Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách?
Philip K. Dick
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/2918/bmid_blade-runner-sni-androidi-o-elektri-12x-2918.jpg
4
1042
1042
Blade Runner série
1. díl >
Jeden z nejslavnějších sci-fi románů. Rick Deckard je policejním agentem pověřeným likvidací lidských replikantů, dokonalých reprodukcí člověka, používaných pro práci na kolonizovaných planetách. Schopnost empatie a lásky má údajně odlišovat androida od člověka, znamená proto kritérium při selekci podezřelých. Dickovi se v tomto románu podařilo vykreslit velice temný a přesvědčivý svět technicistní budoucnosti, ve které už téměř neexistují živá zvířata, jen umělá, a aby si člověk koupil živé zvířátko, musí si vydělat hodně peněz – třeba likvidací replikantů.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2004 , ArgoOriginální název:
Do Androids Dream of Electronic Sheep?, 1968
více info...
Přidat komentář
Naprostá paráda! Přečteno během dvou dnů. Nečekal jsem že mne to až tak pohltí. Kniha mi přijde jako delší povídka.
Velmi zajímavá kniha, která předkládá nelibou vizi budoucnosti a spoustu zajímavých otázek. V čem jsou lidé lepší než roboti ? Jakou má cenu víra o které každý ví, že je podvrh ? Velmi hluboká témata. Bohužel pro mě celkový dojem trošku mírně zmatený závěr, kde se autor pokouší některé z myšlenek prohloubit, ale jde až příliš hluboko a celkově závěr vyznívá celkem otevřeně a nejednoznačně. Někdo má rád mnoho prostoru pro vlastní interpretaci, mně to moc nesedí. Mercerismus mohl být z mého pohledu také rozpracován trochu podrobněji, ztrácel jsem se v tom, co je reálné a co ne. Možná autorův záměr, který jako čtenář úplně neoceňuji.
Nicméně kniha se četla velmi dobře, děj se posouval a náměty k přemýšlení to jen sršelo. Prostředí Země po katastrofické válce je velmi atraktivní. Několikrát mě napadlo při čtení srovnání s Asimovem, který se robotům a jejich psychologii hojně ve svém dílu věnuje.
Náladové varhany, elektrická ovce, a 6 Nexusů-6 odeslaných na odpočinek. Hrozná doba. Dobrá kniha.
Proč zůstala tahle kniha přede mnou skrytá tak dlouho? Ne, že bych byla nadšeným fanouškem androidů a robotů, ale tenhle dystopický svět mě pohltil hned od začátku. Hromada věcí k přemýšlení proložená sem tam akcí a důkladné nahlížení do hlav, to já moc ráda. A kde že se dá sehnat 'mood organ'? Občas by se opravdu hodil :-)
Kniha me oslovila urcite vice nez film. Presto jsem si z toho zaveru nedokazal odnest tolik aby me to uspokojilo a nekonec dojem nebyl tak vyrazny, jak sem si z pocatku sliboval.
Hned na úvod - krásné vnitřní ilustrace, nádherné vydání. U starších sci-fíček mě vždy baví, jak si autoři představovali budoucnost :) Film jsem neviděla, ten mě teprve čeká. Blade Runner nabízí spoustu otázek. Kde je ten pomyslný mezník mezi organickou hmotou s živou myslí od uměle vytvořeného, modelovaného dle živé předlohy? Má život humanoidního sentientního androida, který je od živého člověka k nerozeznání, menší cenu než život lidský? Vše je prodchnuté parádně depresivní a paranoidní atmosférou, i humorné prvky vyznívají tragikomicky, ale i tak se to čte velmi dobře. Chápu, proč se to zařadilo mezi nejslavnější sci-fi romány. Určitě si od Dicka ještě něco přečtu :)
Kultovní film Blade Runner jsem si hned oblíbil a o to více ještě jeho pokračování. Po letech jsem se nyní konečně dostal i ke knižní předloze, která hned najela naprosto skvělým tempem. Příběh sice není úplně totožný jako má adaptace, ale mnoho scén a prvků autoři uchopili velmi věrně a přišlo mi, že i atmosférou se celkem trefili. Je vlastně i zvláštní, že o knize se mluví jako proto-kyberpunku, film je ztělesněním tohoto žánru a prvním "pravým" knižním kyberpunkem byl až Neuromancer. Přitom mi ani nepřišlo, že by v knize bylo něco, čím by z žánru extra vybočovala a naopak využívala velkou řadu tropů, které následně proslavil i film.
V rámci doplňování chybějících KPK (kultovní přečtené knihy) jsem se dostal i sem... inu, ANO, líbilo se, "přečteno" jako audiokniha s vynikajícím Martinem Myšičkou (minimálně jedna * navíc jen za něj), rozhodně ani chvilku nenudilo, ALE pár věcí hlavně hodně zmatený závěr mě trošku zklamalo. Zkusím dát ještě, také neviděný, film.
Také já byl na předlohu filmu zvědavý. Nu, je to trochu jiné, ale nezklamalo mě to, ty peripetie se zvířátky mi připadaly zpočátku až humorné. Chtěl bych však ocitovat autora:
Kdo ví, zda lidský duch stoupá k nebi a duch zvířat se noří do země? ptá se Bible. Jednou, v kterési pozdější verzi, to možná bude znít takto: Kdo ví, zda lidský duch stoupá k nebi a duch androidů se noří do země? Kam dospějí duše androidů po smrti? Ale - pokud nežijí, potom nemohou také zemřít. A když nemohou zemřít, pak budou stále s námi. Mají vůbec duši? A máme my nějakou? Jsem přesvědčen, stejně jako Bible, že všichni jsme na cestě k jednomu společnému cíli. Ale tím není hrob, je jím život za ním. Svět budoucnosti.
To je autorův příspěvek k tématu, o které tu jde. Ale vyjádřil se i k lidskému tématu:
...jisto však je, že Dick - a tady parafrázujme jeho vlastní slova - fungoval jaksi "chybně", vytvořil podivuhodné "chybné" dílo a učí "chybnosti", učí pochybovat o sobě. Možná, že tahle vlastnost je to jediné, co nás odlišuje od androidů.
Praví se v doslovu. Pochybovat o sobě, to je oč tu běží. No, nenadchlo vás to? Ty, kteří nepochybují, to dozajista zklamalo...
Ačkoli je film Blade runner kultovní, nikdy mi nedával úplně smysl, ani základní verze, ani prodoužená, nějak mi tam chyběl ten hnací motor pro Deckarda. Díky bohu za knihu :) Možná to není takový akčňák jako film, avšak alespoň jsem u všech postav ten hnací motor viděla. Když pominu hon na andíky, tak by kniha a film mohly být dvě úplně rozdílné věci, za mě rozhodně vyhrává kniha!
Na knize mě bavili hlavně geniálně vypočítaví androidi, ke konci už mě ta filosofie trochu štvala, ale celkově můžu určitě doporučit. S filmem naprosto nesrovnatelné (a za mě taky mnohem povedenější).
Podobně jako u jiných Dickových knih, jde o kombinaci hlavních charakterů s jejich ležérnostií, melancholií a dekadencí, zejm. pak v mužsko - ženských vztazích, na pozadí sci-fi prostředí, které tomu dodává čtivý magický rozměr.
Kniha nebyla tak strhující jako za mě nepřekonatelný film Bladerunner 2049 a pointa ve mně také žádné velké aha! nevyovalala, ale přesto jsem se na dílko vždy těšil. Jen tak pobýt s těmi lidmi, v tom světe.
Je zvláštní že kniha a film vyprávějí tak podobný a přitom tak rozdílný příběh. Předloha je dějově složitější, s více motivy a do jisté míry filosoficky bohatší, přesto svým způsobem přízemnější. Verze Ridleyho Scotta je lyričtější, v určitých ohledech přímočařejší, ale jeho ústřední téma je silnější a zobrazovaný svět zajímavější. K filmu hrál Vangelis a skvěle dotvářel tajuplnou atmosféru. Ke knize by se hodil spíš psychedelický rock.
Jsem asi ovlivněn filmem, který jsem viděl dříve, než četl knihu a myslím si, že je příběhově mnohem lepší. Příběh v knize mi přišel trošku nevýrazný, až roztrhaný na kousky a ke konci jsem z toho čekal mnohem více. Zároveň se mi však na knize líbilo, že se trošku více rozebírá daný svět a filozoficky se skrze prožívání postav zamýšlí nad humanismem a hlavně významem lidských emocí a pocitu empatie, na který se zde klade největší důraz. Jenže v knize vše působí až moc zbytečně depresivně, bez nějakého východiska, všichni androidi jsou neschopni milovat a cítit empatii, tím se lidé liší od umělých androidů a empatie se tím stává klíčovou emocí, kterou nelze jen tak nahradit a uměle vytvořit, což v kontextu důležitosti empatie dává sice smysl, avšak film do toho vložil ale zápletku a to takovou, že nakonec s výraznými emocemi i samotný android pocítil lásku, což mi do příběhu zapadlo mnohem smysluplněji. Tím je vyjádřena nějaká naděje a i změna osobnosti Ricka a jeho přehodnocení všech činů dávala alespoň nějaký význam, to kniha postrádá.
Kniha je ovšem důležitým milníkem ve sci-fi žánru, hlavně svým skvělým a originálním námětem a donutí čtenáře se zamyslet nad smyslem lidské existence, každý by si jí tedy měl přečíst, protože rozhodně čtivá je a má svůj význam. Film to však dle mého dotáhl k dokonalosti.
Přišlo mi to takové zvláštní, asi jsem čekala něco jiného. Rozhodně něco trošku akčnějšího, pointa děje mi nějak unikala. Postavy mi byly ukradené, nesympatické, děj mě místy mátl a do čtení jsem se spíš nutila, i když mi to nezabralo moc času. A trošku mě štvala ta posedlost zvířaty. Asi jsem nepochopila myšlenku, protože mě napadaly stejné otázky, jako Pítrs85. Jen mi to nepřipadalo tak dobré. Vracet se ke knize ani dalším dílům nehodlám.
Pamätám si, ako mi kniha kedysi dávno nesadla, pretože som čakal úroveň iných Dickových diel. Tá tu nie je ani na tretí krát, a zároveň mi je to po opätovnom prečítaní vysvetlením, prečo je to autorova najznámejšia a najčítanejšia kniha. Dickove schizofrenické vnímanie sveta, neuchopiteľnosť toho, čo je "realita" a čo nie je, to všetko je tu len v náznakoch a skalný priaznivec Philipových vízií si zúfa. Zato priemerný čitateľ (rozumej čitateľ, ktorý nie je priaznivec SF alebo len veľmi vlažný priaznivec) si chrochtá blahom, lebo v románe je všetko jasné a nič z P.K.Dickovho univerza tu nie je - teda je, ale v tak miernej dávke, že sa v príbehu dá bez problémov orientovať, čo je v iných spisovateľových knihách problém. Takže podčiarknuté a spočítané - knihu som si prečítal tretí krát a ... a je to Philip Dick, ale len priemerný. Našťastie napísal mnoho lepších kníh a už teraz sa na ne teším, hoci ich budem čítať opakovane.
Kultovní a ikonický příběh, proslavený především svým filmovým zpracováním. V knihově to na mě čekalo dlouho, ať je to jakkoliv, tento čtenářský dluh si tímto umazávám. Příběh je v zásadě docela komorní, text je psán čtivě a jednoduše, přesto lze v pozadí vnímat hlubší, filosofické, úvahy. Čtenář vnímá množství otázek na téma života, lidství a lidskosti, spravedlnosti, rovnoprávnosti – a teď to nemyslím v tom moderním, poněkud pokřiveném, smyslu. Autor vykresluje neveselý bezbarvý, téměř neživý svět, svět na konci, zničený svět, svět všemocných korporací, urbanistickou dystopii, svět lidí plných deprese a šedi. Kdo ví, zda na nás takový svět nečíhá někde za rohem. Záměrně nesrovnávám knihu s filmem, film je textem inspirován a obě díla jsou kultovní svým unikátním způsobem. Příběh je zcela oprávněně zařazen mezi mistrovská díla Sci-fi. Doporučuji.
Štítky knihy
kyberpunk androidi zfilmováno jiné světy radioaktivita sci-fi postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
| 2004 |  Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách? |
| 2007 |  Muž z vysokého zámku |
| 2005 | Temný obraz |
| 2006 | Planeta, která neexistovala (I) |
| 2002 | Minority Report a jiné povídky |
Hodně depresivní a ponurá kniha. Už od začátku je to nepříjemné čtení. Tohle Dick zbytečně přehnal. Jeho vize budoucnosti je nevěrohodná. Pokud máte depresi nebo špatnou náladu, tak bych to raději nečetl.
Jeden z mála jeho románů, který se dá považovat za normální sci-fi detektivku. Teda skoro. Objevuje se zde moderní náboženství založené na určité virtuální realitě. To asi přijde. Reality show už dávno máme.
Je to pro omezenou skupinu čtenářů. Knihy od Dicka mají pro mě velmi kolísavou kvalitu. Jako předloha ke slavnému sci-fi filmu mě to dost překvapilo. Film se jeví jako přijatelný a svým způsobem optimistický.
Je působivý a má vynikající hudbu. Nejde mu upřít osobitá atmosféra. Ta je i v knize. V tom asi společně vynikají nejvíc. Má to symbolický děj, ale je to tak zvláštní, že nevím, proč to číst. Musíte sami vědět. 75% 3,5*