Bez štěstí nepřežiješ
Thomas Buergenthal
Unikátní svědectví chlapce, který přežil šílenství holocaustu Životní osud židovského chlapce, který přežil nacistickou persekuci a holocaust, po válce vystudoval a stal se uznávaným právníkem. Autobiografické vzpomínky židovského chlapce narozeného v Lubochni, který přežil válku a po ní se vrátil ke své matce do Göttingenu. Vypráví o svých životních zkušenostech, které ho přivedly k oboru obhajoby a ochrany lidských práv. Přes příkoří způsobená válkou již v raném věku dospěl k rozhodnutí, že je třeba vyvarovat se nenávisti k těm, kteří strádání způsobili, protože by se stala začátkem další genocidy. Stal se odborníkem na mezinárodní právo a lidská práva.... celý text
Válečné Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2008 , JotaOriginální název:
A lucky child, 2006
více info...
Přidat komentář
Smutný příběh, co víc dodat? Nedokážu si představit ty hrůzy, co si lidé v té době vytrpěli.
Upřímně? Moc mě to nebavilo. Bylo to psané bez emocí a nezaujalo mě to. Bylo to něco jako: "Támhle někoho zastřelili, tady někoho pověsili, ale co, život jde dál." Opravdu jsem se musela hodně nutit do čtení.
Môžem povedať, že je to veľmi pekne spracovaný príbeh? Lebo kniha je ozaj dobre napísaná a napriek tématike holokaustu, je to v mnohých smeroch kniha nádeje a dobra, ktoré vzišli zo zážitkov, ktoré mohli ovplyvniť život Thomasa úplne inak po zvyšok jeho života. To, čo prežil tento pán a čo dosiahol vo svojom živote, nuž treba len povedať- klobúk dole! Odporúčam.
Toto je unikátní kniha- holocaust na vlastní kůži očima dítěte.
Doporučuji všem!!! Ve dvanácti se znovu stát dítětem- začít chodit do školy a přenechat zodpovědnost za svůj život dospělým.
Čtivý příběh o malém chlapci, který měl opravdu štěstí během druhé světové války. Knížka je místy hodně rychle čtivá a začátek se chce hlouběji ponořit do děje. Ubírám hvězdičku za poslední část knížky, kde autor vypráví, jak studoval lidská práva, čekala jsem větší obsáhlý děj ohledně Osvětimi. Jinak moc zajímavá knížka.
Malý Tommy, dítě štěstěny. Dojemný příběh o malém chlapci, který přežil hrůzy koncentračních táborů. Název je celkově velmi výstižný. Mohli jste být jakkoliv silní, bez štěstí jste na přežití šanci neměli.. Poslední kapitola popisující autorův život jako soudce mě nebavila, ale není to nedůležitá součást knihy, patří k jeho životu.
Vzpomínky malého chlapce na válku a koncentrák. Drsné.
Závěr knihy už nebyl pro mne tak čtivý, autor na můj vkus příliš rozsáhle popisuje svoji kariéru právníka.
Zajímavý a neuvěřitelný příběh chlapce. Název k tomuto dílu bezpodmínečně patří. Velmi doporučuji si knihu přečíst.
Další neuvěřitelný příběh lidské houževnatosti, touze po životě a štěstí v neštěstí....
Strašně silná kniha,nevím co dodat.Několikrát mi vstoupily do očí slzy smutku a vzteku.Takový příběh by si měl každý přečíst,aby se na zvěrstva nacismu nikdy nezapomnělo.
Thomas jako malý kluk?To byl hrdina,dnes by žádný z těch chcípáčků nepřežil.Klobouk dolů před ním a jeho dalším životem.Obrovská osobnost.
Keď sa začala vojna, Tommi mal 5 rokov. Jeho rodičia robili všetko pre to, aby sa vyhli deportácii. Obdivujem ich za vynaliezavosť, múdrosť a čestnosť, ktorú si zachovali aj v ťažkých vojnových rokoch.
Tommi prežil dva koncentračné tábory a ako sám hovorí, bez šťastia by to nešlo.
... líbila se mi. Popsáno očima malého kluka, který by si měl hrát a ne prožívat hrůzy války. Četla se krásně.
Musím ocenit odvahu malého kluka, který jako malý přežil pesekuce a následně i Osvětim. Škoda jen, že autor nerozvedl více svých "vzpomínek" na Osvětim.
Tohle je bez diskuze.Brečela jsem jako malá,chvílemi se ve mně mísil vztek,soucit,pocity na zvracení za prožitá zvěrstva.Myslím,že tohle by si měl každý přečíst...
Osobní příběh autora, který přežil holocaust, pochod smrti do Osvětimi jako malý chlapec bez rodičů je napsaný bez sentimentu, s upřímností a nadhledem. Po šedesáti letech od konce války autor, který je nyní uznávaným odborníkem v oblasti lidských práv, přemýšlí nad okolnostmi, které přispěly k tomu že se mu podařilo přežít. Není to jen štěstí, ale i souhra náhod, vytrvalost a bezmezná vůle. vydržet, nevzdat se.
cituji autora- Když mé děti byly ve stejném věku jako já v době války, často jsem si říkal, jestli tyhle rozmazlené americké děti, nebo děti mých přátel, by to zvládly.
Doporučuji k přečtení.
Kapitulací Německa pro oběti války zdaleka nic neskončilo. Neměli kam jít, nevěděli nic o své rodině... Přišli o všechen majetek.. S hrůzou jsem četla pobyt malého Toma v koncentračním táboře a se stejnou hrůzou jeho život po osvobození, než se shledal se svou maminkou..
Bohužel jsem tuto knížku nedočetla do konce. Téma dobré, ale nezaujal mě styl, jakým je knížka psaná ... Tak dlouho jsem čtení jednotlivých kapitol oddalovala, až jsem knížku odložila úplně. Trochu mě zklamala.
Z této knihy mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu je její obsah trýznivý, ačkoliv jsem knih na dané téma přečetla již mnoho. Na druhou stranu, občas jsem měla pocit, že je to psáno jakoby přes bublinu neb nevím, jak to správně popsat.
Určitě z jedním faktorů je, že autor knihu psal až po letech od hrůz, které zažil a že si mnohé věci vlastně příliš nepamatuje.
V knize se nachází i fotopříloha, která knihu ozvláštnila. Závěr knihy, kdy se autor věnoval své kariéře jsem přiznám víceméně přeskakovala.