Biomanželka
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537450/bmid_biomanzelka-66309ec58e34d.jpg
3
1124
1124
Biomanželka/Biomanžel série
1. díl >
„Od začátku jsem přesvědčena, že Mojmírovo manželství s Hedvikou je moderní soft verzí pradávného příběhu o Modrovousovi, který vraždí své ženy. Jistě jej znáte: nezkušená kráska se provdá za chlípné bohaté monstrum, které jí naoko poskytuje svobodu, ale ve skutečnosti zabíjí její přirozenou krásu, talent a nespoutanost,“ říká dula, vypravěčka nové knihy Michala Viewegha Biomanželka. Dula je zprvu jen průvodkyní manželčiným těhotenstvím a porodem. Svou rodičku však neopouští ani poté, takže následujících sedm let s Hedvikou a jejím manželem bydlí — to je výchozí situace humoristického románu nejpopulárnějšího českého spisovatele. „Zdánlivě humoristického,“ upřesňuje autor. „A nemohu bohužel popřít, že je to román částečně autobiografický.“... celý text
Přidat komentář
Lehce bulvárně laděná kniha, kde se autor poněkud drsně vypořádává s životním směřováním své manželky. S ohledem na pozdější rozpad manželství a mediální praní špinavého prádla je to celkem mrazivé čtení. Kniha se celá nese v duchu nadsázky a možná až přehnaného líčení, nicméně na mnoha situacích jsem si uvědomila, jak realisticky vlastně působí a kolik žen dnes propadlo různým ezo, bio, ženským kultům a takhle šíleně skutečně žije.
Dostal jsem tuhle knížku od starý, že prý by mi mohly být autorovy názory blízký. Dočetl jsem a běžel jí koupit pugét a bonboniéru. Hlavně abych jí ukázal, že takovej k***t fakt nejsem.
Opět jsem nepřišla Vieweghovi na chuť. Knihu jsem se sebezapřením dočetla. Hlavní hrdina je snob, který se neustále lituje. Text mi přijde místy bez návaznosti. Nevím, kdo optikou autora více utrpí, jestli ženy nebo muži. Každopádně po další knize od V. už rozhodně nesáhnu.
Primitivní příběh, který měl být asi ironickou parodií na dnešní dobu. Bohužel tento postoj mě minul a rádoby vtipné hlášky mi přišly trapné. Všechny postavy mě více či méně iritovaly. Celý příběh mi přišel zbytečný a nevkusný, ale asi prostě nemám stejný humor jako autor.
Zpočátku jsem si říkal, že už mě asi knihy Michala Viewegha bavit nebudou, ale pak mě přece jen dokázal vtáhnout do děje k tématu, které i po dvanácti letech zůstává aktuálním. A pokud má mít další dvě pokračování, asi je přečtu obě.
Dávno jsem se zařekla, že Viewegha už nikdy...a zase jsem ho vzala na milost. Asi proto, ze knížka je tenká. No...zabila bych je všechny tři. A to jsem ženská. Ale tohle bych nedala..žít s nějakou cizí babou, manželka švihlá a manžel blb...no rozhodně bych tu knížku nikomu nedoporučila.Tak mě napadá... bývalá manželka pana spisovatele teď vydala nějakou knihu....zkusit ze studijních důvodů?
Zajímavý nápad, ovšem celá kniha je pouze o popsaných situacích, nikoliv o nějakém pořádném ději. S tímto nápadem se dalo pracovat i lépe.
Moc mě to nebavilo. Ale dočetla jsem, ze zvědavosti. Byla to první kniha od tohoto autora a teď nevím, jestli jsou takové všechny nebo ty jiné stojí za přečtení?
Četla jsem už před lety a pořád vzpomínám, jak mě kniha bavila. Možná je to tím, že ty moc alternativní bioženy nemusím, nic se nemá přehánět. Myslím, že autor šel hodně s kůží na trh, ale tu svou manželku si prostě nevybral dobře, jen nechápu, čemu se pořád diví.
Smutná groteska. Jelikož jsem četla Být sama sebou od Veroniky, nemohla jsem nedat šanci Biomanželce. Dýchalo to na mne velkym smutkem a zoufalstvím skrytým za rádoby silnou mužskou osobností. Myslím, že nebylo jednoduché být po boku ženy, která druhému nemohla (nebo nedokázala?) dát to, co potřebuje - lásku, špetku pozornosti a obdiv. To je asi to, co Viewegh potřeboval v tu chvíli... Škoda!
Musím souhlasit s předchozím komentářem. Ach to autorovo ego...
Pro mě další autorův propadák.
Slabé asi jako Biomanžel :-). Ego p. Viewegha se propíše vždycky všude. Ale nepopírám, že se to přečíst dá. Lehké čtení pod slunečník.
Je to trochu šmírování života autora. A to možná dost lidí přitahuje (včetně mne :-))
Hrozná nuda. Nutila jsem se, abych knihu docetla. Ale kdybych to nedocetla, tak by se nic nestalo. Dula a manželka byly nesnesitelne. Nedoporucila bych nikomu.
Taková tragédie jako Biomanžel to není, ale i tak propadák.
Opět jsem se musela nutit k dočtení celé knihy. Nebavilo mě to. Postavy jsem neměla ráda. Tímto se autor moc nevyznamenal.
Depka. Mojmira mi bylo moc lito, protoze bohuzel i ve svem okoli mam takove typy zen a muzu, jako byl par Hedviky a Mojmira. Na rodinnem stesti by se melo pracovat a tady to bylo az zpoufale videt, jak se manzel snazi. Uprimne hlavniho hrdinu obdivuju, asi bych se byt jim, davno odstehovala. Vyuzivali ho jako kasicku. Nepopiram, ze jsem par popsanych cinnosti take nezkusila a clovek by si mel rozsirit obzory.
Mel to byt humoristicky roman a na me pusobil spis opacne. Zalostna situace, ktera dycha ze stranek se brzy muze stat skutecnostni. Emancipace a potreba pomahat druhym, uz je zazity srandart nasi doby. Zijeme tady vsak pouze chvili, tak je dobre si ten cas uzit spolu s rodinou na maximum a trosku sobecky.
Knížky od Michala Viewega mám moc ráda. Ale tato mě jako snad jako první, kterou jsem od něj četla, zklamala. Vlastně se tam skoro nic neděje. Jen slyšíme naříkání pana spisovatele a pohled od duly je takový umělý. Vlastně jsem ani nepochopila, proč tam s nima bydlí. Pořád jsem čekala, že nějaký příběh začne, ale nezačal.
Dula vypráví příběh manželství Mojmíra a Hedviky. Autobiografické. Viewegh se stává ještě egoističtějším a bolestínštějším.
(2010)
Štítky knihy
česká literatura čeští spisovatelé
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Audiokniha - Bavila mě, v některých věcech jsem se našla, zasmála se sama sobě. Dalo mi to jiný pohled... Sem tam se na okamžik našlo i pochopení Modrovouse.
SPOILER! - To sice není, ale pokazilo mi to knihu.
Moje první setkání s autorem v knižní podobě. Líbilo se mi napsání knihy z pohledu třetí osoby. Celou dobu jsem si říkala - super, jak skvěle si nakonec sedli došli k pochopení, že o tom byl schopen vydat knihu, ve které si dokázal dělat srandu sám ze sebe. A ono to bylo naopak.
Jo hodl jsem prostě idealistka, a chtěla bych mít všechno sluničkové. Kniha bez osobního života autora by byla lepší :o) škoda, že jim to nedopadlo...