Bílé noci
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
1848, lyrická povídka, vymyká se jeho další tvorbě. O dívce, která každý večer čeká na svého milého u břehu řeky. Nesmělý mladík jí začne dělat společnost a po čase se do ní zamiluje, ale dívka chce, aby zůstali přáteli... (zdroj: wikipedia.cz)
Literatura světová Novely
Vydáno: 1964 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
Belyje noči, 1955
více info...
Přidat komentář
Dobrá, krátká kniha. Snílek se zamiluje, ale dívka si myslí, že se do ní nezamiloval, má ho za kamaráda a přemýšlí o muži, kterého před elty poznala a zamilovala se do něj, snílek je chvilku v naději, že dívku získá, ale ta nakonec odejde se svým vyvoleným. Taky v tom vidíte přítomnost a realitu? Kdo by takovýto příběh neznal z vlastní zkušenosti, viďte.
"Nastěnku chci za ženu." Kdyby to hlavní hrdina řekl dříve a pohádkový příběh měl i pohádkový konec, nechá se jistě mluvit o romantismu, ale tohle je realistické dílo, jak se patří.
Úplně první kniha co jsem od Dostojevského četla, zapůsobila na mě natolik že se na ní velice ráda vracím.
Prešiel len krátky čas čo som si túto tenučkú knihu prečítala, ale mám nutkanie sa do nej zase pustit.Proste nádherné, dojemné,milé a zároven aj smutné.
Bílé noci nebyla úplně nejlepší kniha jakou jsem přečetla, ale popis "snílkovství" byl nejlepší jaký jsem doposud četla.
Bílé noci mi přišly maličko nedotažené do konce v tom smyslu, že na můj vkus bylo až příliš dlouho ticho před bouří a až pak se události daly do pohybu. Pochopitelně však Dostojevskému skláním poklonu za to, jak se psychologicky vyznamenal, jak už je o něm známo.
Autorovy další knížky
2004 | Zločin a trest |
2004 | Bratři Karamazovi |
2008 | Běsi |
1958 | Bílé noci |
2020 | Idiot |
Velice hezky,až smutně líčený příběh o zakaleném rozumu láskou k neopětované Nasťi.