Bez viny a bez trestu
Jean Améry
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/181211/bmid_bez-viny-a-bez-trestu-7ju-181211.jpg
4
20
20
Soubor esejů Jeana Améryho (1912–1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost – zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů. Co znamená být člověkem ducha v takovém zařízení, co znamená změnit se v trýzněné tělo, jakou váhu má ztráta domova, zda se lze zbavit resentimentů, které pronásledují vězně celý další život, a co vše v sobě zahrnuje zdánlivě jednoduchá formule – být židovskou obětí pronásledování. Autorovy reflexe se na jedné straně blíží literatuře dokumentu a zdůrazněné autenticity. Zároveň ji však složkou úvahovou překračují, jsou něčím víc než historicky podmíněným výkladem určité historické zkušenosti. Odkrývají totiž rozměry této historické existence, které přesahují konkrétní dobu a události.... celý text
Fejetony, eseje Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2011 , ProstorOriginální název:
Jenseits von Schuld und Sühne, 1966
více info...
Přidat komentář
Jde o něco více než o historický výklad určité osobní zkušenosti, autor tuto hranici překračuje a odkrývá nadčasovost. O nutnosti i nemožnosti být Židem je jedním z esejů a samotný název přináší paradox, který je průsečíkem všech úvah autora.
Hladový těžko vysvětlí sytému, co je to hlad. Nebo vykládej otrokovi o svobodě. Tak nějak působí tato Améryho kniha na člověka, který nebyl internován v koncentračním táboře, nevisel za ruce spoutané za zády na háku, nebyl jen pro svůj původ kdykoliv na obrazný i faktický odstřel... Toto jsou zkušenosti (podobně jako řada dalších), které lze pouze zažít a nikoliv pochopit. Améryho eseje jsou silné a přitom (nebo možná právě proto) ryze osobní bez moralistického zobecňování. "Tak to vidím a cítím já, Jean Améry" je mottem jeho úvah. O této knize by se dalo dlouho rozprávět, uvažovat i polemizovat - zmíním však pro mne neuvěřitelně nadčasovou a vizionářskou úvahu o domově, kde autor velmi trefně předpovídá snahu o urbanistické sjednocení světa, ve kterém jsme za posledních 50 let udělali neuvěřitelný "pokrok" k celosvětové uniformitě.
Štítky knihy
eseje druhá světová válka (1939–1945) rakouská literatura židovství holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2010 |  Vztáhnout na sebe ruku |
| 2011 | Bez viny a bez trestu |
| 2009 |  O stárnutí: Revolta a rezignace |
| 2007 | Karel Bovary, venkovský lékař |
| 2013 |  Marná léta učednická |
Veľmi silná reflexia autora, ktorý sa cez plece, na ktorom sa ešte hojí rana po jazdeckom bičíku, obzerá späť a hodnotí prežité udalosti, ktoré nezmazateľne ovplyvnili jeho život. Ako píšu predošlí recenzenti, zďaleka nejde len o nejaký "suchý opis" prenasledovania, mučenia, utrpenia a následného nového začiatku, ale autor je transparentný a pred čitateľom nič neskrýva , čo pridáva textu na hodnote. Obzvlášť zaujímavá je kapitola Resentimentu, kde sa autor priznáva, že nemôže, nedokáže odpustiť a je pripravený zdôvodniť si toto stanovisko. Rozhodne dobrá kniha!