Biomanželka
Michal Viewegh
Biomanželka/Biomanžel série
1. díl >
Autor, který se po celý čas svého vyprávění netají tím, že napsaný příběh je inspirován jeho osobou, se rozhodl za pomoci humoru a místy až kruté ironie popsat nový životní styl "eko-bio" ženy. (v Městské knihovně Praha 2. elektronické vydání)
Přidat komentář
Po hodně dlouhé době jsem šáhla opět po Vieweghovi - zklamání. Moc humorná mi tato kniha nepřipadala. Dočetla jsem jí jen proto, abych se dozvěděla, jak tato blbost dopadne. Děj vyhnán do extrému, humorné mi tam nepřišlo vůbec nic. Těm třem figurám bych po pár kapitolách dala nejraději pěstí, aby se probrali. Že jsem ji dočetla považuji za zázrak.
Protože znám pár alternativních, duchovně založených lidí, tak jsem se nad knihou velmi bavila, autor tuto komunitu vystihl dle mého názoru velmi přesně. Mám tuto knížku ráda, je to krátká nenáročná oddechovka, už jsem jí četla 2x a vždy pobaví. Vždycky jsem oceňovala autorovu břitkou sebeironii, škoda, že se Biomanžel už tak moc nepovedl, snad bude líp!
První knížka, kterou jsem četla od Viewegha a taky poslední. Jen jsem se utvrdila v tom, proč Viewegha nečíst. Můj názor.Asi nechápu jeho humor.
Asi jsem získal alergii na vše BIO a to i včetně BIOgrafu a BIOlitu.Jestli měl tohle pan Viewegh doma, měl by dostat řád Bílěho lva a Hedviku by měl vystavovat někde v teráriu.
Hrozná kniha, kterou jsem přečetla jen díky tomu, že jsem seděla v čekárně u doktora 2 a čtvrt hodiny a nic jiného jsem s sebou neměla. Je to taková pokrytecká kniha, vyprávěná ženou (přičemž to napsal muž), která zesměšňuje muže, ale vlastně celou tu dobu zesměšňuje především tu ženu. Navíc mám alergii na slovo "chichi", které se tady vyskutuje až příliš často.
Příliš vyhrocené charaktery postav na to, aby to bylo uvěřitelné, přitom málo absurdní na to, aby to bylo vtipné...bylo mi za všechny tak nějak trapně :)
Hodně jsem se na tuto knížku těšila, protože jsem od Viewegha nic nečetla. Dočkala jsem ale pouze zklamání, dlouho jsem takovou blbost nečetla. Knížku jsem chtěla odložit už po druhé kapitole, ale pořád jsem doufala, že se to nějak rozjede... nestalo se tak. A to jsem si v knihovně půjčila ještě Biomanžela :-)
Přečetla jsem první čtyři kapitoly a to se prostě nedá číst. Jedna hvězda za to, že souhlasím s bohatým a slavným spisovatelem, že ani s bio se to nesmí přehánět.
Typický Viewegh se solidním začátkem a do bezradnosti se rozpadajícím koncem…
Nesympatický příběh o nesympatickém mačistickém egocentrikovi a jeho nesympatické manželce, vyprávěný naprosto nesympatickou ženštinou.
20%
Odpočinková kniha, která staví na stereotypech a černobílém pojetí světa. Muž - nedoceněný a utlačovaný chudák, na kterého žena, zaměstnaná svou emancipací, nemá čas. Žena, která buduje a míří kupředu a oproti ní muž, který vzhlíží k minulosti a touží po konvenčním a tradičním manželství podle vzoru muže coby hlavy rodiny.
Vše je líčeno s trochou nadsázky a ostrého sarkasmu, autor sám si je, dle všeho, vědom své dětinskosti a nemužného chování, ale přesto od čtenáře vyžaduje alespoň náznak politování. Ačkoli je vypravěčem žena, celé vyprávění v knize se nese po vlnách stereotypního mužského machismu. Autor se občas zbytečně opakuje, ale v knize se najdou i zajímavé pasáže, které jdou hlouběji pod povrch dané problematiky (tedy alternativní vs konvenční způsob života).
Příjemná odpočinková četba, která, navzdory různým možným výtkám, stojí za přečtení.
Za humorný příběh by se mohl označovat tehdy, kdyby takový model rodiny nebyl v poslední době dost častý, což je spíš hodně smutné. Alternativní metody jsou dobré, jen to nesmí přejít v demagogii, jako v tomto příběhu. A co se týká třetí osoby/nepříbuzenské/ v domácnosti? Popadnout za zadek a nekompromisně vyhodit.
Kniha se mi moc nelíbila a to jsem se opravdu snažila pochopit už jen manžela který trpěl takovou dobu otravnou babiznu pod přezdívkou dula doma! Prostě a jednoduše hrozná knih kterou jsem nikdy neměla otevřít!
Dlouho jsem se knize vyhýbala,nakonec jsem otevřela. Vypravěče jsem měla často při čtení plné zuby,nevím kdo je horší,zda manželka nebo manžel.Přesto se divím, že vůbec dokazál tak dlouho cizí osobu (DULU) doma tolerovat.Občas Vás kniha i rozesměje,ale jinak považuji za ztrátu času.Viewegh psával dříve lépe.
Na mě příliš sarkastické a postrádající humor. Škoda, dalo se z toho vytěžit více, stačilo by přidat trochu nadhledu.
Štítky knihy
česká literatura čeští spisovatelé
Autorovy další knížky
2002 | Báječná léta pod psa |
2006 | Účastníci zájezdu |
2010 | Biomanželka |
1994 | Výchova dívek v Čechách |
2011 | Mafie v Praze |
V běžném životě se snažím řídit radou "když nemůžeš říct něco hezkého, tak raději mlč", takže se budu snažt najít pozitiva i na téhlé knize. Za prvé - je krátká. Za druhé - autor nemá rád knihu "Ženy, které běhají s vlky" a já taky ne. Za třetí - několik odakzů na jiná literární díla mě donutilo zamyslet se, odkud to sakra znám. Druhá hvězdička je za obálku:)