Běžet život se psy husky

Když jsem se zamyslela nad tím, co bych o chystané knize řekla, okamžitě se mi v mysli vybavilo „ohňostroj vtipných esejí i moudrých zamyšlení“. Jejich autorka vás bere za ruku a vede na dobrodružnou výpravu svým dosavadním životem, ukazuje a poodhaluje vám svůj svět, občas vyprovokuje k polemice až nesouhlasu, protože před vámi nic neskrývá a na nic si nehraje, občas se smějete, až se za břicho popadáte, a vzápětí vytahujete už třetí papírový kapesník… Nečekejte žádný příběh, na sebe navazující „kapitoly“, žádnou dějovou souvislost, jaká je typická pro téměř všechny knihy. Jana ji totiž nepsala prvoplánově pro nás, čtenáře, ale z vnitřní potřeby vypovídat se formou příběhů z důležitých momentů, které na své cestě životem autenticky prožila. Nepsala ji rovněž „najednou“, jako jiní autoři. Texty vznikaly spontánně, tak jak šel čas a plynul Janin život a ona, jak zní název knihy, „běžela svůj život se psy husky“. V knize se dozvíte o Jovce – jejím prvním „haskounovi“ – které se navzdory genetickému kódu plemene sibiřský husky líbilo žít život solitérky, o počátcích jejího závodění a taky o tom, co si Jana myslí o mushingu a koho za mushera považuje, o tom, proč v zimě jezdí na Sever, jaký má přístup k tezi „být slavný“, o filmu Psí láska… Nechá vás nakouknout i do svého soukromí – rodina, první lásky, okamžiky prožitého štěstí i zármutku, bilancování. Dozvíte se, že i saně mají duši, ale také si užijete autenticitu longových závodů psích spřežení, ve kterých vzhledem k extrémním podmínkám jde často doslova o život. Seznámíte se i s některými lidmi – Františkem, Gertem, Susan… Osloví vás jednoduchost textů a zároveň jejich hloubka, Jana si všímá maličkostí a detailů, které obvykle lidé míjí bez povšimnutí, a dokáže z nich vykřesat neobyčejně poutavé příběhy o dobru a zlu, o nevyřčeném a těžce popisovaném poutu mezi člověkem a psy, s nimiž žije, a zejména o odpovědnosti za ně. Asi za mě nejsilnější apel z textů – zodpovědnost. Zodpovědnost k nám samotným, ke psům, kteří nás v životě doprovází, k tomu, jaká je momentální situace, jak ji vyhodnotit a jak se k ní postavit, vyvarovat se při tom zbytečných extrémů, póz a euforií, a přistupovat ke všemu svědomitě. Při čtení jednotlivých textů budete, stejně jako já, s Janou vše prožívat (protože takhle jsou příběhy vesměs napsány). Mně se při čtení totiž vždy promítal na plátně filmový příběh a já ho vnímala tak nějak po svém a doplňovala o své zážitky a prožitky. Není, resp. nebude to kniha na „jedno přečtení“. Alespoň ne pro mě. Vždy ji budete moci otevřít na jakékoliv stránce, u jakékoliv eseje, a vždy si po přečtení něco nového odnesete. Závěrem ještě jednu poznámku: Jana je pro mě renesanční osobnost a její texty mě vzaly za srdce. Ludmila Malinová... celý text