Billie
Anna Gavalda
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/220577/bmid_billie-220577.jpg
3
73
73
V novém románu Anny Gavaldy poznáváme nevšední příběh lásky dvou studentů, zdeptaných a uzavřených bytostí, kterým teprve vzájemné sdílení dětských traumat a trablů pomůže dospět. Ti dva se osudově setkají při Mussetově hře S láskou nejsou žádné žerty, kterou povinně hrají ve škole, a díky magickému působení divadla, kdy si mohou vzájemně jako postavy na jevišti říct, že jsou krásní, tomu nakonec začnou věřit. Hlavní hrdinka Billie nám o této proměně vypravuje. Nerespektuje žádná tabu, dotýká se ožehavých témat: bídy, prostituce, homosexuality, násilí, opuštěnosti… Vypráví syrovým, hovorovým jazykem, s náhlými zlomy, barvitými líčeními, hraje si se slovy, to všechno hlasem mladé vypravěčky, sice zdeptané životem, ale bojovné. Je to příběh lásky a přátelství, v němž se prolínají ušlechtilé city a předstíraná naivita…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2014
,
Mladá fronta
Originální název:
Billie, 2013
více info...
Přidat komentář
Pro milovníky Kdo chytá v žitě si troufám říct naprostá nutnost. Já prostě nemám co vytknout. Syrový a přitom inteligentní a poetický způsob psaní této autorky mě prostě chladnou nenechá. Doporučuji všema deseti!
Z této knihy jsem si neodnesla vůbec nic, její styl je na čtení vyloženě nepříjemný a výsledek naprosto prázdný a vulgárně bezobsažný.
Kniha, kterou jsem precetla jednim dechem za par hodin. Ano, je vulgarni. Ano, je napsana jinak nez ostatni Gavaloviny, ale cozpak lide nejsou vulgarni? Jsou takovi. Kdybych ja vypravela svuj pribeh tak, jak my zobak narostl, tak ho nikdo ani nevyda. Byla bych take vulgarni, take nas...., take agresivni a pritom stale pro nekoho mila a cista duse. Mam radost, kdyz autor sahne po pribehu mimo svuj zivot a napise ho brilantne. Postavy v teto knize muzou popuzovat a zaroven byt obdivuhodne.
Mé třetí setkání se spisovatelkou a musím říct, že tato kniha byla pro mne zklamáním, nenadchla, špatně se mi četla a dějově teda taky nic moc.. Ale přijde mi na mne i na povahu knihy jako úspěch, že jsem ji nakonec přelouskala a neodložila - proto taky dávám dvě hvězdy..
Celkově mi přijde, že jsem "peru" Gavaldy nepřišla moc na chuť :( Ikdyž kniha A taková to byla láska se mi stylově a vyprávečsky líbila... Ješte mám spadeno na knihu Prostě spolu.. A pak se uvidí, zda dám ještě Anně šanci :)
Podobne ako väčšina komentárov nižšie = zatiaľ ju nehodnotím hviezdičkami, túto knihu som zatiaľ nebola schopná dočítať, vôbec ma nechytila, takže ostala odložená. Možno jej ešte niekedy dám šancu, ale neviem,... keď je toľko ozaj dobrých kníh, ktoré by človek najradšej čítal donekonečna!
Od Gavaldy jsem četla Kdyby tak na mě někdo někde čekal, a to byla výborná kniha, tato je asi pro mladší generaci, ale rozhodně neodsuzuju, jen mi nesedí styl vyprávění ..
Gavaldu nemusím...jen její PROSTĚ SPOLU bylo výborné...ale film je lepší než kniha!!!!
BILLIE je ztráta času....škoda papíru..škoda času...aspoň pro moji maličkost....
...je skvostná! Trochu jsem se zalekla té hovorové, vulgární řeči...ale sedí jí to jako p...l na hrnec, holce jedný bláznivý :) úžasná "gavaldovská" óda na přátelství a klasické její poselství, že vlastně nic není nemožné....jen se člověk nesmí bát a vzít občas osud do svých rukou... lehce ironické, místy vtipné...a ani smutno se vám nevyhne...miluju takovéto emocemi a vzkazky nabité příběhy a miluju Gavaldu samotnou :)) howgh!
Young adult pro ty, které nebaví navzájem od sebe okopírované více či méně povedené teenage dystopie, ale raději by něco realističtějšího. Anotaci navzdory nejde o lovestory, nýbrž o přetrvávající silné přátelství mezi zakřiknutým středostavovským homosexuálem před coming outem a prostořekou holkou pocházející z nejnižších sociálních vrstev, která celý příběh vypráví s naivní přímočarostí jakoby mluvou ulice (nicméně občas zajímavě přechází do divadelního dialogu, nebo ve chvíli nouze pronáší jakousi "motlitbu" ke hvězdám). Pohádka pro rozhárané puberťáky, která iluzorně předvede drsný svět (chudobu, sociální izolaci, nezájem rodičů, domácí násilí, agresivitu homofobie atd.), aby je následně ukonejšila absurdním happy endem. Zatímco nepravděpodobnost funkčnosti finálního svazku je tu zřejmě záměrná, pařížský společenský vzestup obou outsiderů je už poněkud kýčovitým klišé.
Na tomto neobyčejném příběhu Billie je ukázáno,co dokáže s dítětem udělat špatné zacházení rodičů v jeho dětství a následně, co dokáže s člověkem udělat láska.
Velké zklamání, Gavaldu mám ráda, ale toto se jí nepovedlo, nemám ráda knihy psané hovorovým jazykem obsahující vulgární výrazy. Za sebe určitě nedoporučuji.
Ano, přesně ten pocit jsem měla z knihy i já. Divné, vulgární... (Prostě spolu zůstává pro mne jedinou povedenou knížkou této autorky).
Z knížky jsem přečetla pár prvních stran, nedokázala jsem se pořádně začíst. Styl jakým Billie vypráví svůj příběh byl naprosto šílený. Knihu jsem po pár pokusech o přečtení odložila a myslím, že už se k ní nevrátím.....
Billie vypráví svůj příběh. Cítila, že žije, až poté co poznala Francka. Vypráví tak, jak byla zvyklá mluvit od dětství - přímočaře, bez servítek, sprostě, ale to mi nevadí. Protože ten příběh je i přes svou syrovost zajimavý. Co dokáže s člověkem udělat špatné dětství, špatní rodiče a co dokáže s člověkem udělat láska. Obyčejně neobyčejný příběh.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2006 |  Prostě spolu |
| 2006 |  A taková to byla láska... |
| 2010 | Kdyby tak na mě někdo někde čekal |
| 2009 | Člověk není nikdy úplně šťastný |
| 2014 | Lepší život |
Ich-forma a způsob podání se snaží udělat ze mě spřízněnou duši hlavní postavy Billie, ale bohužel se to daří jen částečně. Soucítím s ní kvůli její izolaci způsobené prostředím, ze kterého pocházela, a sympatizuji s ní díky její touze (někdy i netušené) získat respekt a uznání. Její náhled na lidi a svět je mi blízký, ale vadí mi rozpor ve vyjadřování; na jednu stranu je Billie člověk bez pořádných základů vzdělání, bez přehledu, proto se vyjadřuje úměrně tomu až primitivně, na druhou stranu (nevím, nakolik k tomu přispěl překlad) jsou její postřehy myšlenkově na vysoké úrovni, dokonce s použitím méně známých cizích slov. Stejně jako v Báječném úniku tu jde ale hlavně o atmosféru plnou citu a je tu spousta opravdu hezkých a milých momentů, v nichž přátelství těch dvou outsiderů, byť zřejmě bez milostného naplnění, dodá jejich životům vyšší smysl - a taky to pěkně nandá všem snobům a konformním pitomcům.