Bez ohlávky
Jiřina Šiklová , Magdaléna Čechlovská , Michal Plzák
https://www.databazeknih.cz/img/books/91_/91435/bez-ohlavky-91435.jpg
5
32
32
Knižní rozhovor s Jiřinou Šiklovou (1935) supluje memoáry, které uznávaná socioložka a pedagožka zřejmě nikdy nenapíše. Víc než minulost ji totiž zajímají přítomné okamžiky naší společnosti, které břitce a s nadhledem neustále komentuje. Její vzpomínky jsou přitom košaté, detailní a glosátorské. Šiklová v knize podrobně líčí ilegální kurýrní kanál, přes který se do Československa v době normalizace dostávaly exilové časopisy a v zahraničí vydané knihy doma zakázaných autorů. Šiklová si jako významná spojka mezi disidenty a exilem počínala velmi neohroženě. Rozvinula k dokonalosti své konspirativní schopnosti, takže zůstala až do zatčení v roce 1981 neodhalena. Rozhovor s Jiřinou Šiklovou je životopisným líčením sebeironické intelektuálky, která každé své rozhodnutí zpětně analyzuje: svůj vstup do KSČ, roli při Pražském jaru, politickou perzekuci, kurýrní práci, roční vězení i porevoluční aktivity včetně založení Genders Studies. Stranou nezůstalo ani její soukromí, které je, jak se ukazuje, často skrytou motivací významných rozhodnutí... celý text
Přidat komentář
Skvělá vzdělaná dáma, která dokáže být sama sebou a nebojí se jít občas se svými názory proti proudu. Knížka je velmi inspirativní čtení.
Báječné čtení, ta ženská má ve svém věku v hlavě vše naprosto úžasně srovnáno, mohlo by se od ní spousta mladých všeumělů poučit. Díky své vzdělanosti a životní zkušenosti si umí vše perfektně zanalyzovat. Jak sama říká, škoda, že když člověk získá tolik vědomostí a zkušeností je nemůže jako celek předat někomu dál. Obdivuji její stálý optimismus a smysl pro realitu.
Některé názory zajímavé, nad některými jsem se upřímně řečeno podivovala. Byla jsem na jednom setkání s touto socioložkou a například tvrdila, že si nyní VŠICHNI žijeme nadmíru dobře, všichni důchodci si mohou dovolit cestovat do zahraničí atd. Evidentně žije v jiném světě než někteří obyčejní občané. Když se tam přihlásil jeden zaměstnaný mladší muž a říkal, že někteří pracující, žijící bez partnera, rodiny a zázemí, kteří se musí spolehnout jen na svůj příjem, mají stěží na ubytovnu, označila to za naprostý nesmysl. Tímto u mě docela klesla. Nevím kde tato socioložka žije, byla mi sympatická, ale opravdu nevím, kde se v ní berou tyto až s odpuštěním naivní dojmy o světě lidí, kteří zjevně neměli v životě tolik štěstí jako někteří ostatní. Je dobře, že máme svobodu slova atd. ,které si paní socioložka evidentně velmi cení, ale nemůžeme říkat, že VŠICHNI dnes žijí v blahobytu. Někteří důchodci, kteří toho byli svědci, též nevěřili vlastním uším... :-(
Svérázná, vzdělaná, inspirativní dáma. Plná optimismu i realismu, která nám má stále co říct. Velice zajímavá exkurze do dob nedávno i dávno minulých.
Ta ženská má šmrnc a energii, kterou by jí mohli závidět mladší. I z knihy plyne takový pěkný pozitivní závan i přes nepřízeň doby.
Doposud jsem od paní Jiřiny Šiklové nečetla žádnou knihu, ale protože me vždycky zaujaly její rozhovory či komentáře v novinách, tak mně její kniha padla hned do oka.Kniha je psána formou rozhovoru, ale působí velmi kompaktně, jako dlouhé vyprávění a je vážně SKVĚLÁ. Právě v této době, kdy se na piedestal staví moc a výše bankovního konta, kdy se řada lidí snaží jen ždímat co to jde, kdy smyslem života je hlavně si užívat, nic nedávat a nepřemýšlet nad tím, co předáme dalším generacím, tak je to balsám na duši. Není tam popsána jen její spolupráce s disidenty, ale její výpovědi odhalují atmosféru doby, pocity jako ženy, manželky, matky,členky KSČ,vysokoškolské kantorky, uklízečky......Moc se mi to líbilo.
Na otázku, co paní Jiřinu mrzí, odpovídá, že to, co mám teď konečně uspořádané v hlavě, to s mou smrtí zmizí, a promiňte, je to škoda,to bych ráda předala dál, tak já odpovídám JE TO VÁŽNĚ ŠKODA, měla bych zájem.Jenže to nejde.
Úžasná žena, co víc říct.