Bibi (převyprávění)
Hana Prošková
Příběhy jedenáctiletého děvčátka Bibi, které po smrti matky – hraběnky žije samo s otcem pracujícím jako přednosta stanice. Dilema, zda „vzít na milost“ babičku a dědečka, kteří se zřekli Bibiny matky, kvůli jejímu nerovnému sňatku. Pobyt na zámku prarodičů, vyrovnávání se s jiným způsobem života, se steskem po otci, učení se schopnosti chápat druhé lidi a jejich činy. - Upravené a zkrácené vydání knížek Bibi, Bibi na cestách, Bibi v Československu a Bibi a spiklenky. 13-862-75... celý text
Přidat komentář
Jé, moje dětství. Přečetla jsem si ji po cca dvaceti letech a připadá mi mnohem dojemnější a smutnější než tenkrát. Moc pěkně čtení, které v záplavě dnešní dětské literatury vyniká.
Nostalgická vzpomínka na dětství, kdy jsem tuto knížku četla několikrát. A tentokrát jsem se místy dojímala snad víc, než tehdy před léty.
Tuhle knížku jsem četla jako dítě. pamatuji si, jak Bibi dokázala šplhat po zdech, jak se musela učit francouzsky a jak s partou kamarádek našly ... nebudu prozrazovat. Tehdy se mi knížka moc líbila.
Četla jsem tuto knihu jako dítě a nyní po padesátce znovu. Asi opravdu patřila do knih mého dětství, ale dnešní děti by nezaujala. Místy jsem se divila, že jsem jí dokázala jako dítě dočíst. Nejzajímavější pasáž s dobrodružstvím byla až na konci.
Po přečtení první kapitoly se mi to nejdřív moc nezamlouvalo, ale jak jsem četla, tak mi Bibi připadala víc sympatická. Byla přátelská a dokázala si stát za svým a když si něco umanula ,tak to bylo po jejím. Každou chvilku někde cestovala a prozkoumávala. Aby táta věděl, že je v pořádku, musela mu vždycky poslat dopis. Měla ráda malování a zvířata, kterých taky měla doma dost a nejvíce svého tátu a mámu, která bohužel umřela když jí bylo jeden rok. Myslela jsem že tam budou jenom různé nesouvisející příhody, ale celý to na sebe navazovalo. Přišlo mi zajímavý, že někdy ty její příhody byly napsány jako dopisy pro jejího tátu.
Kniha byla velmi čtivá a byla okolo ní hezká atmosféra. Naučila jsem se dokonce pár nových slovíček a bylo hezké se taky dozvědět něco o Dánsku.
Tuhle knížku jsem jako malá přímo nesnášela.
Příběh mi přišal nereálný a nudný a nikomu bych to nedoporučovala.Snad ta nejhorší věc kterou jsem kdy spatřila.
Úžasná knížka,jedna z nejoblíbenějších z mého dětství.Moc se mi líbil Bibin styl života,taková úžasná volnost a velká láska k tatínkovi.
Urovnávala jsem knihovnu u rodičů a našla tuhle Bibi (tu malou z roku 1993), kterou jsem podle věnování vyhrála ve dvanácti letech v literární soutěži :-) Tak jsem se do ní rovnou pustila, v potaz vzala varování české autorky pro čtenáře v pokročilém věku, a moc ráda si připomněla zážitky téhle holčičky. Hlavně metodu zavodňovací-odvodňovací při mytí podlahy! Úplná nostalgie! :-)
A nahlas jsem se smála u tohoto úryvku: \\\"To byste měli vidět hlídače Sennelse, jak jí. On otvírá strašně pusu, takhle. Jednou se tak zakous do chleba, že mu vyskočila huba z pantů. S tou otevřenou hubou doběh k nám a Jenzina mu musela dát facku, aby mu to skočilo zase zpátky. Potom měl strach i zívat, víte. Aby se mu to zase nestalo.\\\" :-)
Jako dospělá už vidím i jinou paralelu - s dalšími trochu \\\"voraženými\\\" hrdinkami severských příběhů pro děti - Tjorven, Pipi a Ronji od Lindgrenové... Všechny je mám ráda.
!!! možné SPoILERY !!!
milá dětská knížka (kterou jsem možná četla ve věku určeném, ale při tom kvantu si fakt nepamatuju :P) - každopádně, nyní nalezena v knihobudce a tak jsem ji vzala pro dceru...a samozřejmě přečetla ....
nevím, jaké byly origoš knížky, ale i převyprávěné podání od p. Hany Proškové se mi líbilo...i když trochu zvláští, takové ty ne přeložené, ale "převyprávěné" - tak úplně neví, co si mám od tím představit - že nám HP odvykládala obsah kapitolek po svém ? nebo zkrátila ? nebo....? ale jdeme dál....Bibi je zjevně taková dánská Pippi Dlouhá Punčocha - aspoň já z ní mám ten dojem :)
"jméno Bibi se nehodí k černým vlasům. Hm, proč ? Protože Bibi jde ke světlým vlasům. Co abychom si to vyměnili ? Já budu Bibi a ty Ula !.......Zato nová Bibi poskakovala tanečním krokem ulicemi a uličkami. Odjakživa se jí její jméno nelíbilo. ULA - to zní, jako když v noci houká sova a budí člověka ze spaní"
správné třeštidlo, prožívající na dnešní dobu nevídaná dobrodružství (dítě samo pomalu nezajde do obchodu pro rohlíky, natož jezdit vlaky po celém Dánsku a bratřit se s tuláky a zloději, že ano...)
"o těch prázdninách - hned na prvním výletě - spadla Bibi do příkopu. Ale to se mohlo stát každému, kdo by se v chůzi otáčel za ptákem, zvláště když ten pták byl královský orel. Když pak Bibi lezla z příkopu, kde ještě ke všemu rostlo plno ostružin, zapletla se do trnitých šlahounů a větviček, a ry, ze šatů měla cáry..."
pěkně popsáno staré Dánsko, zvyky (dožínky, oslavy, Vánoce...), Bibina rodina - maminka byla komtesou a děda s babičkou vlastní zámek !!! prostě neobyčejné děvčátko a neobyčejné zážitky...což mě mrzelo byla přemíra úrazů, nehod, nemocí, (nejen spalničková epidemie) ohrožení života (jak Bibi, tak její taťka a ke konci umírající dědeček, chradnoucí následkem pádu v Tatrách...), mrtvá maminka - jako by autorka kromě takových vyhrocených situací nedovedla vymyslet nějaké dobrodružství nebo co - Děti z Bullerbynu byly skvělé a to jim nemuselo na každé druhé stránce jít o život :) ale já to mám už tak ...a kapitoly se sny dítěte vyprodukovanými v horečce (Bibi a čáp Jens) taky nemusím...na konci už pak Bibi dorůstá do puberty a ozvíjí se snad i něco víc mezi ní a Olíkem...a kdo je Olík ? :) no hádejte...myslíte že obyčejný kluk ? pokud dospějete ve čtení až k Olíkovi, tak je vám jasné, že....
každopádně skvělé ilustrace Heleny Chvojkové - sedli..úplně tu Bibi vidím...a doporučuji ke čtením nejen holčičkám, ale i maminkám :))) jsem zvědavá, jak se bude líbit dceři... Howgh !
přeci jen jedna věc na závěr : občas se mi stává, že se knihy mnou čtené zajímavě provážou..a před pár dny jsem dočetla Selmu Lägerlöfovou a její Löwenskoldův prsten ...(kde se jedna část jmenuje Charlotta Löwenskoldová) a - hádejte, z jaké rodiny vzdáleně pochází Bibina kamarádka Anna Charlotta ?? :D
Má nejmilejší kniha z dětství, ke které se stále vracím. Milovala jsem Bibiny výlety, Dánsko jejíma očima.
Četla jsem jako dítě, byla to moje oblíbená knížka,než jsem přesedlala na "kovboje a Indiány" Nemůžu dát jinak,než za *****
Četla jsem v červnu 2007. Podle mých poznámek:
Milé vyprávění pro dívky.
Nepřeloženo, převyprávěno.
Autorovy další knížky
| 1975 |  Bibi (převyprávění) |
| 1969 |  Černé jako smola |
| 1978 | Zlá panenka |
| 1966 | Měsíc s dýmkou |
| 1982 | Jahody se šlehačkou |
V knihobudce jsem nalezla tuhle svou vzpomínku na dětství. A znovu po mnoha a mnoha letech prožívala dobrodružství malé Bibi. Knížka už u mě zůstane.