Bílý tesák
Jack London
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136818/bmid_bily-tesak-p7j-136818.png
4
1878
1878
Nesmrtelný příběh Bílého tesáka, křížence psa a vlka, který neohroženě překonává nástrahy drsného života v arktické přírodě, ale je málem zahuben lidskou krutostí a zlobou.
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2012 , Albatros (ČR)Originální název:
White Fang, 1907
více info...
Přidat komentář
Kniha se četla velmi dobře a plynule. Příběh byl moc hezky napsaný, místy násilný a smutný.
Určitě bych ji všem doporučila k maturitní četbě.
Můj velký hřích, že jsem nic od Londona nečetl do mých osmadvaceti let. Takových hříchů mám ale podstatně víc.
Bílý Tesák je neuvěřitelně čtivý příběh plný napětí, krutosti, bolesti, dobrodružství a přírody. Rozhodně to nebyl ztracený čas.
Téhle knize jsem se dlouho vyhýbala, považovala jsem ji za dílo pro dospívající, a zatím ji nyní považuji za to nejlepší, co jsem od Londona četla - připomínalo mi to Strace a moře. Hluboké, citlivé, alegorické. A že je to přístupné i mladším, každý si v tom najde to své, je známka velikosti autora.
Četla jsem kdysi jako dítě. Silně na mě zapůsobil, hodně jsem Tesákův osud prožívala. Ale už je to dávno.
Teď za mnou večer s prosíkem přišel syn, že mu babička četla strašně dobrodružnou a napínavou a krásnou knížku a že by ji chtěl číst dál a jestli jí máme. A že je vážně skvělá a jestli jí nemáme, mohli bychom si ji koupit anebo půjčit nejlépe ještě ten večer v knihovně a hlavně ji číst dál. Šlo o Bílého tesáka a doma jsme ho měli. Takže čteme. Má to jedinou nevýhodu, že děti nechtějí zavřít oči a spát, chtějí jen, abych četla dál a dál. Aleluja.
Krásný a silný příběh, který vnímám nejen jako dobrodružství, ale i jako podobenství. O vůli k životu, o síle lásky, která někdy zvítězí i nad potřebou svobody nahrazena oddaností a věrností. I když někde v hloubi srdce bude stále plát jiskra touhy. Nikdy úplně nevyhasne, snad svým způsobem živena právě ohněm nejčistšího citu, kterého jsou schopny zvířata stejně jako lidé (kteří, také z evolučního pohledu byli, jsou a budou zvířaty - nikoliv bohy - často horšími než ti nejdivočejší zástupci přírody - z pohledu duchovního).
U mňa sklamanie. Na základe popularity knižky som čakal cukríkový dobrodružný román s rýchlym dejom. Knižka však až na malú úvodnú a nerozsiahlu záverečnú časť podrobne študuje psychológiu Bieleho Tesáka a podľa mňa až neúmerne rozvláčne vysvetľuje príčiny a motivácie jeho konania. 40%
Krutá pravda!
Drsné podmienky Aljašky, zlatá horúčka, krutá príroda, každodenný boj o prežitie v ríši zvierat i medzi ľuďmi. Pekný príbeh priateľstva medzi človekom a zvieraťom, v ktorom nám autor nastavil zrkadlo. Nezakrývajme si oči. Tak sa vieme správať, keď nám ide o osobný prospech. Dokážeme byť bezcitní a zlí voči sebe navzájom, k prírode i zvieratám. Biely tesák, vlk v zajatí človeka, je nútený zabíjať, aby sám prežil. V niektorých z nás však predsa len nevymrela ľudskosť a zmysel pre spravodlivosť. A kniha Biely tesák nám pripomenie, že aj zvieratá majú dušu a dokážu milovať...
Začátek knihy byl docela vleklý, ale nakonec se mi kniha velice líbila a byl opravdu silný a emotivní příběh. Je dosti pravděpodobné, že si Tesáka přečtu ještě někdy v budoucnu.
"Milostná tragédie je tragédií jen pro ty, kdo umírají."
Bílý tesák- kniha o malém vlčeti, které se dostane do lidských rukou aniž by chtělo. Knížka se moc dobře čte a člověka hned pohltí. Ze začátku je smutná, ale má dobrý konec.
Tento krásný příběh jsem ve svých asi třinácti velmi intenzivně prožívala.
Je nezapomenutelně dobrodružný, krásný a dojemný :-) .
Pročítala jsem komentáře ke knížce a jsou hodně výstižné.
Pred mnou už 249 ľudí vyjadrilo svoje názory, postrehy (niektorí si dokonca položili otázky, ba aj sa zamysleli) na pravdepodobne najznámejšiu knihu Jacka Londona. Takže je predo mnou neľahká úloha a to byť originálny v komentári č.250. Nebudem sa o to pokúšať, no napíšem, že všetci, ktorí túto knihu prečítali a napísali hoci aj kritické komentáre, ale kniha sa im páčila, tak s nimi vrele súhlasím. Tí zvyšní nech si poopravia čitateľský vkus. Alebo nech si zaobstarajú psa, aby zistili, čo je to nezištná láska.
P.S. Pre tých, ktorí vyčítajú knihe, že je krutá, odkazujem len toľko, že ak mali niekedy doma pavúka, tak to by si mali niečo zistiť o tomto osemnožcovi a potom písať o krutosti.
Ačkoli mě dobrodružná stránka románu nestrhla tak, jak by tomu zřejmě bylo v mladším věku, dokázal ve mě Bílý tesák rozvířit celou řadu podnětných otázek. Kniha totiž není pouhým výpravným příběhem z kruté divočiny. Jedná se především o fascinující zamyšlení nad tenkou hranicí mezi divočinou a civilizací. Co dělá člověka člověkem a co zvíře zvířetem? Jaký je mezi námi rozdíl? London tuto dualitu líčí bez patosu a vyhýbá se tak romantizujícímu pohledu na přírodu. Komplexnost s jakou dokázal vylíčit povahu Bílého tesáka v nás budí soucit i odpor zároveň. Na jeho vývoji se odráží průchod trnitým životem - to vše popsáno s detailní přesností. Empatie a porozumění, kterou London prokazuje vůči zvířecímu (ale stejně tak i lidskému) světu, dalece přesahuje drsný povrch mnohdy drastických výjevů. Bílý tesák je průvodce životem. Příručka, která vás mírně odradí svou krutostí, aby vám vzápětí dokázala, jak krásná umí být.
Bílý Tesák. Kdo by tohle jméno neznal nebo minimálně jednou neslyšel. Příběh o divokosti přírody, krutosti lidí a naději. O každodenním boji o život. Příběh Bílého Tesáka, který se jako malé neohrabané vlče dostal ke člověku, aniž by se o to prosil a byl donucen k poslušnosti - nebo spíš k trpění rozkazů, bez jejichž uposlechnutí následoval trest.
Během čtení si několikrát říkáte, kdo je krutější. Příroda nebo člověk? Na prvních stranách příroda nemilosrdně malému vlčeti ukazuje, kde je jeho místo. Před jedním tvorem může být mocným a velkým, před jiný, třebas i o hodně menším, by se zase mělo mít na pozoru. Příroda je ale ve své krutosti spravedlivá. Kdežto člověk nikoli!
Když se malé neznalé vlče setkává s člověkem, čtenář si uvědomí, jak moc člověk zasahuje do pravidel divočiny. Jak moc vše svou nadvládou narušuje. Během čtení vám bude nejednou Bílého Tesáka tak líto, že budete jeho nenávist k člověku chápat a zároveň nechápat i jeho oddanost, která mu byla během jeho dospívání silně vštěpována. Člověk je bůh a bůh se musí poslouchat. Bohu se nesmí ublížit, jinak přijde trest.
Krásný a krutý příběh, který vás nenechá chladnými. Jack London na mě svými popisy zvířecího smýšlení udělal velký dojem. Také v mnoha věcech poukazuje na věci, nad kterými budete přemýšlet, které se v té době, kdy příběh vznikal, běžně děly a dodnes v některých koutech světa stále i dějí. Zároveň vám ukáže, že byť člověk na zvířatech páchá strašné věci, jsou tu i ti dobří. Ti, kteří zlomené zvířecí duše znovu učí milovat a věřit člověku. Celý tento koloběh vás chytí za srdce a nejednou i dojme. Kruté, bolestivé, divoké a přesto krásné.
Bílý tesák a Volání divočiny. Jako by tam čtenář byl. Krásné, drsné příběhy, s pochopením pro zvířecí duši. London je velikán literatury
V dětství moje Londonova nejoblíbenější kniha a i nejrůznější zfilmování jsem měl rád. Od té doby jsem hltal všechny knihy a filmy o psech, Lassie se vrací, Niki-divoký pes severu, Hačiko apod. Nemám rád jakékoliv týrání zvířat i když je to třeba obyčejná myška natož psů nejvěrnějšího přítele člověka. Rád si knihu po tolika letech přečtu znovu.
Posloucháno jako rozhlasová hra. Ta i předloha jsou výborné, zvláště, když zohledníme, že jde o nejstarší zachovanou hru ČRo z roku 1937.
Nádherný příběh a taky krásné ilustrace v tomto vydání. Mám je uložené v hloubi paměti a stačí mi jen pohled na obálku, aby ožily. Tenkrát před lety jsem snad dokonce věřila i tomu, že zvířata myslí a rozmlouvají jako lidé.
Štítky knihy
přátelství Aljaška zfilmováno vlci dobrodružství psí zápasy příběhy o psech člověk a zvíře dobro a zlo krutost
Autorovy další knížky
| 2020 |  Tulák po hvězdách |
| 2002 | Démon alkohol |
| 1974 | Bílý Den |
| 2003 | Bílý tesák |
| 1988 | Mezi zlatokopy |
Tak tohle známe asi všichni. Hezký příběh chytrého a zdatného pejska (který tedy byl napůl vlk, žejo), kterak se popral s nástrahami života tam kdesi v americké divočině... Fajn čtení a přesto, že jde asi o nejslavnější Londonovo dílo, rozhodně ne nejlepší - uměl mnohem lépe...