Bílý kaňon
Miloš Kosina
Čtyři indiánští hoši se dostanou do dramatické situace, kdy jim jde doslova o život. V obtížné zkoušce života se mění v opravdové statečné muže a hrdiny svého kmene.
Přidat komentář
Velice příjemná knížka, po chvilkách v tramvaji, a večer před usnutím, často jen 2, 3 stránky. Nakonec už v jednom kuse. Krásná knížka pro chlapce a dívky od 7 let. Typicky pojednává o hrdinech mezi 10 - 15 rokem života, o tom jak se z chlapců stávají muži. Čili pro dobrodružné romantiky tak do těch 15 let. A abych nezapomněl, starší pány určitě také potěší. Hezky psáno, přitom bez příkras. Úžasný oddech od těch dnešní sra-ilerů. Ano i tady se umírá, ale bývá to nutnost a cílem vypravěče není to pitvat a glorifikovat.
Na stepi, olemované v dálce tmavou čarou lesů a na druhé straně širokou řekou, se objevilo jaro. Hejno divokých hus, skřehotající a pleskající křídly, přelétlo pastvinu a také z březového lesa, který chránil Bílý kaňon, se ozýval křik ptáků. Malý potůček, vinoucí se středem kaňonu, se naplnil ošklivou žlutou vodou. V nedalekých horách ležel ještě sníh, ale i ten ustupoval slunečním paprskům. Po stráních tekly malé praménky vody, rozleptávající žlutou mazlavou hlínu. Potok všechny praménky
A tady text na první textové stránce ve vydání, které právě držím v ruce končí, ...
nezbývá mi, než otočit na další stránku.
A vám si knížku buď půjčit, anebo zakoupit.
Dobrodružství Šina, Kropenatého, Očka a Malého, vás určitě zaujme,
a na závěr knížky se budete jen neradi loučit se Statečným, Velkým Srdcem, Ostrým Zubem a Tvrdým Bojovníkem.
A té starší generaci pomůže zavzpomínat na čtení s baterkou pod peřinou.
Určitě doporučuji. Knížku doprovázejí hezké ilustrace Jana Hory, který autorovi, jehož knihy ilustrovával Zdeněk Burian nezůstal nic dlužen.
V knize je výslovně uvedeno, že je vydána v edici:
Dálky
s podtitulem
Edice dobrodružné četby.
Svazek je uváděn v této edici jako č.3
Jde o 3.vydání knihy uváděné v závorce jako 1.upravené
Mám pocit, že jak v edicích nakladatelství, tak v dílech autora bude potřeba odvést ještě něco práce, při procházení údajů jsem měl pocit určitého nesouladu.
--
Nakonec dávám 3+, něco z toho za téma, které je mé oblíbené.
(V dětství - mládí by to bylo asi jasných ***** !!!!!)
Klasický mládežnický příběh s indiány, skalpy a dobrodružstvím. Trochu s nádechem Vinetoua, ale bez zbytečného patosu a klišé. Kluci měli mimo dobrých vlastností i chyby, neměli nadlidské schopnosti, ale když zabloudili, tak si zase pomohli a když dostali výprask, měli modřiny, příběh měl spád - klasika v nejlepším smyslu slova.
A doporučuji vydání z roku 1948 - je k tématu ak nějak patřičnější.
.....mám vydání z roku 1948 /L.L.Kober v Praze/ a mohu napsat, že kniha patřila k mým nejoblíbenějším dětským knihám
.....přečetl jsem ji i jako dědouš.....téhle dětské knize dávám 5 hvězd
přečetla jsem to...asi za 2 týdny, ze začátku mi dělalo velký problém se do knihy začíst i přes to že má jen 136 stran, ale pak už se mi v půlce knihy zdálo všechno zajímavé tak jsem ji nakonec dočetla, už jsem to ale chtěla vzdát....
[069/11] Jeden ze svazků, který milovníky poevropštěných Indiánů rozhodně neurazí. Ten kdo má rád divokou Ameriku podobně vykreslenou jako v příbězích o Vinnetouovi, určitě dobrodružstvím čtyř hochů nepohrdne.
Není to naivní čtení, ale naopak docela realistické. Tam kde každý kýčovitější autor strká vlka a nebo alespoň křížence, docela dobře obstojí i obyčejný divoký pes. Tam kde střílí opakovačky si vystačí s lukem a když už vám někdo vrazí pěstí, odpovídá to výsledku a časem se vám vyjeví nějaká ta modřina či podlitina. Když někdo zemře násilnou smrtí, není to bráno jako surový a nebo sadistický čin a při tom se ani nezachází do emocionální stránky, aby některý z hrdinů plakal nad tělem mrtvým jeho vlastním přičiněním. Smrt je brána jednotně a nezáleží na tom, jestli zemře člověk a nebo jiný živočich.
Jazyk je tak akorát přiměřený zvolenému žánru. Nic nepůsobí kýčovitě nebo lacině a hrdinové se chovají úměrně k nastalým situacím. Nejsou zde navymýšleny hloupé zvraty a štěstí a smůla postupují ruku v ruce. Jednou vede ten a jindy onen.
Na jednu stranu je docela zvláštní a obdivuhodné kolik toho naši předkové museli prožít, aby se jejich potomci dostali až tam kde jsou teď. V porovnání s dnešním světem se náš život jeví tak směšný. Je tenkrát zabíjelo takřka všechno a dnes? Dnes nás zabíjí stohy zbytečného papírování a živelné katastrofy a nejnebezpečnějším zvířetem se pro nás stal člověk sám a na těsné druhé příčce se drží moskyti. Teď už chápu, proč neustále všichni brečí nad svým údělem… Páni, my jsme ale chudáci. Asi bych měla začít brečet taky.
Autorovy další knížky
| 1969 |  Hoši z Modré zátoky |
| 2000 | Bílý kaňon |
| 1992 | Poklady dobrodruhů |
| 1994 |  Zálesákova kořist |
| 1970 | Ahoj, velrybáři! |
Příběh mladých indiánských skoro bojovníků a jejich dobrodružství, které je nakonec dovede k uznání celého kmene. Literatura s cílený zaměřením na dětstvo základních škol.