Bílé na černém
Ruben David Gonzalez Gallego
Prozaická prvotina Rubena Davida Gonzaleze Gallega Bílé na černém vznikla na autobiografickém základě. Hlavní inspirací Gallegovy tvorby se stala doba strávená v sovětských sirotčincích a domovech důchodců, kde prožil velkou část svého dosavadního života. Pro autorův styl je příznačný smysl pro lapidárnost a ironický nadhled spojený s odporem vůči senzacechtivosti. Jeho kniha Bílé na černém, kterou napsal pouze ukazováčkem levé ruky, se stala literární událostí a byla přeložena do mnoha cizích jazyků. V Rusku získala roku 2003 Bookerovu cenu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , Revolver Revue (Společnost pro Revolver Revue)Originální název:
Beloje na černom
více info...
Přidat komentář
Dost drsné na to, aby si člověk uvědomil, že některá běžná trápení jsou nicotná oproti tomu, co někteří musejí snášet každý den... Náročná kniha o tom, jak může být život tvrdý. Asi na mě nejvíce zapůsobila (mimo mnoha jiných) část "Nikdy"...
"Nikdy. Strašné slovo. Nejhorší ze všech slov lidské řeči. Nikdy. To slovo je srovnatelné pouze se slovem smrt. Smrt - to je jedno velké nikdy. Věčné nikdy, smrt vyvracející veškeré naděje a možnosti. Žádné možná nebo kdyby. Nikdy."
Myslím, že o happy endu by se dalo polemizovat, ale doporučuju, je to skvostný literární zážitek.
Žít v Sovětském svazu bylo pro obyčejné lidi vždy peklo a ještě větší peklo pro lidi postižené a staré. Chcete se dozvědět jak to tenkrát vypadalo v dětských domovech? viděno očima člověka velice inteligentního, nicméně fyzicky neschopného...Opravdu to není veselé čtení, naštěstí má ale "happyend".
Bílé na černém
Velmi drsné, navíc autobiografické..... Obdivuji autora.