Bez svědomí
Robert D. Hare
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/261462/mid_bez-svedomi-261462.jpg
4
47
47
Znepokojivý svět psychopatů mezi námi. Kniha Bez svědomí, založená na pětadvacetiletém převratném výzkumu, je jedinečnou cestou do mysli nebezpečných jedinců. Skutečně jsou od přírody neschopní empatie, nebo jsou oběťmi okolností? Jak a proč jim procházejí lži, podvody i vraždy? Jsou šílení, nebo jen zlí? Jak můžeme ve společnosti, kterou dr. Hare nazývá „maskovací“, tyto lidské dravce odhalit a vyhnout se jim? Kniha zkoumá jejich prazvláštní modely chování a odhaluje jeden z nejděsivějších a tak často dokonale skrytých sociálních problémů, které ovlivňují život dnešní společnosti.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2015 , Dům HarfaOriginální název:
Without Conscience, 1999
více info...
Přidat komentář
Dr. Robert Hare shrnul 25-leté studium o psychopatii v této útlé knížce tak, aby vše bylo srozumitelné i laikům. Mnozí psychopati opakovaně končí ve vězení nebo v jiných nápravných zařízeních, ale opravdu těžko poznáme psychopata, který je úspěšný právník, lékař a politik. Tito psychopati s kravatou se nemusejí bát, že by kolem sebe neměli dost příležitostí.
"Dovolujeme snad nevědomky společnosti vyvíjet se tak, že se z ní stává dokonalý inkubátor a možná i loviště pro psychopaty?
A ještě vtip, který se mě pobavil:
Dva podnikatelé s kufříky jdou po ulici:"Zkrachovali jsme, ale jenom morálně," říká jeden. "Zaplaťpánbůh," odpovídá druhý."
Trochu mi vadilo, že se některé informace neustále opakují, mnohem víc se mi líbila kniha od našeho neuropatologa a spisovatele Františka Koukolíka "Vzpoura deprivantů", ale i tato knížka určitě stojí za přečtení.
Velmi zajímavé čtení od renomovaného odborníka, jenž sestavil oficiální škálu psychopatie, která se používá pro diagnostiku této poruchy osobnosti. Problematika je poutavě a srozumitelně představena i laikům (pro ně je kniha primárně určena).
Super knížka. O psychopatech je zde napsáno mnohem víc zajímavostí, než čekáte. Bohužel často se autor opakuje.
Že je kniha skvěle napsaná, o tom není pochyb. Že je to úžasné odborné pojednání, to také nelze zpochybnit. A kdo to zažil v reálu, má husí kůži z toho, jak moc to sedí. To se prostě musí zažít.
Vědecko-popularizační kniha poutavě předkládající dosud známé informace (©1999) o lidských predátorech a parazitech společnosti, o psychopatech. Pokud jste někdy seděli v zaplněném kinosále pro více než sto lidí, je poměrně jisté, že tam minimálně jeden takový člověk seděl s vámi… Nejen proto knihu doporučuji přečíst.
Kniha o psychopatech mezi námi. Psychopata si lze představit jako sociálního predátora, který druhé lidi využívá jako svou kořist a nebere si žádné servítky ani ohledy na tom, zda jim ublíží. O psychopatech se říká, že nemají svědomí. Hloupí psychopati končí za mřížemi s diagnozou disociální porucha osobnosti, inteligentní psychopati se naučí kamuflovat jako chameleoni a díky svému "drajvu" a touze po moci to často dotáhnou do mocenských pozic - mezi manažery, právníky, lékaře či do politiky. Robert Hare je jedním ze světových expertů na psychopaty a napsal už několik knih, je autor PCL (psychopathy checklist) - diagnostického nástroje, který se používá ve vězení k diagnostice psychopatie
Téma, které mě od mých studií velmi zajímá. Vždycky jsem si myslela, že když člověk vědomě koná zlo, dělá to pro nějaký svůj prospěch. Jak se s tím ale srovnává ve svém vlastním svědomí?
Bez svědomí
Napriek tomu, že kniha vyšla v pôvodnom vydaní pred viac ako dvoma dekádami rokov (1999), téma, ktorej autor venuje pozornosť je dnes snáď najlákavejšou problematikou z klasifikácie duševných chorôb na poli populárnej psychiatrie/psychológie. Akýsi exaltovaný záujem o "psychopatov" pravdepodobne podnietila aj politická, či verejná scéna, kde plytký prejav "domestifikoval" diagnostickú kategóriu do kategórie každodennej vravy. "To je psychopat!" vyslovuje sa jeden politik na adresu druhého, partnerka na adresu bývalého partnera, pacient na lekára, podnikateľ na právnika a vice versa bez toho, aby poriadne chápali význam vysloveného. Hare chce čitateľa zoznámiť s poruchou osobnosti komplexne, avšak darí sa mu to len čiastočne. Odhaľuje profil psychopata v zločineckom a forenznom prostredí, čím ale uchopuje len maladaptívne vzorce a atribúty opakovane sociálne zlyhávajúcich kriminálnikov. O tých "úspešných" bude pojednávať kapitola Psychopati s kravatou, sľubuje autor, ale čitateľ dostane opäť len poriadnu dávku kazuistík a prípadových anamnéz, ktorými je kniha od úvodu po záver pretkaná, akoby mali byť autorovým argumentom v prípade kritickej poznámky. Autorova 25 ročná prax má byť tiež anestetikum pre skeptikov. Neistý krok cítiť v kapitole Korene problému, kde pútavý názov efemerický vyprchá a zostáva vágna a opotrebovaná bilancia príroda versus výchova a kolísavý jazýček váh sa prikláňa raz na rodičovské vzory, inokedy ku genetike.
Pre záujemcov o problematiku odporúčam skôr výbornú sériu od Heinza Petra Rohra, alebo už spomenutého "Van Helsinga" týchto "upírov", českého neuropatológa, pána doktora Koukolíka.