Bezhlenová dieta: Vědecká metoda, jak si vyjíst svou cestu ke zdraví
Arnold Ehret
Léčebný Systém Bezhlenové Diety tvrdí, že nemoci jsou pouze zanesením a zablokováním mechanismů lidského těla, které v ideálním stavu pracuje jako dokonalý stroj. Když odstraníme zanesení, zdraví se obnoví. Léčebný Systém Bezhlenové diety zahrnuje také poznatky o lidské fyziologii a procesech probíhajících v lidském těle. Arnold Ehret své teorie potvrdil i prakticky a to na tisících vyléčených pacientech, kteří byli moderní západní medicínou prohlášení za neléčitelné. Přechodový Systém této knihy zahrnuje všechny druhy diet, které jsou momentálně člověku známy. Je návodem, jak se mezi těmito dietetickými modely pohybovat směrem k vylepšenému způsobu stravování. Také naznačuje cestu k dosáhnutí ideálu lidského potenciálu a lidstva samotného, kterým je dokonalé duševní, mentální i fyzické zdraví.... celý text
Literatura naučná Osobní rozvoj a styl Zdraví
Vydáno: 2017 , EpikonOriginální název:
Mucusless Diet Healing System, 1922
více info...
Přidat komentář
Jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Podává pravdu o lidském těle, zdraví, správném způsobu vyživování člověka. Už teď cítím, že mi silně zasáhla do života - v tom nejlepším slova smyslu.
Naprostý bizár. Nejde ani tak o samotnou knihu, jako o strategii nakladatelství, které tuto (a další podobné dvě knihy) zcela záměrně vydalo v pouťové obálce, lákající čtenáře na potenciálně nové poznatky z oblasti výživy či zdravého životního stylu. Je to jako vydat s lákovou turistickou obálkou "Cesty po Řecku" od Pausánia ze 2. století našeho letopočtu a tvářit se, že se jedná o aktuální cestopis, případně bez komentáře vydat jako "vědecké" dílo "O nerovnosti lidských ras" od J. A. de Gobineaua, jeden z ideových zdrojů nacismu. Ke knize je tedy potřeba přistupovat výhradně jako k historickému artefaktu poplatnému době svého vzniku, tzn. r. 1922. Arnold Ehret sice byl "profesor", jak hlásá obálkový titulek, ale kreslení, jehož naprostá většina "odborných" názorů byla zjevně nesmyslná již v době svého vzniku: např. bílou barvu kůže vysvětluje jako důsledek hlenem nabitých bílých krvinek ucpávajících tělní systém. Samozřejmě chápu, že se jeho dílo stalo inspirací pro řadu dnešních naturopatů a alternativní příznivce různých výživových směrů, včetně veganství či frutariánství, ale s vědeckým poznáním nikdy neměla a nemá vůbec nic společného. K samotné knize je tedy třeba přistupovat opravdu jen jako k četbě klasiků, které není možné posuzovat dnešními měřítky. Jako odpad ale hodnotím přístup nakladatelství.