Bílá žena
Madeleine Brent (p)
Midži, jež odmala vyrůstá u australského kmene, si připadá jako nějaká zrůda, neboť je jiná než ostatní. Má světlou pleť, zelené oči a ohnivě rudé vlasy. Domorodci ji proto neberou jako „pravou ženu“, nesmí se účastnit obvyklých rituálů ani uzavřít sňatek. Když Midži dospěje, rozhodne se kmen opustit a přidat se k bílým lidem na pobřeží. Cestou zachrání zraněného muže, anglického přistěhovalce Lukea Bowmana, který ji spolu s manželkou Rosemary z vděčnosti poskytne domov na své farmě. Naučí Midži číst a psát anglicky a vůbec všemu, co musí znát, aby mohla žít v civilizovaném světě. Midži, která kvůli okolí přijme jméno Meg, po čase objeví v jednom starším časopise fotografii lady Glencullenové, „anglické krásky z lepší společnosti“, a překvapí ji, jak je neznámé ženě nápadně podobná. S pomocí Lukea začne pátrat po svém původu. zdá se, že nejsou jediní, koho dívčin osud zajímá. Zanedlouho se totiž v nedalekém městečku objeví podivné osoby a kdosi se pokusí Meg zabít…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2003 , Ikar (ČR)Originální název:
Golden Urchin, 1986
více info...
Přidat komentář
od tohoto autora jsem přečetla téměř všechny knihy a i když je děj pořád ve stejných linií, tak mne tato kniha velice bavila. odehrává se opět v jiné oblasti, než předchozí díla. Prostě romantika, napětí, dobrodružství...
Musím přiznat, že chvilku trvalo, než jsem se do knihy začetla. Mně totiž příběhy z Austrálie z nějakého záhadného důvodu většinou nesednou. Původně jsem si myslela, že to tak bude i tentokrát. Ale ne, nestalo se! Právě naopak - kniha je neskutečně čtivá a osud Meg nejen pestrý, ale i strhující. Za mne jednoznačné doporučení! :-)
Úžasná kniha, dosud jsem se s podobným námětem nesetkala.. Autor zde obsáhl pár let a přitom neskutečně moc děje a akce, kniha mě naprosto pohltila.. Nenajde se snad ani odstavec "hluchého místa". Klobouk dolů, doufám, že narazím na další takové autory:)
Kniha je zajímavá a čtivá od začátku do konce. Patří k tomu lepšímu "čtení pro ženy", i když si myslím, že by pobavila i mužskou část čtenářů. Zvyky původních obyvatel Austrálie tady moc neznáme a já si třeba vůbec neumím představit, jak ve vyprahlé pouštní oblasti může vůbec někdo žít a přežít. Pro dlouhé zimní večery je to četba jak má být.
Kniha mě zaujala, byla velni dobře napsaná a velice dobře se četla. Byl to určitě zajímavý a napínavý příběh.
Kniha se mi celkem líbila, byla čtivá, místy napínavá... zvlášť pasáže popisující život a přežití v australské přírodě byly opravdu zajímavé. Na druhou stranu se nemohu zbavit dojmu, že celkový příběh je poněkud z červené knihovny.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1994 | Ostříží panství |
1995 | Dědictví stínů |
1998 | Prokletí minulosti |
1993 | Nevěsta pro Moonrakers |
1999 | Tregaronova dcera |
Tradiční příběh od autora. Dobrodružství, intriky a trocha té romantiky. Moc se mi líbily postavy, také popisy domorodých zvyků, života v tehdejší době. Ano, je to pohádka pro dospělé, ale četla se moc hezky.