Bezimena
Nina Bunjevac
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408663/bmid_bezimena-MH7-408663.jpg
4
45
45
Výchozím bodem grafického románu Niny Bunjevac je mýtus o Siproitovi, ve kterém bohyně Artemis promění mladíka v ženu za pokus o znásilnění. Hlavní hrdina, Benny, je oním proměněncem, jehož nutkavé myšlenky jej již od dětství poměrně přímočaře vedou k nedobrému konci. Imaginativní a sugestivní příběh, který Bunjevac vytvořila, čtenáře dozajista zneklidní. Zároveň jej ohromí vizuální formou, černobílé kresby plné symbolů zůstávají v paměti ještě dlouho po zavření knihy. Komiks získal nominaci na cenu Willa Eisnera a dostal se také do užšího výběru na cenu komiksového festivalu v Angouleme.... celý text
Přidat komentář
Temný sugestivní mrazivý příběh s precizní kresbou, pro plné pochopení díla je potřeba přečíst doslov, v němž se autorka rozpovídá o své minulosti a příběhu tak dodává plný význam. Podobně jako u Vrány Jamese O‘Barra vychází Bunjevac z traumatizující události a prostřednictvím komiksu se s ní vypořádává.
Tahle kniha je zážitek. Precizní a skvostná kresba a příběh, který během čtení pochopí nejspíše jen málokdo. Bezimena je kniha, která rezonuje a vede k zamyšlení. Kresba je přímá, syrová a přesto nádherná. Téma sexu, které je tu explicitní ale nepůsobí nějak nepříjemně, neb eroticky, protože pořád čekáte na to, co přijde. A pak knihu dočtete a přečtete si doslov. A vše Vám dojde. Obsahuje důležité poselství o sexuálním násilí a jeho následcích.
Tahle kniha nemá moc textu a kdo by čekal něco podobného Otčině, bude zklamaný. Ale za přečtení rozhodně stojí a prosím, ať si jí přečte cp nejvíc lidí. Je to jiné, je to skvostné.
Vlastně jsem po Otčině čekal něco trochu jiného a nejspíš je dobře, že jsem si napřed přečetl doslov. Výtvarně naprosto parádní, místy to trochu připomíná Thomase Otta.
Bezimena pro mě byla trošku těžším soustem, protože moc nechápu pointu a propojení s tou kněžkou na začátku, ale vlastně z toho nemám nějaký špatný pocit a celý počin hodnotím kvalitně a pozitivně. Teď už jen záleží, jestli mi to nějak později dojde nebo ne.
Hned na začátku dokáže upoutat krásná černá úprava s velmi uměleckými výjevy, které nejsou klasickým komiksem, ale spíše celostránkovou grafickou knihou s komentáři, které posouvají příběh. Kresby jsou to opravdu krásné a často i takové snově psychedelické, černobílé komiksy sice nemám příliš v lásce, ale tady by se asi nic jiného nehodilo. No a samotný příběh... Bylo to zvrhlé, perverzní, na konci šokující, ale nemůžu říct, že by mě to odradilo. Ne že bych to vyhledával, ale protivná mi sexuální témata taky nejsou a je to v podstatě jen trošku zvrhlejší fantasy detektivka.
No ale co je hlavní zádrhel... Docela chápu Bennyho život, chápu i jeho zálibu a co vše dělá, ale moc jsem nepochopil, jak se to na konci šíleně zvrhne a jak to vlastně souvisí s tou snovou cestou kněžky ze začátku a konce aneb pro koho to ronila slzy? Možná, jen velmi možná, šlo o nějakou vidinu, co Artemidině kněžce ukázala Bezimena, aby ji přesvědčila, aby byla navždy panenskou kněžkou a zanevřela na muže apod., ale to se asi s jistotou nedozvím. Takže je pro mě Benny nějaká univerzální metafora mužství? Určitě ne (i když u ženské autorky je možné i toto), ale nějaká zajímavá metafora v tom bude, takže si asi každý přijde na své. :)
Dokonalý zážitek! Skvělé precizní ilustrace se zvláštní atmosférou, sporý komentář k nim a šokující doslov. Na konci to nutí čtenáře nalistovat začátek a dát si tu jízdu znovu:-)
Je to zvláštní kniha o závažném tématu sexuálního násilí. A já tak nějak nevím, jak ji mám hodnotit. Nemám rád sexuální násilí a ani knihy o něm. A není ani moc důležité, jestli je to úchylná fikce a nebo osobní zpověď oběti. Nelíbí se mi, že se to děje a nelíbí se mi o tom ani číst. I když uznávám, že je asi potřeba, aby takové osobní zpovědi a knihy kritizující jakékoliv násilí vznikaly. Od Niny Bunjevac jsem četl už Otčinu a s její kresbou nejsem úplně srovnaný. Působí na mě celkem depresivně, ale po přečtení Bezimeny si s její kresbou dokážu představit pěkný erotický komiks. Děj by ovšem musel být diametrálně jiný. Nevím jak Bezimenu ohodnotit. Odkládám ji s pocitem ošklivosti, ale s vědomím, že obsahuje důležité poselství. Není ale úplně jisté, jaké to poselství je. Celá kniha je totiž možná sebemrskačstvím oběti za to, že mlčela, tiše se litovala a utekla, místo aby promluvila a pomohla zabránit dalšímu násilí.
Uznávám, měla jsem asi začít s Otčinou. Potom bych k autorce měla o to větší vztah vzhledem k tomu, o čem Otčina je. Co nejdřív napravim. Ale teď Bezimena.
Není to úplně typický komiks. Na jedné straně jsou bubliny s textem a na druhé kresby. Ne nezbytně vždy spolu. Příběh je sám o sobě...jak to říct a neříct pointu. Tak hluboký, jak může být pouze hluboká temnota v našich nitrech. A tohle jí odhaluje naprosto dokonale, přesto nechává prostor pro své vlastní domněnky, a vy dlouho nevíte, čím pro vás Benny má být.
A teď přijde kresba. To. Bylo. Tak. Nádherný. A. Naprosto. Dokonalý.
Přeháním? Ne. Jak je to zpracované. Jak je to nakreslené. Tohle budete číst stále dokola a pokaždé najdete něco jiného a nového.
Doporučuji komu? Všem.
Hezký emotivní příběh s nádechem tajemna a plný různých symbolů a náznaků. Asi někdy později zkusím knihu přečíst znovu a jsem zvědav, co nového objevím.
A především musím ocenit kresbu - mám rád černobílou kresbu, kde každý obrázek je příběhem sám o sobě a kde můžete každý obrázek dlouho zkoumat a objevovat další detaily díla.
když se knihu po prvé otevřel docela sem měl obavy.Nejedná se o typický comix jak jsme zvyklí ale nýbrž máme na levé straně krátký text a vpravo je kresba. Po 4stranách se mé obavy rozplynuly a příběh mě dokonale strhnul. Nekonvenční záležitost a já se klaním a tleskám před Paní Autorkou.
Temně smyslné, dráždivé, v rácmi komiksu opravdu netradiční forma vyprávění a příběh, který připomene Davida Lynche a jeho Modrý samet. Bezimena je ale víc explicitní a temnější než zmíněný film, ani nevím proč, ale mě to ten samet a taky trochu Daniela Clowese připomínalo. Celkově je kresba nabitá všemožnými významy a symboly, jeden z těch komiksů, který když dočtete, tak zůstává spousta otázek. Většina těch obrazů působí jako inspirovaná surrealismem a mytologií.
Bezimena
Touto knihou jsem si několik let jen listoval a vůbec nevěděl, co si mám myslet. Pak jsem si konečně přečetl doslov a hned ji zhltnul na jeden zátah. Velmi silné poselství. Na kresby jsem si ještě úplně nezvykl, jsou explicitní, ale nijak erotické.