Bílý náčelník
Charles Frazier
Osmdesátiletý Will Cooper, proslulý dobrodruh, indiánský náčelník, právník a senátor v jedné osobě, který tráví sklonek svého života v domě u železnice a čas si krátí střelbou na projíždějící vlaky, se rozhodne zrekapitulovat svůj životní příběh. Díky vzpomínkám vynořujícím se z paměti i poznámkám vyčteným z desítek vlastnoručně vedených deníků tak sumarizuje sled událostí, jež podstatným způsobem zasáhly do jeho osudu. Ten se začal lámat ve chvíli, když ho coby dvanáctiletého sirotka prodal jeho strýc do vázané služby: dostal za úkol vést obchodní stanici hluboko v Severní Karolíně, v místech na samé hranici indiánského teritoria, konkrétně území Čerokíjů, takzvaného Národa. Ve svérázné retrospektivě několika desetiletí života strávených na tomto území, v bouřlivém a nejistém časoprostoru Ameriky 19. století, líčí Will jak svou celoživotní lásku ke Claire, rozporuplný vztah k Featherstoneovi, jejímu muži, či přátelství s Medvědem, svým adoptivním indiánským otcem, tak odsun Čerokíjů, hon na indiánské uprchlíky nebo dopad války Severu proti Jihu.... celý text
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
Thirteen Moons, 2006
více info...
Přidat komentář
Četl jsem hodně knih o indiánech,ale toto je spíš životopis proložený nějakým tím erotičnem(jak to prej indiáni dělaj)pro romantiky dobrý.....
Krasny pribeh.Nikdy jsem ke kniham o indianwch a te dobe netahla,ale kniha se mi tak zalibila,ze si k tomu tematu sezenu vice knih :-)
Bílý náčelník
Nádherné a pro mě nečekané překvapení. Příběh o méně známé etapě americké historie - vystěhování Čerokíjů z jejich původního domova na jihovýchodě USA.
"Postava osamělého uprchlíka v sobě má určitou romantiku. Když jde ale o nemluvňata, vyčerpané mladé matky a prošedivělé starce s oteklými klouby na prstech, pak převládá spíš hrůza a beznaděj. Nelze mluvit o úprku, jen o únavném hmoždění. O zoufalé cestě krajinou, která se obrací proti vám, cestě překrásným milovaným světem, jenž je najednou plný rizik a nebezpečenství."
Vzpomínky starého muže mi svým laděním připomněly jinou krásnou knížku, Gilead.
"Na mém současném stavu se kromě věku nic nepodepsalo tolik jako láska. Už brzy se odeberu do Země noci, kam touží odejít duše všech lidí i zvířat. Volá nás k sobě. Cítím, jak mne k sobě táhne, stejně jako všechny ostatní. Je to poslední bílé místo na mapě života a cesta k němu bude temná. A smutná. Ale bude to cesta a pro cestování jsem měl odjakživa slabost."