Bezvýchodná situace
Julie Mayhew
Ostrov Skřivan halí po sedm měsíců v roce mlha a ten je tak zcela odříznutý od pevniny. Ještě než se opět na dlouho ocitne v izolaci, připlují na ostrov tři cizinci. Charismatický učitel Ben Hailey, který má nastoupit na místní školu, a šestnáctiletá Viola Kendricková se svou matkou Deborou, jež prchají z domova před děsivou tragédií. S příchodem zimy začíná pevně semknutá a silně nábožensky založená komunita ostrova sledovat nové přistěhovalce s narůstajícími obavami. Vidí, jak jejich ženy podléhají učitelově kouzlu a jejich dcery přijímají do svých řad tajemnou Violu se zlověstně zrzavými vlasy. Dívky se večer potají scházejí u prastarého kamenného kruhu a postupně se stále více vzdalují od náboženské tradice, díky které ostrované po dlouhé generace drželi při sobě. Když je ale jednoho rána u kamenného kruhu nalezeno mrtvé tělo, víra ostrovanů zakolísá a probudí se v nich strach a pochyby. Ostrov totiž tíží jeho vlastní temná tajemství a nyní nastal čas, aby konečně vyplula na povrch.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2021 , VendetaOriginální název:
Impossible Causes, 2019
více info...
Přidat komentář
Dočetl jsem a jsem rád. Ztrácel jsem se mezi přechody 2017 - 2018 a to napětí jsem nenašel.
Kniha nebyla nejhorší, ale jsem rád, že mě stála jen 49Kč.
Hned na úvod; kniha není žádným thrillerem, ani dle mého skromného názoru nemá prvky hororu. Předpokládám však, že autorka neovlivní nápis na obálce knihy.
Spíš to bylo psychologické drama, tedy možná. Kniha však byla vcelku čtivá, ačkoliv lze polemizovat o žánru knihy.
Konec knihy mě také celkem zklamal.
No, dvě obligatorní hvězdičky za snahu autorky i celého týmu vydat knihu (vč. překladatele do českého jazyka) a třetí za tu čtivost, ačkoliv kniha vlastně až tak napínavá nebyla + za snahu a rozvoj postav.
Kniha zcela splnila má očekávání, byla napínavá, indicie byly odhalovány postupně, takže jsem mohla tipovat, jak to všechno dopadne, i když nebylo úplně tajemstvím, co se asi na ostrově dělo. Spíš to bylo o tom jak a proč než kdo a co. Možná působila Viola trochu moc dospěle, ale jinak jsou to pěkné tři a půl hvězdy.
Ach ne, to je tak strašné hned od začátku, že na nic dalšího zvědavá nejsem. Třeba se to někomu zalíbí, ale taková divná a nelogická fantazie pro mě není. Shodou okolností jsem nedávno viděla pamětnický anglický film Rituál (1973), taky z ostrova. Tak by to nějak mělo vypadat, napětí, tajemství, pohanské rituály, všichi tam divní, hrůza v pozadí...
Holt není každé zlato, co se třpytí.... Četli jste knihu Bezvýchodná situace? Zaujala mě anotace, no ale jde o jednu z nejhorších knih za poslední dobu :/ . Vlastně bych se měla odměnit za to, že jsem věnovala tolik času 400 stránek o... o čem vlastně? Kniha si hraje na thriller s prvky hororu, ale špatně je tu téměř vše.
Příběh je zcela plochý, postavy nevýrazné, není tu nikdo, koho byste si oblíbili, nebo by vám utkvěl v hlavě. Příběh se line ve dvou liniích - učitelka Lea, která mluví ich formou a dívka Viola, která je psána ve třetí osobě. Už to je dost rušivé, ale navíc se příběh vypráví v několika časových liniích a to už kolikrát nevíte, čí jste... Přitom potenciál by ten příběh měl - odloučený ostrov Skřivan, kam se 7 měsíců v roce nedá dostat. Obyvatelstvo, které zamrzlo tak v 18. st., víra přerůstající ve fanatismus a koketování s čarodějnictvím, věštěním z karet a magií. Tajemství skrývají nově příchozí, ale i obyvatelé ostrova, přičemž některé jsou smrtící... Zlo je totiž velmi nakažlivé. Knize dávám 2/5 a to jen kvůli posledním 40 stránkách, kde to stálo za to a potenciálu, který však autorka pohřbila....
Kniha mě úplně neokouzlila ale nehodlala jsem ji zavrhnout a nakonec si ji přečetla. Děj knihy se mi moc líbil a zaujal mě ale jak jsem zjistila kniha se strašně vlekla a byla to taková docela nuda (bohužel), do půlky knihy mi přišlo že na každé stránce se objevila nová postava a nové dlouhé jméno.. Vadilo mi přeskakování z jednoho roku na druhý (a to hlavně v závěru knihy).. Konec mě nepotěšil spíš naštval a přišlo mi že místo aby se konec lépe uzavřel tak ho autorka namačkala na pár stránek.. Proto jen 3 hvězdičky.
Dnes půjčeno v knihovně,po pár stránkách odkládám,to opravdu není thriller. Času málo a hodně knih. Jdu na lepší kousky.20%za snahu napsat knihu.
Tak tohle byla na můj vkus hodně zvláštní knížka. Zajímavé téma, tajemně vyhlížející anotace. Izolovaný ostrov někde uprostřed Atlantiku, a na něm život mimo veškeré výdobytky moderní civilizace. Bez internetu, televize, rádia. Ostrov, kterému vládnou muži, a jejich despotická pravidla jsou tu podpírána Božím slovem. Mladé dívky jsou tu vedeni k bezvýhradné poslušnosti a zbožnosti. Do této uzavřené komunity připlouvá loď jen dvakrát ročně. Jediné spojení s pevninou, a vnějším světem. Jediná možnost záchrany a úniku.... A jaké následky to bude mít, když se tři, nebo čtyři šestnáctileté dívky pokusí vzepřít? Když se pokusí o svůj vlastní výkřik protestu, a volání o pomoc? Od začátku je jasné, že tu dojde k nějaké tragédii. Jen není jasné, na čí straně bude.
Téma které přitáhlo mou pozornost. Ale to zpracování. Ach jo. Jak už psali mnozí přede mnou - jedna velká nuda. Ták se to vleklo. Rozhodně první polovina knihy, se táhla jak žvýkačka na botě. Druhá část už nabrala pomyslné tempo, ale pořád ne takové, jak je člověk u thrillerů zvyklý. Přesto jsem se těmi čtyři sta stránkami úspěšně prokousala až ke konci, protože jsem chtěla nutně vědět jak to autorka zakončí, a s jak zajímavou přijde pointou. Ale bohužel, ani ten konec mě moc nepotěšil. Mohla si dát víc záležet.
Průměrná knížka za hezké tři hvězdičky.
No, měla jsem problém to dočíst, byl to téma, které opravdu nemám ráda. Knihu jsem začala číst kvůli Výzvě a proto jsem jí i dočetla (byla to výzva)... ale nelíbila se mi.
No nevím. Byla jsem taková nesvá. Nakonec jsem dočetla ale jestli někdy budu číst po druhé tak nevím.
Příběh trochu přitažený za chlupy v podpaží, ale četlo se to docela dobře. Mimochodem dokonalý román na totéž téma, který vám spolehlivě zlomí srdce, je Místo pro tajnosti od Tany French.
(SPOILER)
Co by vás vedlo k tomu, abyste opustili svůj domov a vydali se na osamělý ostrov, který leží kdesi uprostřed severního Atlantiku? Třeba to, že jde o nejbezpečnější místo? Pro Debru to byl ten hlavní důvod. Proto se rozhodla odjet společně se svojí dcerou Violou a jejím psem Dot na ostrov Skřivan. Přijely s nadějí, že se jim podaří najít klid a překlenout prožitou tragédii.
Na ostrově ale panuje zvláštní atmosféra. Lidé jsou tu semknutí ve své komunitě a každý nově příchozí „cizák“ je bedlivě sledován. Není divu, že je těžké zapadnou do uzavřené společnosti, která je oddělena od břehů nejbližší pevniny tři dny dlouhou cestou – navíc lodě připlouvají a odplouvají pouze dvakrát ročně.
Violu mezi sebe nakonec přijme trojice Nejstarších dívek, kterým bylo již šestnáct let a mnoho se tím pro ně změnilo. Vytvoří se tak magická čtveřice mladých žen – blondýna, brunetka, černovláska a teď i zrzka. Síla tohoto spojení je mocná, téměř jako spojení čtyř živlů. Scházejí se na starodávném místě, Kruhu sester, a snaží se dovolat pomoci a spravedlnosti. Čím? Magií? Podaří se jim to?
Na ostrov přijel i nový učitel Ben, který si brzy získal velkou oblibu u svých žáků i žákyň. Přináší nový pohled na věci a též odpovědi na otázky Nejstarších dívek. Učitel se smyslem pro spravedlnost najde společné sympatie s mladou učitelkou Leou Cedarsovou. Tím pádem do ponurého ovzduší vstupuje i příjemný dotyk romantiky. Ale vše není tak idylické, jak bychom si možná přáli.
Přestože komunita na ostrově je silně nábožensky založená, velkou roli mezi lidmi hrají pověry, výklad tarotu a magie. Když se u Kruhu sester nalezne mrtvola, začíná na ostrově opravdové šílenství.
Příběh je vyprávěn ve třech liniích. Dvě z nich provázejí Violu v roce 2017 a 2018 a poslední se věnuje postavě učitelky Cedarsové. Jde o knihu, která se přiklání k thrilleru, ale zároveň má i prvky hororu. Určitě oceňuji snahu autorky navodit napětí, které se ve druhé polovině knihy stupňuje. Jedná se spíše o lehčí typ thrilleru. Připadá mi ale, že vykreslené prostředí i komunita mají větší potenciál, který Julie plně nevyužila. Přesto se kniha lehce čte a táhne vás zvědavost zjistit, co se vlastně na ostrově děje a proč jsou Nejstarší dívky ochotné tolik riskovat a obrátit se k magii. I kdyz to uz davno tusite.
zatím strana 94 a nuda nuda nuda.Hromada postav, ztracím se v nich. Absolutně mě neoslovila
Skřivan – zapomenutý britský ostrov, na který se dá dostat jen lodí. Od září do dubna totiž ostrov zahalí mlha. Lodě nejezdí a nedá se dostat z něj ani na něj. Nový thriller, ve kterém je skvěle popsané prostředí ostrova i mlhy, která se nad ním převaluje. Text se četl moc dobře a to je z pozitiv bohužel asi všechno.
.
Hned na začátku mě odrazoval velký počet postav. Ostrov má okolo 250 lidí a mně přišlo, že do půlky knihy jsem je znala snad všechny. Pořád nová a nová jména a další příběhy postav. Bylo toho moc. Příběh se odehrává ve třech liniích. Violy v roce 2017 a 2018 a příběh učitelky Ley.
Nehledě na to, že mi do půlky knihy přišlo, že než thriller je to romantický příběh Ley opředen nějakým tajemstvím. Ostrov je silně pobožný, což mně ani nevadilo ( nic proti křesťanství nemám), ale bylo toho moc a pak už mě to nudilo.
.
Bohužel jsem čekala něco úplně jiného. Ke konci knihy jsem se vážně trápila. Kdyby to nebyla spolupráce nedočetla bych.
Jedním slovem peklo, nepochopitelné v 21. století. Název knihy naprosto přesný, jediné východisko je utéct, ale i to je komplikované, téměř nemožné
Mě se kniha nelíbila, nedočteno.