Bílí Havrani
Luisa Nováková
Historický fantasy příběh se odehrává ve smyšlené zemi a v čase odpovídajícím středověku. Neobyčejně strhující děj se točí kolem války o trůn, který pro sebe uchvátil lstivý a intrikánský regent Tyryver. Po smrti krále si totiž vzal za manželku královnu vdovu a stal se otčímem jejích dětí, prince Daérhana a princezny Antaré. Když pak zemře i královna a princ se blíží plnoletosti, která ho opravňuje k převzetí trůnu, Tyryver se ho rozhodne zabít a princeznu Antaré pojmout za ženu. Starý věrný sluha však princi regentův podlý plán prozradí a oba sourozenci uprchnou na sever do skalního sídla zvaného Věže. Tam je čeká jen hrstka zbídačelých obyvatel. Mladý kralevic, který se zatím věnoval pouze lovu a měl pověst lehkomyslného floutka, se postupně dozvídá, jak krutá byla vláda jeho otčíma. Kralevice trápí výčitky, že jeho nezájem přinesl zemi a lidu tolik bídy a strádání, a rozhodne se získat zpět trůn i ztracenou čest. Regent totiž o něm mezitím rozšířil zvěst, že se princ pomátl a unesl svou sestru, do které se zamiloval.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Velmi povedené fantasy, navíc od české autorky. To prostě musíte mít!
Vážně, kniha mě velmi bavila. Ano, je to zdlouhavé a těch popisů je tam hodně, ale vůbec mi to nevadilo, užívala jsem si to. Právě díky těm nádherným popisům se člověk cítí, jako by v Kaymeiře také byl a dýchal tamější vzduch.
K postavám si člověk musí hledat cestu, ale stojí to za to. Nakonec vám k srdci prostě přirostou.
Snad jediné, co bych vytkla, je absence mapy. Ta by byla potřeba jako sůl a vpravdě nechápu, proč v knize není.
SPOILER
Nesnášela jsem Nyeté. To i regent mi byl sympatičtější než ona XD Taková rádoby důležitá, která dělá všechno perfektně a pokud vy nejste stejně perfektní jako ona, dovolíte si nějakou slabost, tak se na vás dívá svrchu a odsuzuje. Bohužel takové lidi znám.
Daérhan měl skončit s Melyt. A Toaryl s někým úplně jiným. Ze začátku jsem mu přála Antaré, ale pak mi došlo, že Antaré musí být se Zaryhenem :D
KONEC SPOILERU
Naopak velmi pozitivní mi přijde, že dlouho člověk neví, jak se postavy spárují. Ve většině knih je to jasné od první stránky, tady nás autorka napíná. Zároveň oceňuji, že oproti jiným fantasy, se autorka vyhýbá sexuálním scénám a zbytečné brutalitě. Velké plus!
Jestli jsem někdy byla na konci knihy ve stavu "brada až na podlaze", bylo to po Bílích havranech!
Fantasy obecně bývají hodně našlapané akcí, romantickými vztahy, hustými hrdiny a záporáky. V téhle knize je všechno tak jemné a podprahové, tak těžce uchopitelné, asi jako kdybyste si chtěli udržet v pěsti vodu. Postavy jsou komplexní, každá vypráví svůj vlastní příběh, aniž by ho doslova vyprávěla, jejich osobnostní rozvoj je skutečný a komplexní, nic není černo bílé.
Reálně ani nevím, jak to celé vyjádřit slovy, ale kniha ve mě zanechala hlubokou stopu a nenásilně vyvolala tolik emocí, jak se podařilo jen málokteré knize před tím.
Zcela upřímně varuji všechny čtenáře, kteří při čtení neradi chodí do hloubky a raději čtou akcí nabité příběhy, kde hlavní hrdinové společně porazí zlo a vše bude zalité sluncem.
Pokud ale chcete číst něco jemného, hlubokého a něžného, přeštěte si Bílé havrany.
Když jsem byla na straně 120, chtěla jsem knihu přestat číst, pak jsem si přečetla zdejší recenze a řekla si, že jí dám ještě šanci. Dobře jsem udělala, další den jsem přečetla zbytek knihy a já byla nadšená, postavy jsem si oblíbila, děj mě už nenudil a tak nemůžu dát méně než 5 hvězd. Jak tu už někdo psal, je to taková pohádka pro dospělé, ale moc pěkná.Myslím, že postavy by si zasloužily pokračování!!!
Krásná kniha, moc krásný příběh. Možná se mi Krajina s jednorožcem líbila víc, ale Luisa Nováková je nejen úžasný pedagog, ale i autor, který vás okouzlí kouzlením se slovy a příběhem plným lásky, cti, odvahy a zrady. Žila jsem s postavami, bojovala s nimi jejich boje, a protože si to u autorky neumím představit jinak, věřila ve šťastný a spravedlivý konec.
Hezké, lehce dobrodružné vyprávění o cestě k získání trůnu a, to především, k dospělosti, vyzrálosti, zkušenostem. Forma a děj se podobá legendám se zřetelně daným dobrem a zlem.
Výborná kniha pro odreagování.
Nejdřív jsem si ji na doporučení půjčila v knihovně, pak jsem neodolala a koupila ji.
Je velmi pravděpodobné, že se k příjemným, poutavým, i romantickým Bílým havranům zas někdy vrátím.
Trochu zklamání. Není to špatné, ale nijak zvlášť originální. Moc nechápu nálepku fantasy - až na imaginární místo a čas (ale připomínající středověk) je to prostě historický příběh o boji o trůn. Ano, postavy byly hezky vykreslené, i když Zaryhen na můj vkus až příliš prvoplánový tajemný hrdina. Moc mi nesedl styl - oceňuji sice bohatou slovní zásobu, ale věty na mě místy působily trochu krkolomně.
Ale své čtenáře si to (i jak je vidět z předchozích komentářů) určitě najde.
Jo, a moc jsem nepochopila ten název...možná mi něco uniklo?
Je to moc hezká kniha. Jak po grafické tak po obsahové stránce. Líbilo se mi, jak je napsána. Prvních par desítek stránek jsem proste jen precetla a Postavy pro mě byly jen jména - ale potom se začaly vykreslovat. Začala jsem je poznávat a oblíbila si je a pak už jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Byla jsem zvědavá, jak to všechno dopadne a líbilo se mi jak postupně bylo v knize odhaleno vse podstatne z minulosti postav. Proste mi tam nic nechybělo a určitě bych ji doporučila přečíst.
To bylo tak krásný! Napínavý! Zamilovaný! Spravedlivý! Moudrý! Hlavní hrdiny nejde nemilovat. Člověk jim musí fandit ať chce nebo ne, držet jim palce aby vše dobře dopadlo! Ráda si jí přečtu znovu!
Nad zemí černé perutě,
třebas i smrti vezmu tě,
krkavčí nocí na dlani
pronesu k tobě svítání,
kdyby tvé srdce sevřel stín,
životem svým tě vyplatím.
Všechna čest autorce za tuto podařenou epickou fantasy tolkienovského ladění. Zejména druhá polovina knihy mě opravdu okouzlila, přestože nepatřím k příznivcům pomalého tempa vyprávění a mnohé postavy na můj vkus až příliš urputně a často zabředávaly do pochybností o sobě samých. Přes prsty by zasloužil autor anotace, která slibuje pravý opak toho, čeho se čtenáři dostane (děj je komorní a ne zrovna strhující), a vůbec nic nenapovídá o kráse jazyka, jakým je příběh psán.
Pomalé tempo, dlouhé popisné pasáže a zvláštní jména jednotlivých hrdinů. Tato kombinace mi opravdu nesedla. Jména jsem si dlouhou dobu nemohla zapamatovat, v myšlenkových pochodech postav jsem se ztrácela a popisné pasáže jsem asi od půlky vzdala a přeskakovala je, jinak bych se asi nikdy nepropracovala ke konci.
(SPOILER)
Jednoznačně nejkrásnější kniha, jakou jsem kdy četla. Autorka hned od začátku zaujme svým výjimečným, procítěným stylem psaní i překrásnými dojemnými básněmi, jež příběh doprovázejí, to spolu s tajemnými ilustracemi havranů, které výborně dokreslovaly atmosféru příběhu.
K této přenádherné knížce mám jen jedinou výtku - trošku mě mrzelo, že se příběh v závěru nevrátil zpátky k Daérhanovi, neboť jsem tak trochu očekávala, že poslední kapitola bude věnovaná jemu, a tedy tomu, co všechno vlastně dokázal - bylo by to skvělé doplnění k úvodu knihy, v němž nám byl představen jako "arogantní floutek", kterého poddaní příliš v lásce neměli. Postupem času od něj však příběh začal odbočovat a věnoval se spíše Zaryhenovi, což mě trochu mrzelo, na druhou stranu i Zaryhen byl výbornou postavou, jejíž osud bylo velice zajímavé sledovat.
I přes tento drobný detail mi však tato knížka navždycky zůstane v paměti a věřím, že si ji ještě mnohokrát přečtu. Každá postava měla svůj příběh a důvody ke svému jednání, dokonalý byl namátkou třeba příběh Antaré, jež musela vystoupit z bratrova stínu a vyrovnat se se svým darem, zmíněného Zaryhena, "sběrače příběhů", který neustále hledal sám sebe, Daérhana, který vyměnil lov a hrátky za zodpovědnost krále a samozřejmě nesmíme opomenout ani regenta, jehož minulost byla opravdu skvěle povyprávěna a dodala jeho činům tolik potřebný podtext. Celé atmosféře navíc neskutečně pomáhal překrásný jazyk autorky, troufám si říct, že ten nejkrásnější, s jakým jsem se dosud setkala a nejspíš i setkám.
Co tedy říci závěrem... Snad jen, že jsem si vědoma, že mé hodnocení je souhrnem chvály a superlativ, jenže... k tomuto úchvatnému dílu se opravdu jinak vyjádřit nelze.
Bílí havrani jako by zčista jasna spadli z nebe. V knihovně jsem je vzala do ruky jen náhodou, kvůli podnětnému názvu a následně kvůli mistrovské obálce. Když jsem knihu otočila, ze zadu byl kratičký odstaveček z knížky. Po jeho dočtení jsem věděla, že jsem ztracená.
Přiznávám, že mě trochu překvapuje pozitivní hodnocení, protože tohle je knížka psaná ve starém stylu. Pomalu. Pečlivě. Neuspěchaně. Každá věta je položená s pečlivostí zkušeného umělce. To co se zdá nedůležité získává vzápětí rozhodující význam.
Tato řemeslná dokonalost má pochopitelně i stinné stránky. Příběh nestačí číst jednou. Začátek vás uvrhne do zmatení a je velice snadné se vzdát. Jsou to ale poctivě položené základy a příběhu to jen prospívá. Navíc je příběh protkán veršovánkami, které jsou... brilantním doplněním příběhu.
Asi v třetině příběhu jsem začala uvažovat, proč jen se příběh jmenuje Bílí havrani... odpověď mě nechala bez dechu, několikavrstvé zpracování příběhu mě dostalo. Navíc přesto, že příběh v určitém ohledu sleduje hrdiny spíše z odstupu a zdálo by se, že nemáme šanci si je oblíbit (počáteční iluze...) čím víc se dozvídáme, tím víc je to zkrátka... úžasné a bolestivé. Přiznávám, že druhou polovinu knihy jsem na každé... desáté stránce začala slzet a nemohla přestat. A to nejen nad "klaďasy". Čím se dostáváte hloub do příběhu, tím víc zjišťujete, že žádný skutečný záporák není, jen člověk co propadl slabosti...
SPOILER
Jediné, co mi trochu vadí, je jednoduchost zakončení. Nakonec se všechny nitky pospojovaly tak jak měly a... to je trochu moc optimistické... Na druhou stranu za ně jsem ráda.
Styl Luisy Novákové by mi, soudě podle všeho ostatního, co čtu, neměl ani trochu sedět. Nicméně sedí a po nějaké době zjistím, že nejsem vůbec ochotná knížky odkládat. Recenzi píšu až po druhém přečtení, které jsem si užila víc než to první. Pomalé tempo mě ze začátku nutilo číst rychle, takže jsem spoustu věcí přehlédla a ocenila je až napodruhé, když jsem nikam nespěchala. Postavy člověku přirostou k srdci, i ty, jimž je věnován jen malý prostor (za mě Atyhérská kněžna Kailiné a její dcera, nebo i knížecí syn Toaryl). A ty, které dostanou mnoho prostoru, si člověk rovnou zamiluje, ať už je to bandita Tarymin, princezna Antaré a samozřejmě nemohu zapomenout na až téměř dokonalého Zaryhena, stíhaného démony minulosti.
Bílí havrani nejsou kniha pro každého. Ale pokud si k ní najdete cestu, nebudete litovat.
Moc pěkná kniha, po slohové stránce bych řekla, že je až bezchybná. Pomalé tempo mě po asi polovině knihy začínalo unavovat, naštěstí se to pak znovu rozjelo a člověk četl, aby se dozvěděl, jak to skončí. Nečekejte nějaké velkolepé fantasy, je to krásně napsaný příběh s dobře vykreslenými postavami, jejichž osud sledujeme v době války mezi právoplatným králem a regentem. Možná právě proto, že jsem neměla žádná očekávání, mě kniha až příjemně překvapila. Když člověk umí psát, může i jednoduchý příběh přesahovat obsahově mnohem rozsáhlejší a dějově atraktivnější díla fantasy.
Přiznám se, šahala jsem po jiné Novákové - a na regále jsem se netrefila. Výborná kniha, propracované slovo od slova, jak píše PePa "Uvěřitelné charaktery postav, krásný a kultivovaný jazyk, poezie hodná toho jména..." . Žádné klipovité, scénarovité členění příběhu, ale "poctivé" psaný román.
Bohatý a spletitý děj, který nespěchá, ale do nějž se lze s potěšením ponořit a potápět se znovu a znovu a pokaždé objevit něco nového. Uvěřitelné charaktery postav, krásný a kultivovaný jazyk, poezie hodná toho jména... Ne, není to klipovitý thriler s výkřiky do tmy, ale opravdový podmanivý příběh, jehož hrdinové skutečně žijí a my se zatajeným dechem tušíme jejich další osudy kdesi za stránkami uprostřed jejich vlastního, pečlivě propracovaného světa. Skvělé!
Dlouho jsem přemýšlela, jestli dát 3 nebo 4 hvězdy a je to tak přesně napůl.
Není to špatné, ale je to zdlouhavé a děj je velice pomalu plynoucí. Kdo má rád rozvleklé romány, ať si jednu hvězdu k mému hodnocení přičte. :)
Musím ale pochválit poezii, ta je opravdu skvělá.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Bílí Havrani |
| 2006 | Krajina s jednorožcem |
| 1997 | Sestra volavek |
| 1999 | Izaldiny bílé ruce |
| 2009 | Proměny české pohádky |
Rychlý útěk mladého budoucího krále a dlouhý a náročný boj zpátky o jeho trůn. Přesně toto se ve zkratce schovávalo ve všech těch květnatých, rozkošatělých až krkolomných větách. Necítila jsem se komfortně při čtení, spíš zmateně, na takovou bohatou mluvu nejsem zvyklá a holt jsem si musela víc namáhat hlavu, abych plně pochopila, co že se to v knize děje. A hrozně se mi pletla jména a postavy, složitě jsem se orientovala v tom, kdo je kdo. Když se do knihy a do složitých vět člověk zakousne, nakonec zjistí, že je to celkem fajn kniha s realistickým průběhem boje o trůn a politiky a vyjednávání spojenců. Romantiky je v knize pomálu, kouzel či magie také, ta tam stojí jen tak zvláštně kdesi na okraji. Milá kniha, která ale není pro každého.