Bígl

06.07.2022

Ačkoliv na nás z úvodní obálky kouká možná lehce zamračený pes, ve skutečnosti jde o velmi milé, komunikativní a přátelské plemeno. Bohužel natolik přátelské, že se jeho povahy dodnes zneužívá k laboratorním pokusům.
Podle FCI /Mezinárodní kynologické organizace/ jej řadíme do 6. skupiny, patří mezi lovecká plemena, konkrétně mezi honiče.
Když jsem si toho svého "parťáka na život a na smrt" pořizovala, vůbec jsem netušila, do jakého průšvihu se řítím :-) Dala jsem mu jméno "Money", poněvadž jsem za něj utratila poslední peníze - a dokonce jsem se i zadlužila v bance. Možná to byl jediný pes, který kdy byl pořízený "na splátky". Se mnou se určitě neměl špatně a ačkoliv jsem ho na koleji měla nelegálně, existence takového psa se utajit rozhodně nedá :-) "Jéžiši, ten je nádhernej, jak se jmenuje?" spustil na mě jednou zcela nečekaně milý pan vrátný, když jsem Maňase přenášela v báglu přes vrátnici a on se rozhodl podívat se na svět hezky zpříma. Čekala jsem všechno, ale ten zlobivák si uměl získat srdce všech, včetně uklízeček, které mu nosily něco na zub... a vrátnému ani nevadilo, že mu ukradl svačinu :-) Stal se místní celebritou, strávil tam se mnou nejhezčí prázdniny mého života. Naučil se něco málo poslouchat, ale ještě raději koumal. Nakonec jsem ho musela nechat u rodičů, kde se měl přímo královsky, ale svou povahu nezapřel: pro kus žvance by zaprodal duši ďáblu /moc rád chodil "na inspekce" do spíže/, žádné dveře mu nebyly svaté /otvíral je k sobě i od sebe, museli jsme se naučit zamykat/... a byl to paličák: když se mu nechtělo, nepřišel k noze hned, ale "až se uráčil". Naštěstí nebyl toulavý, jak je jim vrozené, ale své území si občas obejít musel.
Již pár let na mne čeká "tam za duhovým mostem", jak se říká. Jsem ráda, že se mnou mohl strávit svých 12 let. Myslím na něj ráda a často. Přesto nepatří do rukou každému. Je to pes milý, ale když si postaví hlavu, nehne s ním nic. A ke stáří pozor na stravu - Moneymu se bohužel stala cukrovka osudnou.
Na mnohé z toho mne tak trochu připravila i tato kniha. Pro majitele, který se rozhodne štěně bígla pořídit, je nezbytná. Je v ní to nejpodstatnější - a ještě víc. Historie a původ, charakteristika, plemenný standard, něco málo o výchově a výcviku, vystavování a výstavách... nechybí samozřejmě kapitoly, věnované výživě, každodenní péči i první pomoci - a v závěru navíc jedna velmi podstatná část, rozebírající zásadní téma, před nímž mnozí majitelé bohužel zavírají oči: stárnutí.
Kniha je přehledná, s velkým množstvím fotografií, místy suchopárný text oživují též krátké odstavce s názvem: "Víte, že..." Hodí se do rukou všem, kteří zvažují koupi štěněte; těm, kteří jsou fandové tohoto plemene i těm, kteří se toho o bíglech chtějí dozvědět víc. Přestože některé informace již vyžadují aktualizaci, např. co se týče čipů, které jsou dnes pro psy již povinné, rozhodně ji mohu doporučit.