Bez pověření v Berlíně
Sven Hedin
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144125/bmid_bez-povereni-v-berline-6596f5dd8a1de.jpg
4
13
13
Je to asi nejvzrušivější kniha, která byla napsána o Třetí říši a jejích předních mužích. Autor, mezinárodně uznávaný průzkumník Tibetu, se v letech 1935-43 v Berlíně setkával - „bez pověření“ - s elitou tehdejší Říše k osobním rozhovorům. Tato setkání v izolovaném a zavrženém Německu jsou velice významná a představují cenné rozšíření našich znalostí soudobých dějin. Sven Hedin, neúplatný a ušlechtilý švédský vlastenec, nám umožňuje hluboký pohled do vůdčích kruhů nacionálně socialistické vlády. Po velkém zemětřesení, které bylo důsledkem druhé světové války, zde nastalo nebezpečí, že se historická pravda nedostane ke svému právu, a že osoby i události budou líčeny tak, jak si vyžádá zájem pozdější doby. Proto se mi zdálo důležité podat bez opisování, přikrášlování, snižování i bez doplňování zprávu o tom, co jsem vlastníma očima a ušima viděl a slyšel - i když šlo třeba jen o malé jednotlivosti ve velkém dramatu. Sven Hedin... celý text
Literatura světová Literatura faktu Historie
Vydáno: 2007 , ReconquistaOriginální název:
Utan uppdrag i Berlin, 1949
více info...
Přidat komentář
Výborný spisovatel a dobrodruh, který si svou pověst pošpinil svým víceméně kladným přístupem k nacismu a jeho pohlavárům. Ze začátku jsem si nebyl jistý, zda tuto knihu chválící předválečné (ale už nacistické) Německo chci dočíst...nakonec jsem si ale řekl, že knihu dočtu a zkusím zjistit, proč tak jistě inteligentní člověk viděl v nacismu vůbec něco pěkného....zvláštní...ale myslím, že to byla naivita a zaslepenost...tohle nacisti uměli. I přes kritičtější závěr (zřejmě prozření) stále kroutím hlavou, jak jen nemohl vidět....
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler Německo švédská literatura Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 zimní válka (1939-1940)Autorovy další knížky
| 2014 |  Německo a světový mír |
| 1943 |  Tibet |
| 2007 | Bez pověření v Berlíně |
| 1943 | Tibet, objevitelské výpravy |
| 2007 | Amerika v boji kontinentů |
Znáte ten Flaubertův citát: „O Caesarovi bychom měli jinou představu, kdyby dějiny války galské býval napsal Vercingetorix.“? Hedinova kniha nabízí pohled z druhé strany, tedy přepisy politických rozhovorů se špičkami Třetí říše. Švédský učenec při tom vychází ze svých obdržených i odeslaných dopisů, telegramů a protokolů (nezřídka vložených do textu), diářů či deníků.
Hedin není nacista; spíš bych ho nazvala germanofilem staré školy. V Německu spatřuje baštu evropské civilizace a hráz proti bolševismu. Na jednu stranu kvůli deutschfreundlich postoji ztrácí přátele v jiných zemích, na druhou stranu má k nacionálnímu socialismu výhrady (zejména stran církevní a židovské politiky) a neváhá je elitě Říše připomínat. Někteří státníci jsou mu sympatičtí (Hess, dr. Goebbels), o jiných se vyjadřuje převážně kriticky (Ribbentrop, Himmler).
U všech ovšem intervenuje ve prospěch Švédska, Finska a Norska, ale také Židů či různých jednotlivců v nesnázích. Tak, jako se nerozpakuje přerušovat samotného Vůdce a polemizovat s ním, neváhá se zase po válce svojí knihou ohradit proti spojenecké propagandě, obviňující poražené ze všeho možného i nemožného. Je to dílo inteligentního, švédsky samorostlého pozorovatele, prostého vší servilnosti. A mimochodem rovněž pozoruhodný příklad toho, jaký vliv může mít civilní osoba - světově uznávaný badatel - na politiku cizí velmoci!
Hedin v textu často připomíná mírové nabídky, které Německo činilo Anglii ještě dlouho poté, co ho napadla. A také zkázu, kterou napáchaly spojenecké armády na evropské kultuře (způsob bombardování, zničení jeho sbírek z asijských výprav), nebo absurdní krutost retribučního soudnictví (odsouzení Němce, který Hedinovi pomáhá s žádostmi o milost pro vězně v koncentračních táborech, je z hlediska spojenecké judikatury spíš pravidlo než exces).
Na druhou stranu v textu samotného Hedina chybí prvky, které by člověk v (pro)německém narativu II. světové války očekával, jako je polský expanzionismus a masakry německých civilistů ve Slezsku (v komunikaci s Hedinem je zmiňuje H. Himmler, autor ale jako by je nebral v potaz) nebo nějaká obdoba Suvorovovy hypotézy (přednáší ji tu švédský velvyslanec Schnurre a Hedin ji zaznamenává, ale dál nechápe, jak mohla Říše napadnout Sověty).
Tzv. „skandinávské sympatie“ autora přirozeně vedou k tomu, že většinu svých hovorů soustředí na zimní válku a případnou německou intervenci ve prospěch Finska; v tomhle ohledu je neocenitelným pramenem. A vedle politických, respektive diplomatických otázek v jeho vyprávění občas probleskne i něco osobního. Můžeme třebas sledovat Göringa hrajícího si s vláčky svojí dcerky nebo vyslechnout Führerovy názory na jogurt (ano, prosím...). xD
Ediční poznámky a popisky k fotografiím jsou ještě víc deutschfreundlich než spisovatel sám, každopádně ani v nich nenacházím nic, co by historik nemohl s čistým svědomím potvrdit. - Je to zábavná, cenná a milá kniha. Respektuji Hedinovu rovnou páteř: říká stále totéž bez ohledu na to, která strana právě vítězí. A moc ráda bych si přečetla jeho „Německo a světový mír“, až zase bude k dostání.