Bílý Indián

Kniha, která mě potěšila v antikvariátu a nadchla při čtení. Příběh první Fričovy výpravy do Jižní Ameriky - to je laskomina, kterou jsem si opravdu vychutnávala. Fričovy knihy znám, vyrůstala jsem na nich a mohly a mohou za velkou část mého zájmu o Indiány a indiánské kmeny Severní, Střední i Jižní Ameriky. Za zájem o tu Jižní Ameriku vlastně mohou nejvíce, až mnohem později jsem objevila i další autory a nebo také vyšly další knihy s touto tématikou.

Moc pěkná knížka, ke které mám osobní vztah, poněvadž mi ji dala babička.

Tento sešitek z edice Dálky našla někde na půdě má tchýně. A protože ví, že jsem knihomol, dala mi ho se slovy, ať ho kdyžtak vyhodím. Nejprve jsem si osvěžila své vědomosti o našem významném cestovateli, botanikovi a etnografovi, Albrechtu Vojtěchovi Fričovi. Věděli jste třeba, že už před svým 18 rokem byl jedním z nejuznávanějších kaktusářů v Evropě? Škoda, že u nás zůstal nedoceněný, mnoho jeho etnografických exponátů skončilo ve Francii a v Rusku, kde byl o jeho sbírky velký zájem. Pak jsem knížečku předčítala synům před spaním a o Fričovi jsme si povídali. Snad si kluci zapamatují, že i Češi mají cestovatele celosvětového významu. Napínavý příběh napsaný velmi kultivovaným jazykem vypráví o Fričově první cestě do Jižní Ameriky. I když si z ní nepřivezl tolik věcných artefaktů, jak původně zamýšlel, přesto byla cesta velmi užitečná, protože ho obohatila o cenné zkušenosti, které využil při dalších svých cestách. Na jeho první cestě ho doprovázel najatý poloindián Camilo, který ho v kritickém okamžiku okradl a opustil, a Indián Kuračo, který Fričovi několikrát zachránil život a Frič se od něj mnohému naučil. Respekt domorodců si Frič vydobil nejen svým chováním (přistupoval k Indiánům jako k sobě rovným) ale také tím, že sám v závěru své první výpravy zdolal (ozbrojen jen nožem) jaguára.