Bílá velryba
Herman Melville
Bílá velryba by mohla být obyčejným dobrodružným popisem velrybářské výpravy. Jde ovšem také o fenomenální příběh věčného boje člověka s přírodou a zamyšlení nad smyslem liského života. Kniha patří mezi nejvznamnější díla americké literatury.
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1933 , Družstevní práceOriginální název:
Moby Dick or the White Whale, 1851
více info...
Přidat komentář


Při čtení slavného Moby Dicka jsem měla pocit, že čtu několik různých knih naráz. Nakolik tomuto pocitu nahrál fakt, že jsem pouhých 500 stran četla přes tři měsíce s několikatýdenními přestávkami a musela se tak s knihou znovu a znovu seznamovat, těžko říct. Každý, kdo měl tu čest, uzná, že dílo je neuvěřitelně náročné na čtení. Když už začínáte nabývat dojmu, že držíte v ruce prachobyčejnou encyklopedii o velrybách a jejich lovu (a divíte se, proč zrovna tohle patří mezi nejlepší světovou literaturu), o stránku dál už udiveně otvíráte pusu nad dlouhým pojednáním o smyslu lidské existence či nad dramatickou scénou lovení velkého kytovce. A i když rozumím tomu, že právě toto učinilo z knihy naprosto ojedinělé dílo, já bohužel nejsem příznivcem takového stylu. Popisné pasáže mi přerušovaly plynulost četby a jakékoliv větší gradace se čtenář dočká až v posledních čtyřech kapitolách. I filozofické poznámky, které v podobných knihách vždy ráda uvítám, byly ne vždy úplně pochopitelné.
Na jednu stranu chápu důvody, proč patří Bílá velryba mezi nejslavnější díla americké literatury, na stranu druhou, na poličku svých oblíbených knih si ji s největší pravděpodobností nepostavím.


Jubilejní 750.přečtená kniha na databázi.Na začtení jedna z nejtěžších knih,které jsem přečetl.Ale za přečtení tahle velrybářská encyklopedie stojí.70%.


Výborné Melvillovo dílo. Kdo čeká nějaké dobrodružství pro děti, tak je na velkém omylu! Melville mistrně popisuje velrybářskou a harpunářskou práci očima zelenáče Izmaela a také lidskou touhu po krvelačné pomstě v podobě šíleného kapitána Achaba a hon na nesmrtelného Moby Dicka, který má všechny zavést do mořských hlubin. Jedna z knih, které ani po generacích nestárnou!


Nádherně napsáno.Příběh o vůli člověka,který má jediný cíl zabít bílou velrybu.Kdysi se s ní setkal a v zápase s ní byl poražen a jeho život má jeden jediný smysl - porazit jí.
Zkoušel jsem číst i další knihy autora,ale žádná z nich na tohle dílo nemá.


Knihu jsem četl už dávno, ale základní dojem zůstal. Vlastně je to dodnes experimentální próza, kde se mísí řada žánrů – dobrodružný příběh, encyklopedie námořnictví a velrybářství, drobné úvahy a reflexe a současně hluboká filosofická alegorie. Tak je třeba knihu číst, protože kdo čeká a hledá jen jednu z těchto rovin, bude se muset nutně prokousávat tím, co ho až tak nezajímá. Mně osobně se nejvíc líbily úvahy (např. o bílé barvě nebo pohledu na moře z hlídkového koše na stěžni...). Díky nim se ke knize mám pořád chuť vracet. Jako celek ale kniha drží velmi hutně pohromadě a kdybychom z ní vypreparovali jen něco, úplně by ztratila. Svým konceptem, záběrem i hloubkou je to jeden z majstrštyků světové literatury.


Přiznávám, že tato knížka byla trochu moc dlouhá. Půlku bych vynechala v zájmu čtivosti.


Problém starých knih je, že se těžko čtou. Četla jsem to povinně do školy takže mě to ani nebavilo. I když nějaký dojem to ve mně zanechalo


Chingiz, myslím, že nadšených komentárov od čitateľov je tu dosť, aby bolo zrejmé, že názor, že sa tento román páči len kritikom-zbabelcom, je mylný. A čo sa týka pravdy, tá je relatívna, nikto na ňu nemá monopol.


Druhú hviezdičku dávam iba zato, že ide o more, lode, rybačku - a to mám absolútne rád. No kniha, román, hrůza. Nie a nie sa tým prekúsať. Príbeh sám osebe znamenitý a zaujímavý, avšak Herman Melville z neho urobil niečo ako nekonečný náklad, ktorý musíte vyložiť, aby ste sa dostali von na vzduch. Škoda. No on tak píše. Zakrúti krkom dobrému príbehu tak, že ho vyplní nekonečným slovným nimraním, až čitatela takmer zadusí a potom sa to páči už len kritikom, ktorí to ani nedočítali, ale napíšu o Majstrovom veldiele to čo ostatní kritici, lebo nemajú gule ísť proti prúdu a povedať pravdu.


Koupil jsem si tuto knihu,protože patří mezi klasiku a cítil jsem, že by bylo dobré přečíst si ji. Možná jsem očekával víc, nevím..Ale moc mě příběh neoslovil...Znovu bych to asi nelouskal.


Tý jo - literární zážitek, na rok 1851 docela revoluce :) Doposud jsem snad ještě podobně vystavěnou knihu nečetla - kombinace encyklopedických znalostí týkajících se velryb, praktické popisy velrybářské práce, ale nechybí ani ta dobrodružná linka, kterou čeká každý, kdo do ruky knihu bere, především. Toto vše je nadstaveno ještě jakousi morálně-duchovní rovinou, jejíž náměty si každý může promítnout i do svého života. Opravdu mistrná kombinace, poctivá spisovatelská práce. A to vše posvěceno úžasně propracovanými perokresbami Rockwella Kenta. Laskomina :)


Bylo by mnoho co říci o této zvláštní knize. Z komentářů již napsaných se ztotožňuji s Kozlem. A abych nenudil, více psát nebudu , i když by opravdu bylo co.


Opět jsem bohužel byla obětí vlastního očekávání a z Bílé velryby se vyklubalo...
Čekala jsem pouze hon na velrybu. Proto jsem byla z počátku zklamaná různými odbočkami, v tu chvíli pro mě nepodstatnými (jsem si myslela).
Asi do třetiny mě Izmael jako vypravěč moc nezaujal. Stále odbočuje, vysvětluje, potvrzuje, vrací se, vypráví cizí zážitky, zbytečně se opakuje. Jeho vyprávění je dost chaotické. Niť příběhu se mu velmi často ztrácí. Pak jsem si zvykla, nebo jsem to prostě přijala.
Ve chvíli kdy jsem četla ty divadelní monology, nejdříve Stardusta, pak Stubse... a první dějství končí hromadnou scénou, kdy má každá čudla repliku, jsem kroutila hlavou, jestli se to zvrhává do parodie. Zpětně to hodnotím jako nejvtipnější část.
S přibývajícími stránkami jsem zjistila,že mě zaujaly víc detailní popisy velryby a prací okolo, zatímco románovou část můžu i oželet.
Kdybych pro sebe členila Bílou velrybu, měla by tři části.
O velrybách a jejich životě obecně a dopodrobna
O velrybářství od začátku do konce Výprava na Moby Dicka
Pokud se k této knize někdy vrátím, Achabovu šílenou pomstu raději přeskáču.
Jsem ráda, že jsem knihu přečetla je unikátní.


Moc popisu, moc úvah, moc náboženských motivů a moc zbytečných stran. Přiznávám se, že jsem přeskakovala – ze začátku odstavce a pak i stránky. Hlavní myšlenky jsou určitě hluboké a krásné: o jinakosti, respektu, pokoře a taky o tom, že když tě něco spolkne, je možné se z toho vyhrabat. Ale jsou zabalené do zdlouhavých popisů lovu velryb (a mnoha jiných mořských tvorů), součástek lodi, základů námořního práva a myšlenek každého z členů lodní posádky.


Mnoho již bylo napsáno o tomto románu, nerad bych se tedy opakoval. Z mého hodnocení vyplývá, že bych měl román opěvovat a vyzdvihovat jako základní četbu každého čtenáře, který se chce prohlásit za čtenáře zkušeného a znalého. To ale neudělám. Jakýkoliv imperativ pro čtení Bílé velryby je dle mě špatný. Chcete-li si knihu přečíst, pak směle do toho, jen nečekejte dobrodružný román. Znechutila-li vám povinná četba na střední škole román, pak raději vyčkejte nějaký čas a možná se ke knize vraťte. Později knihu buď budete milovat či nenávidět, ale ať již jedno či druhé, Bílá velryba si zaslouží váš názor.


Na tenhle velký americký román jsem se chystal už delší dobu a jsem rád,že už si ho mohu přesunout do kolonky přečteno. Je to dílo ve kterém je příběh obalen silnou slupkou jak velryba tukem ,různými úvahami o přírodě ,souboje člověka s přírodou,zaslepeností pomstou,a spoustou myšlenek a úvah,které se hlavně týkají velrybaření a popisu těchto nádherných tvorů. Prostě chvíli čtete dobrodružný příběh a mezi tím encyklopedii,úvahy a filozofii. Některé kapitoly z dnešního pohledu vypadají zajímavě a myslím si ,že třeba u kapitoly ,,Zmenšuje se velikost velryby?Vyhyne?,, by se asi autor hodně divil. Jinak zajímavé čtení,které za to stálo.


Melville je považován za velikána americké literatury a pozdního romantika. Ptám se, jestli není tak uznáván jen proto, že spisovatelské řemeslo nebylo (až na několik výjimek) v 19. stol. v Americe ještě tolik běžné jako v Evropě. Když srovnám ruské realisty a jejich famózní-do nejmenších detailů-psychologicky propracované postavy s lidičkami hemžícími se na stránkách Bílé velryby, tak musím dát jen 3 hvězdičky. Dílo je spíše utahané a možná kdyby mělo polovinu stránek, tak by to mělo větší spád. Myslím, že Melvillovi více sluší rozsah, v jakém byl napsán Písař Bartleby.


Konečně jsem se dostal k tomu, abych doplnil velkou mezeru dílem, o kterém jsem jen slyšel, případně viděl filmové zpracování a různé jiné podobné náměty. Bílá velryba představuje jeden velký problém a tím je nazáživnost, kterou autor vytvořil úmorným filosofováním nad existencí jedince, popisnou fascinací nad leviatany a průmyslem, živícím se jejich lovem a bohužel samotné akční honbě za Achabovým předmětem vlastní zkázy je věnován jen zlomek celé knihy. Co se Melvillovi nedá upřít je bohatý jazyk ve vypravování a ty 3 hvězdy co knize dávám je nutné sdílet s Rockwellem Kentem za jeho jeho krásné ilustrace - 50 %
Štítky knihy
mořeplavba moře a oceány zfilmováno americká literatura Moby Dick rozhlasové zpracování velryby Cena Josefa Jungmanna velrybářstvíAutorovy další knížky
1956 | ![]() |
2006 | ![]() |
1978 | ![]() |
1978 | ![]() |
1990 | ![]() |
Bílá velryba, neboli Moby Dick, jak ji znám já, kdo jsem se ji s přehnanou odvahou rozhodl přečíst v originále, je obrovská a těžko zdolatelná kniha.
V prvé řadě je to kniha, která je opravdu dlouhá, pomalá a psaná složitým jazykem. Kdo si s ní hodláte zadat, buďte připraveni na velmi náročnou a vyčerpávající četbu plnou odboček a odkazů na Bibli i velká díla světové literatury a velmi časté, experimentální střídání stylů. Zároveň je to krásná ukázka toho, jak vypadá kniha ambiciózního autora, který chce ve své knize pojmout celý svět a vydává ji na vlastní náklad, nenucen škrtat, vypouštět a zkracovat.
Na druhou stranu, pokud vám nevadí "nudná" literatura, Bílá velryba je opravdu vynikající dílo, které funguje jako dramatický příběh, jako filosofická úvaha nad velkými tématy i jako encyklopedie o lovu velryb. Je k prasknutí naplněna vším, co dělá velkou literaturu velkou literaturou, i když to někdy působí jako dort pejska a kočičky. Snaží se být moudrou a intelektuální odpovědí na všechno, vším co by mistrovské dílo mělo být, ale občas jí chybí lehkost.
Co je však na této knize špatné, to vychází jen z té nejušlechtilější snahy.