udávalo, převlékaly se kabáty. Čestní lidé ale nic takového nedělali. V těch časech se dalo poznat, kdo je dobrý nebo špatný člověk. Příslušnost k té nebo jiné národnosti v tom nehrála žádnou roli. "Knihu, kterou doplnil bratr autorky kapitolou o historii Hlučínska považuji za jednu z nejlepších k tématu poválečného života a zacházení s Němci v tehdejším Československu." Pavel Neústupný... celý text
Přidat komentář
U knihy je bohužel patrné, že autorka není spisovatelka. Navíc popisuje dobu, kterou si sama moc nepamatuje, protože byla hodně malá. Kniha je opravdu velmi útlá. Na druhou stranu se jedná o zajímavé přiblížení poválečného období v Hlučínsku a zacházení s německou menšinou. Nemohl jsem se ubránit srovnání například s http://www.databazeknih.cz/knihy/krvave-jahody-4822, kde jsou zkušenosti z tohoto období ještě řádově horší.
Kniha je krátká,ale i tak vyjadřuje obrovskou bezmoc a zoufalství obyvatel,kteří vlastně "nikam nepatřili".Nebyli češi,nebyli němci...alespoň dle úsudku těch zvrchu.A nechutnosti,který páchali sousedi,do té doby kamarádi,hnus:-/Můžem nadávat na dnešní dobu jak chceme,ale díkybohu za to co teď máme.Jen pomyšlení na matky s malými dětmi,které zůstaly samy,bez domova,peněz,partnera,nevěda jak ty děti uživí...mi přináší pocit naprostého zoufalství.Žijeme si jako králové,važme si toho.