Beze stopy
Jane Casey
Román Beze stopy je napínavá psychologická detektivka se strhující atmosférou; přestože jde o debutovou prózu, ocitla se kniha záhy na žebříčku britských bestsellerů, stejně jako autorčiny následující knihy THE BURNING a THE RECKONING. Když v irském městečku zmizí dvanáctiletá Jenny, uvědomuje si její učitelka Sára Finchová mnohem lépe než ostatní, že se s každým dalším dnem zmenšuje naděje, že její žačku naleznou živou a zdravou. Jako dítě totiž Sára zažila něco podobného: jednoho dne beze stopy zmizel její starší bratr Charlie, a celou její rodinu tato tragédie hluboce zasáhla. Sáře je nyní něco přes dvacet a bydlí s matkou, která své chmury zahání alkoholem a pokojíček svého syna udržuje v někdejším stavu jako jakousi podivnou svatyni. Pak se Sáře přihodí něco příšerného: v lesíku nedaleko svého domu objeví Jennyino tělo. Je vtažena do policejního vyšetřování, a zatímco vzdoruje obrovskému mediálnímu zájmu, pomalu na ni samotnou padá podezření. Ale nesleduje ji jen policie…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2013
,
Argo
Originální název:
The Missing, 2010
více info...
Přidat komentář
Dočteno a zklamání, do poloviny docela zajímavé čtení a potom nevěrohodné a podbízivé,
myslím že tím koncem paní spisovatelka celý příběh zkazila.
Nenazvala bych tuto knihu thrillerem, ba ani psychologickým, ale bylo to čtivé, celkem rychle ubíhající děj, jen ten konec trochu přepísknutý, nevyznělo to přirozeně, ale zápletka dobrá.
(SPOILER)
Téma pohřešovaných dětí není v literatuře, filmu ani hudbě nijak nové, ale přesto si stále získává pozornost – tentokrát i mou. I když detektivky a přidružené žánry nevyhledávám často, do téhle jsem se začetla rychle a užívala si příjemnou dávku napětí i plynulost textu, v němž mě jen občas vyrušilo spíš syntaktické, než obsahové zadrhnutí. Souhlasím ale s těmi, které zaskočila poslední zhruba čtvrtina knihy, kdy se z nenápadné mladé učitelky stává femme fatale, která v sobě zároveň k vlastnímu překvapení objevuje i temné stránky. Ty ale v několika náznacích bublaly pod povrchem po celou dobu – a vlastně i tady něco připomínají; třeba motiv ze Strašáků, v nichž Dustin Hoffmann zaníceně deklamuje, že v domě „nesmí být prolita krev“, a o pár střihů dál už se raduje, že pobil všechny…
Knížka pro mě byla nejzajímavější v přesvědčivých popisech dětského světa. Anebo v upřímnosti, s níž autorka pozoruje, jak je v současnosti pro většinu lidí i smutek obtěžující. Mrzí mě některé logické chyby v závěru i překombinovaná vypjatost scén, ale když to srovnám třeba s nedávným předlouhým výletem na „Medvědín“, uděluji i tak 3 hvězdičky s klidným svědomím :-). Možná i o kapku víc.
Spíše zklamání, docela vleklý děj, hlavně zpočátku docela otrava, spousta zbytečné výplně ( např. vztah mezi vyšetřovatelem a hlavní hrdinkou). Prostě nenáročný thriller, sice čtivý, ale ve své podstatě jen průměrný, či spíše i lehce podprůměrný.
Pomalý rozjezd, ale pak se mi kniha moc líbila; napínavý, za srdce beroucí příběh, jehož konec mě však zklamal. A tak to někdy bohužel bývá, jakoby pisatel chtěl nabídnout přecpanému kus buchty. Zvláštní bylo nejen to, kdo se ze Sáry nakonec stal, ale i jak reagovala na situaci se svojí matkou. Fakt divný konec!!!
Vynikající psychologický thriller. Vydání z roku 2012 má i velmi pěknou a lákavou obálku.
Vynikající počtení,prolínání minulosti a současnosti tomu dávalo ještě větší náboj.
Kniha má zajímavé rozuzlení. Děj byl ovšem v určitých chvílích hodně předvidatelný. Jísté pasáže, které nepřekvapily, občas připomínaly červenou knihovnu, nebo jiný romantický román, který měl detektivní zápletku, jako psychologický thriller bych to už vůbec neoznačovala. O jednu hlavní hrdinku se pralo nějak moc chlapů, jako by ani jiná ženská neexistovala :). Ale za konec dávám čtyři hvězdičky, ten byl na knížce nejlepší, to jsem dokonce zapomněla i na ty "nečekaně předvidatelné" okamžiky v příběhu :).
Opět skvělé a čtivé čtení od Jane Casey, které uteklo jak voda. Už série s Maeve Kerrigan byla výborná a je velká škoda, že překlad a vydání dalších knih je zatím v nedohlednu. Pro čtenáře kterému se líbí psychodetektivky z typicky ponurého prostředí Anglie jako např. Dívka ve vlaku, je kniha Beze stopy ideální volba.
Jane Casey u mě tedy boduje. Třetí kniha (u mě) a stejně dobrá jako ty, co jsem četla předtím. Nečtu moc knihy ze současného anglického prostředí, takže to bylo příjemné zpestření. Navíc, jakmile si oblíbím hlavního hrdinu (hrdinku), je to bez problému. Zajímavý děj a velmi dobře napsané.
Pátrání po vrahovi dvanáctileté dívky, jež vyústí v dechberoucí odhalení, se mísí s retrospektivními vzpomínkami hlavní hrdinky na její vlastní dětství, které bylo tragicky poznamenáno zmizením jejího staršího bratra...
Jediné, co na debutovém románu Jane Caseyové nakonec dokážu ocenit, je zápletka. Ta, když už nic jiného, je alespoň zajímavá. Se vším ostatním jsem měl problém - schematické postavy, předvídatelné jednání, přebarvené kulisy, očekávané zvraty a kýčovité zakončení. Nijak tomu nepomáhá ani mermomocí naroubovaná milostná linka mezi vyšetřujícím policistou a hrdinkou, která spíš překáží, než že by k něčemu byla.
Ve výsledku je román Beze stopy nenáročným thrillerem, který dokáže zabít jedno dvě odpoledne. Ale že by nějak výrazně vyčníval z davu, to už bez zkřížených prstů říct nedokážu.
Za mě moc hezká kniha. Děj to mělo od samého začátku, což bylo dáno i prolínáním minulosti a budoucnosti. Trošku pro mě nepředvídatelný konec :-) Doporučuju :-)
Napínavé... prelínanie dejových línií minulosti a prítomnosti autorka veľmi dobre zvládla, takisto nezachádzala do žiadnych zbytočných opisov a odbočiek - udrží vás v napätí. Plus každá postava bola niečím zaujímavá. Celé to pôsobilo prekvapivo realisticky.
Musím souhlasit, že zhruba polovina knihy je velmi napínavá a čtivá, vypadalo to na dobrou detektivku s psychologickým přesahem. Oceňuji téma zmizení dítěte a hlavně dopad na další členy rodiny. Rozuzlení však není vůbec nečekané, tipovala jsem vraha ihned po jeho vstupu do děje, což mě dost otrávilo. Od dobré detektivky očekávám hlavně napětí do konce a to jsem postrádala. A ten závěr byl opravdu přitažený za vlasy. Proto 3 *, i když ze začátku to vypadalo na 4, ale bohužel...
Mě tato knížka nadchla a autorka si hned získala moji pozornost, že jsem si koupila i její další knihu Oheň, ačkoliv Beze stopy je u mě stále na prvním místě. Ani chviličku jsem se nenudila a děj příjemně utíkal. Nemusela jsem čekal až do sté stránky, kdy by mě kniha konečně zaujala, což splňuje jeden z mých hlavních požadavků dobré četby.
Začátek dobrý, konec hrozný a přitažený hodně, hodně za vlasy. Který kriminalista by žádal svědka o psychologickou pomoc , sklouzlo to šestákových románů, škoda. Čekala jsem o hodně víc.
Kniha byla čtivá, zajímavá zápletka.Jedine,co mi vadilo, že od půlky lze tušit konec.Ale o přes tento nedostatek dávám plný počet a doporučuji