Bílí baroni: bílé pláště v zajetí zelených mozků
Jiří Kučera
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/377406/bmid_bili-baroni-bile-plaste-v-zajeti-ze-3Ik-377406.jpg
4
39
39
Klasické a oblíbené dílo české literatury Černí baroni má svého následovníka v knize z prostředí vojenských lékařů s názvem Bílí baroni. Autor Jiří Kučera byl sám studentem medicíny na vojenské škole. Knihu doplňují ilustrace Petra Urbana. Kniha zavede čtenáře do nedávno minulé doby normalizace. Fakulta vojenské lékařské školy v Hradci Králové je dějištěm úplného ohňostroje gagů, skečů a absurdních situací. Hlavního protagonistu Michala Kunce sledujeme od nástupu do přijímače lopotným studiem až k ukončení šesti let studia promocí. Tupé prostředí armády v sedmdesátých letech dokáže Jiří Kučera proměnit v grotesku a čtenář nemá šanci vydechnout a uvolnit mimické svaly ztuhlé smíchem. Ukáže se, že hlavní předností medika, který nechce skončit s mozkem zeleným jako skokan či jiná žába, je výřečnost. Schopnost ze všeho se vykecat zachránila hrdinovi knihy nejen studium, ale často i zadek.... celý text
Přidat komentář
Tak jsem se těšila na milý humor. Dostala jsem chlast, chlast, kurvy, chlast, chlast, zvracení, chlast, chlast, fekální humor, chlast, chlast. Sem tam nějaká stížnost na komunismus. Vzadala jsem to na straně 200. Opravdu mi můj čas přišel dražší.
Výborné čtení! Vtipné i smutné, tragikomické. Hodně přesně popisuje tu dobu. Za mě hodně dobře srovnatelné s Černými barony.
Zábavné, moudré. Psáno krásnou odposlechnutou "normální lidskou" češtinou a pohodovým stylem na velmi slušné literární úrovni.
Upřímné tragiKOMICKÉ svědectví o době minulé.
Zatímco někde v polovině prvního téměř ryze zábavného dílu jsem se čtením zvolnil, pomyslev si, že toto fajn dílko mohlo snad být i kratší, v zápětí jsem změnil názor.
Druhý stejně dlouhý díl jsem přímo hltal a s autorem jeho nelehký osud prožíval na vlastní kůži.
Podle uhelných prázdnin jsem o 3 roky starší než autor. Prostředí znám taky velmi dobře, studoval jsem o 30 km jižněji a do Mechova často jezdil. Za 5% zde uvedených průšvihů by se v té době vyletělo i z civilní VŠ, natož vojenské. Autor je tak trochu Troška, posbíral anekdoty a příběhy, které se leta tradují, hodně si přidal a vytvořil tento kompilát. Ale čte se to dobře. Kvality Černých to ale zdaleka nedosahuje.
Opravdu vtipná kniha, kde se budete skvěle bavit, jen toho alkoholu bylo až moc.
Velice zajímavé čtení o studiu v totalitě. Chvilkami jsem se smála nahlas. Někdy na mě bylo moc pití a zvracení. Ale mám přečtený i druhý díl.
Bohužel to není jako Černí baroni. Je to místy velmi vtipné, ale místy zase neskutečně nudné až těžko čitelné. Možná to u mne zachraňovala skutečnost, že některé historky byly velmi podobné těm co jsem sám zažil za vysokoškolských studií. Ve výsledku kniha neurazí, ale pokud se necháte nalákat na anotaci či podobnost s Černými barony tak budete nejspíše zklamaní.
Švandrlík to není mohlo to mít o 100 až 200 stránek míň ,ale číst se to nechalo ,vcelku to bylo dobré.
Skvěle napsáno, celou dobu jsem se u čtení smál a zároveň realisticky popsaný život za hluboké totality. Mohu všem doporučit, takové lehčí čtení, u kterého nemusí člověk nijak přemýšlet.
Výborná kniha, realistický obrázek dané doby a prostředí na příběhu vojenského medika Michala Kunce, který si díky své inteligenci dokázal poradit s nástrahami doby a režimu a jít za svým cílem. Velmi humorné, obzvláště pak pro pamětníky doby, pro ty, kteří prošli vojnou a pokud čtenář v Hradci Králové též studoval některou z VŠ, je zážitek 100%!!! Zajimalo by mne hodnocení postkomunistické generace, zda jim to také něco řekne a dá. Napište!
Je to trooosku nieco ine ako som podvedome cakal. Minimalne teda v takej prvej polovici knihy. Cakal som viac mediciny, studacky zivot medikov (nieco ako druhi "basnici"), dostal som trochu privela chlastacich excesov. Ale je to 500 stran lehke cetby, pohodovej, obcas vyprsknete smiechom. Ako humorna kniha sa to v policke medzi ostatnymi nestrati. A ano, naozaj to ma potencial a chut Cernych baronov. Armadna zhovadilost je generatorom absurdit, staci ich zaznamenavat a nevyjdete z udivu. Prekvapivo som narazil na odstavce, ktore som si musel odpisat bokom do zapisnika, co je u mna znakom vysokeho hodnotenia. S potesenim zistujem, ze existuje druhy diel, urcite chcem precitat!
Dovolim si citovat, ale bude to bez diakritiky, co mi dufam prepacite.
"Salek s cajem drzela obema rukama, zatimco ji zarivka z kuchynske linky zazihala zlate jiskricky v ocich a patinovala ji vlasy odleskem starych monstranci. Jak tam sedela s hrnkem caje, jenz se zdal v jejich ruckach vetsi, pripomnela mi malou morskou vydricku, roztomile drzici v tlapkach skebli."
Ano...i taketo perly sa tu nachadzaju.
Skvěle napsáno! Nedoporučuji do hromadné dopravy, mohli byste být pro výbuchy smíchu vykázáni z přepravy. :) A přitom vám tak trochu nečekaně běhá mráz po zádech a vy jen doufáte, že si autor úplně všechno vymyslel...
Tohle je prostě velkolepá sranda. Skoro na každé stránce se budete chechtat, až se za břicha popadat. Aspoň tak jsem to měl já. Ty příhody, příběhy, typy postav a vůbec všechno, je to tak dokonale do sebe zapadající, že je to prostě dokonalé. Zaručeně vám tohle zvedne náladu, i když si třeba nalistujete jen několik stran, nebo někam zaboříte prst a otevřete knihu. Spojení medicíny a vojenského prostředí boduje 100%.
Řekla bych - nepřekonatelné, humor z vypjatých situaci, tak jedinečný, že se to na jeden zátah nedá dát, to by už nebylo, že smích léčí, ale v tomto případě by opak byl pravdou, je ale úžasné, že i přes to bodání , ten úsměv nemizí, což je ta správně unikátní medikace.
Pro jisté psychpotíže možná nenahraditelná.
Ironie ve službách humoru v časech bývalých.
Tohle nemůžu nemít. Vřele doporučuji.
Štítky knihy
humor komunismus normalizace (1969-1989) základní vojenská služba, branná povinnost
Kniha je čtivá ale není to nic zvláštního autor se inspiroval u Černých baronu ale není to tak ono ale své čtenáře si najde bohužel mě to nechytlo.