Bílá nemoc
Karel Čapek
Základní dílo moderního českého dramatu od Karla Čapka bylo kritickou reakcí na fašizaci společnosti před druhou světovou válkou. Drama o třech aktech ve 14 obrazech. Šesté vydání.
Přidat komentář
Krásná "pohádka" o Hitlerovi, který byl včas donucen "dostat rozum". Karel Čapek naprosto brilantně a ještě před následným válečným běsněním odhaluje nebezpečnost tupého a frustrovaného davu, kterému stačí dát tak málo, aby poslouchal...
Vskutku propracovaná kniha s parádním námětem, perfektně skrytým. Donutí vás hledat metafory, vcítit se, prožívat .Tato kniha si zaslouží i 6 z 5 hvězdiček. Nečekaný konec vás dostane!
"Ono u čtení Bílé nemoci je nejsmutnější to, v co Karel Čapek doufal a jak to doopravdy dopadlo."
Já bych si asi nemyslel, že v to Čapek doufal, na to byl příliš prozíravý a inteligentní (stačí se mrknout na bezvýchodnou Válku s mloky...). Řekl bych, že utopie pro něj nebyla únikem, ale zbraní, kterou používal v boji proti zlu, demagogii apod. Vždyť přeci jádrem Bílé nemoci a dalších Čapkových dramat není ani ten sentiment, ani ten patos (obojí jsou jen pomocné síly), ale ta pronikavá a unikátně bystrá kritika, ke které vše směřuje. Snaha demaskovat vše pokřivené je zde čitelná na každé stránce: Čapek se naváží do natvrdlosti vědecké mašinérie (viz Galénovi kolegové), do průhledné iracionality autoritářských vojáckých vůdců, i do nebezpečí, které v sobě nese zaslepený dav, ze kterého pointa Bílé nemoci dělá zlo ze všech nejhorší. Čapek byl mimochodem hodně inspirovaný Ortegovou Vzpourou davů. Vše navíc prostupuje celá plejáda mistrovsky trefných karikatur různých lidských typů a vlastností.
Myslet si o Čapkovi, že je naivní, je dost naivní (Weile, no tak!). Myslím, že málokomu to pálilo a i dnes pálí tak precizně a s takovou prozíravostí jako jemu.
Přečteno jedním dechem jak se říká. Líbilo se mi to, škoda jen, že sem neviděl divadelní hru, ta se knize v tomto případě těžko může rovnat... Každopádně doporučuji.
Začala jsem ji číst z donucení, ale nakonec mě pohltila. Moc se mi líbila. Ale ten konec... fňuk
Po přečtení knížky a následném zevrubném promyšlení jsem si kladl pouze jednu otázku, poučili jsme se ? Odpovědět si musí každý sám.
"Bílá nemoc" je silně protiválečně a protifašisticky zaměřená hra, která naléhavě upozorňuje na nesmyslnost válčení. Četla se mi moc dobře. A donutila mě, jako asi všechny Čapkovy knihy, přemýšlet nad ní. A to hlavně kvůli pro mě nečekanému konci, který dodal celé hře ponurou atmosféru.
Tohle je tak "skutečné", až se mi zatajuje dech!!! Jen jsem s obdivem myslela na to, jak dobře všechno Čapek věděl. Kéž už by nikdy na světě nebyl žádný Maršálek a našlo se hodně doktorů Galénů!!!
Dost dlouho se mi dařilo Karla Čapka ignorovat, přečtením Bílé nemoci se to však změnilo. Kniha je skvělá, o tom bez debat, a závěr? Po chvíli mlčení z ohromení jsem se pořádně navztekala. :)
Čapek s emi čte velmi dobře. Bílá nemoc a R.U.R. pro mě nejlepší knihy. Velmi doporučuji
Hra je to velice naivní, ale byla především reakcí na sílící nacismus před druhou světovou válkou.
Můj první Čapek a musím uznat, že až na částečnou naivitu se mi Bílá nemoc moc líbila. Ono u čtení Bílé nemoci je nejsmutnější to, v co Karel Čapek doufal a jak to doopravdy dopadlo.
Mistrovský kousek.
Až mi skoro přijde, že jakákoliv analýza nemá smysl.
Galén je hrdina. A basta!
O díle jsem slyšela hodně, ale o čem to přesně je, jsem nevěděla. To jsem se dozvěděla až při čtení.
Abych pravdu řekla, tak je to zatím nejlepší divadelní hra, co jsem četla od Karla Čapka.
Opravdu jsem text hltala a čekala jsem na to, jak to vlastně dopadne.
Konec byl opravdu dechberoucí!
Četla jsem hlavně jako přípravu k maturitě, ale řekla bych, že se k dílu ještě někdy vrátím a rozhodně ne proto, že bych musela, ale proto, že budu chtít.
Štítky knihy
zfilmováno divadelní hry rozhlasové zpracování pandemie dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Na prknech to musí mít ještě větší sílu než v knize...