Blade Runner: Sní androidi o elektrických ovečkách?
Philip K. Dick
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29451/bmid_blade-runner-sni-androidi-o-elektri-x83-29451.jpg
4
1050
1050
Blade Runner série
1. díl >
Svět budoucnosti ne až tak vzdálené: jaderná válka vyhubila většinu živočišných druhů a část lidstva se přestěhovala na Mars. V pozemských městech život přetrval, ale bez zvířat. Pořídit si domácího mazlíčka je nesmírně drahé, ovšem umělá náhražka je také přítulná a od skutečnosti k nerozeznání. Téměř. Špičkové společnosti na výrobu těchto hraček umí vyrábět i umělé lidi, přítulné sluhy a otroky, kteří jsou od skutečných lidí k nerozeznání. Téměř. Dokonce je jim vlastní touha po svobodě. A dovedou pro ni zabíjet. Proto existuje speciální policie, která na ně pořádá hony. Jedním z nejlepších lovců na androidy je Rick Deckard. Dovede jich poslat na odpočinek několik za den. Pak se však do jedné androidky zamiluje a s jeho kariérou je konec…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1993 , Winston SmithOriginální název:
Blade Runner: Do Androids Dream of Electric Sheep?, 1968
více info...
Přidat komentář
Pro mého manžela je to kultovní film. Dvakrát se mi ho pokoušel pustit, dvakrát jsem u něj usnula. Tak jsem to zkusila s knížkou. A neusnula jsem. Philip K. Dick je můj oblíbený autor. Má skvělé nápady a s nostalgií vzpomínám na ty dny, kdy jsem louskala jednu jeho knihu za druhou, v metru zapomínala vystoupit a na konci každé knihy jsem si řekla, to je jako všechno? To jsem si řekla i tady. Ale nijak mě to nepřekvapilo, protože ho už znám. Kdysi dávno nám někdo přednášel o tom, že jsou dva druhy lidí, ti co projekty rozjíždějí a ti co je dokončují. Přišlo mi to jako blábol, ale Philip K. Dick je přesně ten, který rozjede skvělý projekt, ale už ho neumí dokončit. Škoda, že nepsal ve dvojici, kdy by ten druhý knihy dokončil, protože jeho knihy by si pořádný závěr zasoužily. A to i Blade Runner. Zůstává dost otázek. A to jako opravdu dost. Nemám ráda knihy s příliš otevřeným koncem, tak ubírám hvězdičku.
Tak nevím co se mi libilo vice. Jestli kniha nebo film... Film jsem viděl několikrát a to různé verze :) takze se povazuji za docela velkého fanouška a říkal jsem si jaká bude asi ta kniha. Z počátku se mi nelibila, ale P.K. Dick umí psát:). Ke konci jsem si říkal, ze nechci, aby ta kniha už skončila, že chci ještě zůstat ve světě Blade Runnera.
Knížku jsem si chtěl přečíst, abych ji mohl porovnat s filmem (ani vlastně nevím, jestli už jsem ho kdysi viděl, nebo ne). Spíš než román mi to celkově přišlo jako rozsáhlá povídka. Bylo zajímavé sledovat postupné proměny postav.
Doteď nevím, jestli se mi líbí film. Viděla jsem ho kdysi jako malá, pak jako větší a teď v poslední době taky jednou. No a fakt nevím. Film mi přišel, že hodně cílí na atmosféru, která jediná se tam projeví jen díky Vangelisově hudbě. A kdyby ji dělal někdo jiný, tak to nebude mít ten účinek. Děj filmu mi připadal vzdálenější od reality, než jeho námět.
Naopak v knize je spousta zajímavých detailů a živých postav a jejich nicotné denní maličkosti, které mi ten příběh konečně oživily. Část s umělou kočkou byla odhadnutelná, ale fakt mě pobavila. Ocenila jsem i možnost jednotlivé postavy konečně od sebe oddělit - ne jako ve filmu, kde se vše dělo "jako v mlze, jíž všichni propluli a pak byl konec."
Není to nej., co jsem kdy četla, ale vzhledem k době vzniku a tématu, fakt smekám.
Toto je snad první případ, kdy se mi film líbil výrazně víc než kniha. Napsáno podivně roztěkaně, neuceleně. Myšlenka a odkaz samozřejmě OK, ale čtení samotné mě nebavilo.
Originál, který se už mnoho autorů snažilo napodobit, nebo ho přímo vykrást...ale originál je jen jeden.
Těžko říct, co je lepší, mně se líbí i film, myslím ten starý s H. Fordem.
Na to, že to má být špička sci-fi literatury, tak je tam moc keců o ničem. Psychedelie a nesmyslné náboženství udělaly z téhle knihy roztahanou delší povídku. Mám radši technickou sci-fi než bláboly o lidství a umělém životě. Film jsem neviděl, ale po přečtení knihy ho odložím na neurčito.
Bohužel jsem viděla film, bohužel TEN film je pro mě jeden z nejlepších sci-fi, jaké jsem kdy viděla. Bohužel se film jen inspiroval knihou, která má v některých věcech zcela jiný děj a také konec. To je pro mě jedno velké zklamání. Pokud beru knihu nezávisle na filmu - což mi stále ještě nejde - má spád, je dobře napsaná, člověka až mrazí, co by se mohlo v budoucnosti stát. Je zcela mimo mé chápání, kde P. K. Dick bral inspiraci, tolik skvělých sci-fi knížek, co napsal, nicméně vzhledem ke konci, který mi přišel lehce vyšumělý - dávám jen 4 hvězdy.
Pre mňa bezkonkurenčne zatiaľ najlepšia Dickova kniha. Čítala sa jedným dychom ale nie je to na plný počet, pretože koncu čosi chýbalo. Všetko to skončilo príliš rýchlo a jednoducho. Jednoduchší bol aj text, pretože u tohto autora som zvyknutý na oveľa väčšie divočiny. Aj tak som bol nadmieru spokojný, pretože pokročilú umelú inteligenciu môžem. A teraz ešte pozrieť film. 90%
Tahle knížka vás záhy pohltí, děj má takový spád, že se ani moc nezastavujete, abyste nad ním zapřemýšleli. A pak je najednou konec a vy přemýšlíte o to déle a více - protože to není žádná bezduchá akční scifi, ale inteligentním způsobem řeší spoustu závažných otázek - v čem vlastně spočívá lidství a kdy je ještě člověk plnohodnotným členem lidské společnosti, z čeho čerpáme svůj pocit nadřazenosti nad vším ostatním, co pro nás znamenají ostatní živí tvorové a sebedokonalejší "věci", co je ještě realita a co už výplod naší mysli nebo dokonce to, co se naší mysli předkládá jako "potrava", abychom zapadli do systému a nezlobili ... Scifi mám docela rád a je mi líto, že jsem na tohoto autora kápl až teď; určitě to není poslední kniha, co si od něj přečtu.
Jediný důvod, proč nedám plný počet bodů je poněkud "odfláknutý" závěr. Jinak ale pěkné počtení, zajímavá myšlenka budoucího světa.
Spolu s Ubikem nejpřístupnější román od Dicka. Originalita, atmosféra, vtažení do děje. No napadlo by vás, že nejcennější ze všeho budou pravá zvířata typu kachna, králík, ovce? Jenže Dicka to napadlo. Fenomenální záležitost, pro mě je Dick pro svou originalitu král sci-fi a naprosto bez rozpaků bych ho posadil na piedestal k Herbertovi a Windhamovi.
Knize i filmu jsem se úspěšně léta vyhýbal, tak teď aspoň konečně došlo na Dickovu verzi, kterou ale přijímám s rozpaky a hodnotím ji jako těžce nedovařenou. Nápad lovce androidů, jejich testování, vztahy mezi nimi a především tápání v tom, kdo je vlastně kdo bylo výborné, ale ten zbytek okolo ... musím říct, že spousta děje je tak nějak o ničem - zmatkovité náboženství jehož podstatu jsem fakt nedal, kámoš Buster, postava Isidora, a myšlenka prázdnoty lidského života bez domácích mazlíků ... ? Docela zklamání, teď jsem opravdu zvědavý na tu Scottovu legendu - 40 %
Film som nevidela, ale chystám sa, lebo kniha sa mi páčila. Sci-fi je stále dosť nový žáner pre mňa, ale čím ďalej, tým viac sa mi páči :) AJ
PS: K filmu: tak som dnes zvládla asi 40 minút a som to vypla. Tak depresívny film som dávno nevidela ;)
Jedná se o mé první setkání s knižním Philipem K. Dickem a protože filmy na motivy jeho knih mám rád, měl jsem vysoká očekávání, která ale bohužel naplněna nebyla. Neměl jsem problém se světem jako takovým, byl správně temný, byť pár aspektů jsem úplně nepobral (Kámoš Buster, náboženství). Také morální otázky měly svou sílu, hodnou zajímavé debaty.
Bohužel pro mě vše ale sráží sama literární stránka věci - nechápal jsem proč je tolik prostoru věnováno Isidorovi, když pro samotný příběh nehraje takřka žádnou roli. Finále, pro které se chystá prostor nějakou dobu, je v některých aspektech hodně mimózní, a také je strašně, ale strašně rychle odbyté, nestihl jsem se rozkoukat a bylo po všem. Působí to dost paradoxně vzhledem k tomu, že je Dick schopný celý odstavec věnovat tichu, které se rozhostilo v bytě po vypnutí televize...
Sympatický Deckard, ponurá atmosféra světa, soucit se speciálem, omračující paranoidní část „po opeře“ a prokreslení lidského zoufalství skrze touhu po navázání citového kontaktu s živým zvířetem.
To vše táhne ke dnu řada podstatných věcí, před kterými nedokážu zavřít oči.
- Doslova liduprázdný svět je buď špatně vykreslen, nebo ještě hůře – nerealistický.
- Logické chyby – opravdu na alternativní policejní stanici plnou Androidů prostě zapomněli?
- Absurdní náboženství (i na standardy náboženství obecně) bez špetky reálných mantinelů. Po „odhalení“ už je to jen psychárna potvrzující Dickovy nadrogované návštěvy.
- Celá filozofie okolo androidů. Za prvé, to nejsou androidi. Android je stroj. Oni biologické výrobky. Jejich nedostatečné vykreslení tužeb čtenáři nedovolí pochopit řadu situací, které potom nedávají smysl. Androidi se v této knize prostě chovají mnohokrát naprosto nevyzpytatelně a hloupě. Řekl, bych, že ani Dick v jejich podstatě neměl jasno.
- Nesmysly a odbyté scény – ke konci knihy už se uvěřitelnost čehokoliv rozsype jak dům z karet. Začnou se zjevovat neexistující postavy s nesmyslnými motivy na efekt, budou vytvářet z ničeho fyzické předměty a postavy, které si celou dobu drží nějakou integritu, se totálně zblázní. Sled akcí po rozhovoru Deckarda s Isidorem by si zasloužil knižní malinu. Když se v příběhu může stát naprosto cokoliv, uvěřitelnost a pouto čtenáře s knihou vyprchá.
- Největší zklamáním je pro mě však poselství knihy. Dick ve skutečnosti načrtl velice jednoduchou vizi – androidi jsou fyzicky lidé, mentálně však bez empatie. Člověk bez empatie je sociopat. I androidi v knize se chovají chladně a vypočítavě, přesně jako sociopati. Není zde tedy žádný prostor pro filozofování čtenáře. Androidy v této knize můžeme částečně považovat za lidi, ale za „porouchané“, stejně jako bychom považovali běžné sociopaty. Tečka. Žádná dilemata. Otázkou by pak mohl být etický postoj k jejich tvorbě, ale jelikož ten Dick vůbec nezmiňuje, počítám, že ani v jeho tématu nehraje roli.
Podobných pohledů na umělá stvoření tu bylo více a nabízí mnohem více prostoru. Především nikdy nejde o tělo. Závažné otázky můžeme klidně dostat u stvoření s mechanickým tělem, ale lidským mozkem. Další znepokojivé otázky můžeme vidět u dokonalých umělých inteligencí, které projdou Turingovým testem nebo nějakou budoucí alternativou. Ještě hlouběji se můžeme ponořit v otázkách uměle vytvořených lidí, kde se nám do hry dostává i prvek božství. Tohle je jen zlomek témat, která mají potenciál a dají se uchopit různými způsoby a krásné je na nich to, že na ně zřejmě neexistují jednoznačné odpovědi. Tak to mají čtenáři rádi.
Dick však zabil jakýkoliv potenciál samotnou podstatou jeho Androidů. Být vraždící nemilosrdný sociopat je špatné, áno?
Parádní sci-fíčko, které má velké vizionářské ambice. Philip K. Dick dokázal, že to co není, prostě jednou budeme brát jako samozřejmost. Člověk a android - je to slučitelné se životem? Blade Runner dokazuje, že by to možná mohlo i fungovat - ale ruku na srdce - elektronická ovečka? Ne!
Sní androidi o elektronických ovečkách? Názov knihy, ktorý dobre odráža jeho myšlienku. Dick tu vykreslil svet, temný, atmosférický, zahalený do rádioaktívneho prachu. Hlavný hrdina, Deckard je lovcom androidov, ktorý doteraz nemal problém z ich zabíjaním. Ale po udalostiach čo sa v knihe odohrajú, začína cítiť aj empatiu ku nim, čím chce autor poukázať, kde je ta hranica, kedy sa jedná už o ľudskú bytosť, aj keď je zložená z umelých tkanív. Ich hlavný nedostatok spočíva v neschopnosti cítiť empatiu, na tom je založený Voigt-Kampffův test empatie, ale aj tu sa ukazuje, že nie vždy môže byť dostatočný a je teda možné spoľahlivo ich identifikovať, keď ich vývoj sa posúva míľovými krokmi. Ďalším zaujímavým nápadom je tam vykreslenie náboženstva v podobe mercerismu, kde ľudia zdieľajú pocity a aj keď sa neskôr ukáže jeho skutočný pôvod, ľudia (tak ako v dnešnom živote) na to nepotrebujú dôkazy, proste keď to slúži, nebudú sa toho vzdávať.
Počas celého čítania ma pohlcovala atmosféra knihy, fascinovali ma jej myšlienky a dej, pri ktorom si nieste ani istý kto je android a kto nie ma sprevádzal až do konca. Jasných 5* a teším sa na ďalšie knihy.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Blade Runner: Sní androidi o elektrických ovečkách? |
| 2007 |  Muž z vysokého zámku |
| 2005 | Temný obraz |
| 2006 | Planeta, která neexistovala (I) |
| 2002 | Minority Report a jiné povídky |
empatia na ktorej si civilizovaný svet tak zakladá zobrazená ako obranný mechanizmus koristi dáva celkom nový pohľad na podstatu umelej inteligencie . Empatický tiger by skapal hladom. Tak sme Ovce alebo Tigre....?