Bílé břízy na podzim
Arnošt Lustig
Děj své starší novely umístil autor do polopusté pohraniční krajiny a do prostředí „černých“ vojáků, mladých obětí poúnorové diskriminace. Poslal jim do kasáren dívku, která svou exhibicí podnítí nejen jejich mužskou fantazii a touhu po svobodě, ale v jednom z nich vzbudí i opravdový milostný ohlas. Tragický závěr obsahuje silný očistný tón. Na záložku nového vydání, oproštěného od jakékoli cenzury, autor napsal: „Tuhle knížku jsem napsal už dávno; nejdřív neměla vyjít; zůstala trčet na cenzuře, potom vyšla zmrzačená; věděl jsem, že přijde čas a sednu a přepíšu ji, aby vypadala, jak jsem chtěl...“... celý text
Přidat komentář
Myslím, že jsem autora asi úplně nepochopila a tento styl psaní není můj šálek. Pro mě byl děj o ničem a příběh neměl hloubku. Naštěstí kniha má jen pár stránek, protože jinak bych se nedonutila ji dočíst do konce. A to už je, co říct!
Jeden musí mít na paměti, že bejt Černej Baron, nebylo tak veselý jako napsal Švandrlík... Arnoštova balada je realistická a citlivá.
Štítky knihy
vojenské prostředíAutorovy další knížky
| 2002 |  Démanty noci |
| 2001 |  Colette z Antverp |
| 2007 | Dita Saxová |
| 1968 | Hořká vůně mandlí |
| 2003 | Krásné zelené oči |
Po přečtení knihy jsem jí dala 3 hvězdičky - moc mě nenadchla. Dnes, po několika únavných letech, které mi přijdou jako celý život, si se zvláštní určitostí stále pravidelně vybavuju onu zvláštní melancholii, které se ukrývá v Břízách na podzim.
Hodnocení zvedám na 4.