Biomanželka
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537450/bmid_biomanzelka-66309ec58e34d.jpg
3
1140
1140
Biomanželka série
1. díl >
„Od začátku jsem přesvědčena, že Mojmírovo manželství s Hedvikou je moderní soft verzí pradávného příběhu o Modrovousovi, který vraždí své ženy. Jistě jej znáte: nezkušená kráska se provdá za chlípné bohaté monstrum, které jí naoko poskytuje svobodu, ale ve skutečnosti zabíjí její přirozenou krásu, talent a nespoutanost,“ říká dula, vypravěčka nové knihy Michala Viewegha Biomanželka. Dula je zprvu jen průvodkyní manželčiným těhotenstvím a porodem. Svou rodičku však neopouští ani poté, takže následujících sedm let s Hedvikou a jejím manželem bydlí — to je výchozí situace humoristického románu nejpopulárnějšího českého spisovatele. „Zdánlivě humoristického,“ upřesňuje autor. „A nemohu bohužel popřít, že je to román částečně autobiografický.“... celý text
Přidat komentář
Knížky od Michala Viewega mám moc ráda. Ale tato mě jako snad jako první, kterou jsem od něj četla, zklamala. Vlastně se tam skoro nic neděje. Jen slyšíme naříkání pana spisovatele a pohled od duly je takový umělý. Vlastně jsem ani nepochopila, proč tam s nima bydlí. Pořád jsem čekala, že nějaký příběh začne, ale nezačal.
Dula vypráví příběh manželství Mojmíra a Hedviky. Autobiografické. Viewegh se stává ještě egoističtějším a bolestínštějším.
(2010)
Moc jsem nevěděla co od knihy očekávat. Byly tam momenty, kdy jsem si říkala, ze knihu asi ani nedočtu, pak se příběh zase trošku rozjel, ale celkem často jsem se ztrácela a byla myšlenkami jinde než u knihy, což pro mě znamená jediné: kniha si nedokázala upoutat moji plnou pozornost.
Trochu rozpaky ... kniha se četla výborně, odsejpalo to a musím říct, že pokud autobiografie, tak autora opravdu velmi lituji. Naprosto jasně je zde vidět, že všeho moc škodí, nic se nemá přehánět a našla by se řada dalších přísloví. Ale nejsem žádná teta Kateřina. Co si budeme povídat, ty ženský byly řádně praštěný!!!
Vieweghovo psaní mám rád. Neočekávám Čapka, Kunderu či Hrabala, takže nikdy nebývám zklamán. Naopak téměř vždy jsem mile překvapen. Biomanželka je čtení ironické, sarkastické, kousavé, jedovaté, ale i humorné, hořkosladké. Viewegh často ironizuje i Mojmírovo počínání a myšlení, nejde tedy o prvoplánovou kritiku všeho "Bio" spojeného s emancipovaným ženstvím Hedviky a Duly. Přesto, říkám si, deset let starý román, a jak aktuální, ba v mnohém je dnešní bio bláznění a kult zdraví jdoucí ruku v ruce s ženskou snahou se osvobodit od mužského světa ještě děsivější, než si autor dokázal tehdy vyfabulovat.
Jo,dá se to číst,ale žádnej zázrak to fakt nejni.Když to srovnám s předchozími knížkami tak tahle je mnohem slabší.
Nějak se do ní nemohu začíst. Chvilkami je to vtipné, ale nijak poutavé. Nic pro mne.
Vtipné, hezky a čtivě psané. Nejsem biožena a ani nikdy nebudu, ale tohle mě fakt bavilo a smála jsme se občas nahlas. Brala jsme to jako parodii, nadsázku.
Já vlastně nevím co napsat, jsem z knihy taková rozpačitá. Celou dobu jse mpři čtení přemýšlela nakolik je kniha autobiografická a vlastně jsem většinou stála spíš na straně Mojmíra.
Tohle prostě ne. Patřím asi mezi pár posledních věrných čtenářů Michal Viewegha, ale Biomanželku jsem vážně nedával...
Vlastně nevím co ke knize říct. Četla se mi v celku dobře, příjemná oddechovka ale vadilo mi, že děj skončil jak začal. Přiznám se, že nemám ráda otevřené konce a nevysvětlené věci. Tato kniha byla pro mne bez závěru a bez dovysvětlení ohledně vlezlé duly. I přes to se mi kniha vcelku líbila.
Michal Viewegh je mistr čtivosti, to se nedá upřít. Kdo jeho knihu začne, pravděpodobně už neodloží...
Tak jsem učinila a celý den četla a četla.... Dvakrát jsem se během četby zasmála. Potom jsem dočetla a začalo mi vrtat hlavou- proč vlastně tato knížka ? Ve škole by vznikla pravděpodobně formulace - co tím chtěl autor říci?
Tak to doopravdy nevím. Dokument? Pomsta? Až mi to dojde, tak to tady dopíšu...
Tato kniha byla ztrátou mého času a dočetla jsem ji s velkým sebezapřením. Jenom proto, že nerada odkládám nedočtené knihy. Hloupé, nezáživné, nic nedávající "dílo" Humor? Kde?
Kdy já hlupák se konečně poučím a příjmu fakt, že nic lepšího (nebo i stejně dobrého) jako Báječná léta pod psa nenapsal a už ani nenapíše. To nabubřelé ego z toho doslova sálá :) Donutila jsem se to dočíst a tímto s Vieweghem končím. Na světě je spousta knih a my na ně máme tak málo času, že by byla škoda jím plýtvat ;)
Mohla bych se podepsat pod komentář "Damato". Také mne to absolutně nebavilo. První knížka od Michaela Viewegha kterou jsem četla byla Báječná léta pod psa, a líbila se. Biomanželku jako kdyby napsal úplně někdo jiný.
Oddechové čtení plné zoufalství aktéra.Jaké si to uděláš takové to máš.Mít doma takovou vědmu,tak už to mám asi odsezené nebo odvisené:-)Místy jsem se docela bavil.Má jediná Vieweghovka a taky poslední.Radši jeho filmy
V rámci průzkumu Vieweghovy odpadové tvorby jsem si zapůjčil Melouch a Biomanžel(k)y. Melouch za 1*, u Biomanželky jsem skončil na straně 23. Číst dál, na to už jsem opravdu neměl nervy. Biomanžela tak radši ani neotevřu a zkusím "lepšího" Viewegha poznat četbou Vybíjené či Účastníků zájezdu.
Štítky knihy
česká literaturaAutorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Depka. Mojmira mi bylo moc lito, protoze bohuzel i ve svem okoli mam takove typy zen a muzu, jako byl par Hedviky a Mojmira. Na rodinnem stesti by se melo pracovat a tady to bylo az zpoufale videt, jak se manzel snazi. Uprimne hlavniho hrdinu obdivuju, asi bych se byt jim, davno odstehovala. Vyuzivali ho jako kasicku. Nepopiram, ze jsem par popsanych cinnosti take nezkusila a clovek by si mel rozsirit obzory.
Mel to byt humoristicky roman a na me pusobil spis opacne. Zalostna situace, ktera dycha ze stranek se brzy muze stat skutecnostni. Emancipace a potreba pomahat druhym, uz je zazity srandart nasi doby. Zijeme tady vsak pouze chvili, tak je dobre si ten cas uzit spolu s rodinou na maximum a trosku sobecky.