Strážci úmluvy
Tom Egeland
Bjørn Beltø série
< 2. díl >
Norský archeolog Bjorn Belto stojí před úkolem nalézt záhadný svitek pergamenu uložený roku 1306 před n. l. ve faraonově hrobce a uloupený Egypťanům vikingy. Vodítkem k němu je jeho koptský překlad uložený ve vatikánské knihovně a Codex Snorri objevený na Islandu biskupem Magnusem, který však vzápětí záhadně umírá. Pátrání po vysvětlení Snorriho zakódovaných zápisků, které zřejmě zachycují zprávy důležité pro budoucnost lidstva, zavede Bjorna do Vatikánu, americké Kongresové knihovny i do Dominikánské republiky. Bjorn však nehledá sám, někdo ho pronásleduje a snaží se ho předejít...... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2018 , Knižní klubOriginální název:
Paktens voktere, 2007
více info...
Přidat komentář
Krásně se čte, příběh je poutavý a člověk má pocit, že se vše opravdu odehrálo. Za mě super
Nakonec dočteno, ale týden mi nestačil. Autor se rozohnil a vymyslel zapeklitý spletenec úvah, skutečnosti a konspirací. Téma bylo velmi zajímavé, ale rozředěné na pěti stovkách stran. Stačilo by pěkných hutných tři sta a kniha by se mi hodnotila lépe. Těch odboček a "slepých" stop tam bylo přehršel než jsme se dostali k zajímavému a nápaditému jádru, myšlenky šesté knihy Mojžíšovy a samotné postavě proroka. Autor však chtěl vyjevit všechny své domněnky a názory, takže hlavního hrdinu dost potrápil a honil ho po světě a čtenář ve vleku občas ztrácel přehled v jaké lokalitě Země se zrovna nachází. Kdo má rád téma "zlého Vatikánu" a zastíracích manévrů si přijde na své.
Ač se to na první pohled nezdá, tak kniha má 525 stran a na mě to bylo bohužel asi příliš. Příliš historických faktů, historických postav, které měly snad mít v příběhu nějakou roli, ale popravdě jsem se v tom začala asi po první třetině ztrácet, od poloviny mě knížka už zoufale nebavila. Spíš než román už mi to přišlo jako literatura faktu, ve které je opravdu obrovské množství zbytečných historických událostí popsaných do podrobností. Pro autora to je asi silné téma, kterému se s láskou věnuje, ale já knihu nedočetla. Od poloviny jsem se snažila přeskakovat, ale pak jsem si uvědomila, že mě vlastně už ani závěr nezajímá.
Hodnotit radši nebudu. Knížku jsem nedočetl a rozhodně ani nedočtu.
- Profesor se dotkl špičkami prstů prgamenů, přičichl k nim a začal studovat znaky. "Odhaduji, že kůže může být tak tisíc let stará, plus minus sto let." -
Tak tohle mě rozbilo. Potud jsem došel a dál to prostě už nešlo. Dokonale dětinské vyprávění, plné nesmyslů, puberťáckého chování a příšerných popisů postav odradí každého kdo má už trochu načteno. Tohle vypadá jako slohovka 12-ti letého studenta. Námět mě zaujal, smrdělo to sice Brownem na sto honů, ale ocáď-pocáď....
Příběh víceméně podle stejného vzoru jako u Konce kruhu. Přílišná rozvleklost ubírá příběhu na svižnosti.Tentokrát byl vzat na paškál Mojžíš a starý zákon, spousta tajemných střípků je postupně řešena a odhalována, aby příběh skončil přímočaře, tak jak začal, ale v sérii pokračuji.
Jedna z autorových nejlepších knih. Občas tam bylo trošku moc vjemů, ale jinak je to hezké čtení.
Atraktivní téma, pestré a netradiční prostředí, zajímaví hrdinové, přísun nových informací, příjemné napětí, kombinace mnou oblíbených žánrů... ale ta délka! A teď nemyslím množství stran. Toto Beltovo dobrodružství na mě bohužel působilo až moc zdlouhavě, příliš zamotaně a místy tak komplikovaně, že jsem odolávala nutkání knihu odložit. Vydržela jsem a jsem za to ráda, ale upřímně doufám, že to byl pouze ojedinělý úkaz a ne trend postupně se zhoršující v dalších pokračováních!
Mix severské mytologie ve stínu pyramid aneb jak to vlastně bylo s Mojžíšem....no proč ne, cesta to byla veskrze poutavá, hlavní hrdina se nebere nijak vážně, spíše naopak a kupodivu na to jaké má za sebou objevy působí místy až natvrdle, zkrátka sympaťák každým coulem. Při čtení mi byl dobrým průvodcem google, jelikož se přiznám, že o existenci některých historicky významných míst a postav jsem dosud neměl vůbec tušení, nejspíš to bude tím, že nejsem Seveřan či albín. Na konci mi pouze chybělo pouze něco o tom, že kdyby přišla nějaká hláška, tak biblické texty jsme nezpochybňovali :-) Má čtenářská duše byla rozhodně spokojena.
Žánr, který mě dosud nijak nepřitahoval, snad proto, že má tolik příznivců :-). Knihu jsem si původně zapsala jako novinku roku 2018 do čtenářské výzvy. Když jsem si ji opatřila, zjistila jsem však, že vydání z roku 2018 je již druhé. Navíc bichle o více než 500 stranách... dost jsem pochybovala, že dočtu do konce, ale chtěla jsem to aspoň zkusit, než ji pošlu dál. Nakonec jsem knížku doslova zhltala. A to i navzdory tomu, že knihy s množstvím historických událostí moc nemusím, nemám dar pamatovat si letopočty a množství postav, takže i tady jsem se musela chvílemi vracet zpět a připomínat si kdo je kdo a co se kdy mělo stát. Na konci mi sice připadalo, že ta jízda napříč kontinenty byla trochu divoká, ale proč ne... Sice mi trochu chybělo nějaké rozluštění, co ještě je historicky doloženým faktem a co už autorovou fantazií, ale nemůžu říct, že by mi to až tak vadilo. Ostatně, historie svá tajemství vydává postupně a kdoví, možná, že se někdy některá z fantazií ukáže jako pravdivá :-). Ještě dodám, že nakonec se mi kniha do čtenářské výzvy přece jen hodila - píše se tam o několika velkých a cenných knihovnách, mimo jiné o Kongresové knihovně ve Spojených státech.
Velmi napínavé čtení. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Bjorn Belto je mi sympatický tím, že se chová jako obyčejný člověk. Má strach , když cítí nebezpečí a když dostane od někoho nářez, přizná, že ho to bolí. Ne jako super hrdinové, kteří po ráně vyskočí jako srnečci a jdou do útoku...
Skvěle napsaný příběh, se vším co má správný příběh mít. Jediné co mi trochu vadí je hlavní hrdina...většina mužských hrdinů, je napsaná tak, že je buď nemáte rádi nebo je naopak máte rádi až moc, tento hrdina je takový zvláštní, když dojde "na věc" tak se sesype :D ale když si na jeho místě představím svého oblíbeného hrdinu, je to hned lepší :D
Přišlo mi, že se z této knížky vytratil ten zvláštní styl Bjørnova vyprávění, který se mi původně tolik líbil...je to škoda.
Moje první kniha od Egelanda a musím říct, že byla výborná. Příběh je dobře propracovaný a autor postupně čtenáři odhaluje kousky skládačky. Hlavní postava albín Bjorn Belto je úplně jiný, než ti klasičtí superhrdinové, sice trochu neurotik, ale příběhu to dodávalo na věrohodnosti.
Egeland je srovnáván z Brownem. Děj této knihy však není tak rychlý jako v knihách s Landonem. Příběh se vyvíjí v daleko delším časovém období. Je tam proto také čas na hrdinovy osobní problémy. Dalším bodem k dobru jsou dvě dějové roviny, které se odehrávají v různých historických dobách, což se mi vždy líbí. Autor zde mistrně spojuje tři historické kultury egyptskou, vikingskou a křesťanskou. Děj knihy nenudí a trochu, jako každá kniha tohoto žánru, zavede čtenáře do historie. Hrdina je zde docela dobře propracován a rozebrán z různých hledisek. Naštěstí nejde o knihu stylu bum bum.
Autorovy další knížky
2007 | Konec kruhu |
2009 | Strážci úmluvy |
2011 | Luciferovo evangelium |
2013 | Nostradamova závěť |
2014 | Tajemství katakomb |
Knihy tohoto typu i tohoto autora mě baví, ale tentokrát mi čtení trvalo až příliš dlouho. Nevím, ale asi je toho v knize příliš. U třetího kostela v Norsku jsem se začal ztrácet a jen pokračoval ve čtení s tím, že detaily uplynulého děje jsou v nenávratnu. Nakonec (s přesunem do Karibiku) se to celé trochu rozhýbalo, aby přišel vytoužený a rovněž dost naivní happyend.