Blade Runner: Sní androidi o elektrických ovečkách?
Philip K. Dick
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29451/bmid_blade-runner-sni-androidi-o-elektri-x83-29451.jpg
4
1050
1050
Blade Runner série
1. díl >
Svět budoucnosti ne až tak vzdálené: jaderná válka vyhubila většinu živočišných druhů a část lidstva se přestěhovala na Mars. V pozemských městech život přetrval, ale bez zvířat. Pořídit si domácího mazlíčka je nesmírně drahé, ovšem umělá náhražka je také přítulná a od skutečnosti k nerozeznání. Téměř. Špičkové společnosti na výrobu těchto hraček umí vyrábět i umělé lidi, přítulné sluhy a otroky, kteří jsou od skutečných lidí k nerozeznání. Téměř. Dokonce je jim vlastní touha po svobodě. A dovedou pro ni zabíjet. Proto existuje speciální policie, která na ně pořádá hony. Jedním z nejlepších lovců na androidy je Rick Deckard. Dovede jich poslat na odpočinek několik za den. Pak se však do jedné androidky zamiluje a s jeho kariérou je konec…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1993 , Winston SmithOriginální název:
Blade Runner: Do Androids Dream of Electric Sheep?, 1968
více info...
Přidat komentář
O této knize jsem poprvé slyšel v souvislosti s filmem Blade Runner. Poté co jsem viděl film jsem knihu docela dost dlouho sháněl, až jsem jí jednou uviděl na Aukru a hned jsem si jí koupil. Film mám moc rád a byl jsem zvědavý jaká nakonec bude kniha. Film si z knihy vypůjčuje jen základní příběh, jinak je skoro ve všem jiný. O to více se mě na knížce líbilo jakým způsobem je napsaná a jak vyobrazuje konkrétní svět. Dost mě zaujalo, že se v knížce řeší hodně náboženství, empatie, emoce, otázky co je správné a co ne, a kdo o tom rozhoduje. Je to napsané dost chytlavě a srozumitelně, ale kolikrát jsem si konkrétní věci četl dvakrát, abych dopodrobna vstřebal co se právě na následujících řádkách odehrálo. Kniha má cynický nádech, přesto nelze říci, že by jí chyběl alespoň trochu idealistický pohled na svět a danou situaci. Hodně moc se mi líbila postava Deckarda, Rachael a Resche. Sní androidi o elektrických ovečkách? je perfektně napsaná knížka, která u čtenáře dokáže vyvolat řadu zajímavých otázek.
Film už léta zbožňuju a očekávání tak byla vysoká. Kniha nabízí jiná východiska či otázky a její temnota je poněkud hlubší. Rozhodně to není špatné čtení, nicméně se prostě nemůžu oprostit od filmu, jehož působivost je až monumentální a kniha mi takový zážitek nenabídla. Zajímavé je, že zásadní postava filmu, Roy Batty, která svou popularitou dle mě zdaleka předčí i Deckarda, je zde odsouzena k poměrně ploché figurce s nedostatkem prostoru.
Sci-fi, která není špatná, ale že bych četl něco extra, to teda ne. Celý ten příběh šel docela velkou oklikou kolem mě, nic mi to neřeklo ani nedalo, nebylo se nad čím zamyslet a ani mě to aspoň nepobavilo. Takže pro mě poněkud průměrná záležitost.
Všichni tuhle knihu hrozně chválí, ale já se přiznám, že mě příliš nebavila. Děj mě nedokázal patřičně vtáhnout, netěšil jsem se ani na závěrečné rozuzlení a myslím, že podrobnosti z celého příběhu do pár dnů zapomenu. Tím ale knihu nehaním, téměř všichni jí chválí, mě prostě ale evidentně nesedla. Možná je to také dobou, kdysi to možná bylo objevné, ale dnes...prostě jen ohraná variace:)
Toto je jedna z tých kníh, ktoré vám buď sadnú, alebo nie. A ak vám sadne, budete totálne nadšení. Toto je prvá moja kniha od Dicka a je mi jasné, že si od neho zoženiem všetko, čo sa len bude dať. Parádna pochmúrna atmosféra, zvláštna mystika a geniálne originálne nápady - jedinečná kombinácia, ktorej aspoň ja nemôžem odolať.
Tak předně: KONEC SROVNÁVÁNÍ S FILMEM!
Philip Kindred Dick je Franz Kafka druhé poloviny 20. století a "Sní androidi o elektrických ovečkách?" je toho jasným důkazem. Limitovat knihu na pouhý příběh je asi tak stejně smysluplné jako se vyžívat v hmyzích superschopnostech Řehoře Samsy, nehledě na to, že taková redukce nutně povede k nepochopení závěru díla. Přiznám se, že já sám jsem věnoval půlden hledání odpovědi na tuto otázku, což mne dovedlo k názoru, že definitivně platná odpověď zkrátka neexistuje.
"Všechno je pravda", řekl [Rick Deckard]. "Všechno, co si kdo kdy myslel."
Dílo je obtížné na pochopení - opravdové pochopení - a nabízí nesčetně mnoho myšlenek, ať už načrtnutých či dokreslených. Gotta Catch 'Em All!
Nadšený som nebol, ani sklamaný. Od Philipa K. Dicka vždy čakám viac. Aj teraz som dostal poriadnu porciu, ale nie príliš výživnú. Okrem toho som sa nedokázal oprostiť od porovnávania s nepodareným rovnomenným filmom a možno práve to zráža hodnotu tejto knihy. Naopak, na rozdiel od filmu, temná atmosféra knihy je brilantná. A ešte niečo: Androidi nesnívajú o ovečkách. :-) Možno o niečom inom áno, ale o ovečkách nie. Druhá vec je plochosť okolia a ľudoprázdny svet, to mi skutočne nesadlo.
Nebylo to špatné čtení, ale film se mi líbil více. I z důvodu logiky příběhu, kdy ve filmu musí Deckard vypátrat androidy sám a v knize mu jejich polohu pošlou z policejního oddělení jako na talíři a on je jde jen zlikvidovat. Temná atmosféra z knihy i filmu je takřka totožná což je super, u filmu je pak výrazné plus za detektivní pátrání po replikantech a taky závěrečná pointa, která mě v knižní verzi tak nějak trochu zklamala. Určitě by ale na mě kniha zapůsobila více, kdybych se k ní dostal dříve (před dvaceti-pětadvaceti lety).
Film Blade Runner je pro mne jeden z nejlepších vůbec, od knihy jsem toho čekal asi moc. Je pro mne spíše zklamáním. Jsou tam pasáže, které ve filmu nebyly (a je jich dost) což příběh a celé téma obohacuje. A pak také pasáže, které jsou bohužel velice nudné. Celkově svět působý prázdně, ve filmu je to přesně naopak. Mercera a kámoše Bustera jsem jednoduše nepobral..
Co se týče porovnání s filmem: Celkově mě více přitáhla kniha. Hlavně svými myšlenkami. Obrazově je propracovanější film. Bohužel scénář si zachoval i nelogické momenty knihy (likvidace některých androidů, vynořování postav a záchrana hlavního hrdiny, upadnutí zbraně v závěrečném duelu,...). I opěvovaná závěrečná scéna s odpuštěním androida mi nepřišla věrohodná (očividně je to zabiják, psychotik, zabijí mu milenku a on zachrání jejího vraha?). Některé filozofické úvahy jsou zajímavé (proč máme tak krátký život? Zabili jsme svého Otce?), ale v knize mi přišli zajímavější (Mercer vyzývá k dohadům a dává více otázek než odpovědí). Sečteno podtrženo - film i kniha mají neopakovatelnou atmosféru. Kniha je bohatší myšlenkově, film vás strhne svými obrazy.
Blade Runner si mě získal - svou nenáročnou délkou, svými náročnými myšlenkami a úvahami (je Mercer protopyt boha? Potřebujeme ho? Jaká je role utrpení v životě člověka a pokusů o výstup z něj? Je lepší někdy udělat věc špatnou než dobrou? Je empatie to, co nás odlišuje od strojů? ... ). Hlavní charakter je spíše antihrdinou a je vržen do víru událostí spíše náhodou. Podobnou náhodou občas likviduje i své oponenty (snad jen toto mi na knize vadilo. Nexus 6 je v knize vychvalován jako prototyp inteligentního stroje, ale nedokázali mě svým chováním přesvědčit. Jejich likvidace je občas nelogická). Kniha sálá neklidnou atmosférou a pnutím hlavních hrdinů. Ideály a vztahy ztrácí sílu a mínění okolí je často dvojsečné. Takto by se dala popsat tato kniha, která ve vás něco zanechá.... Vřele doporučuji!
Je to kultovní kniha kultovního autora. Předloha kultovního filmu, který je skvělý, ale přece jen předlohu nekopíruje přesně. Postava Mesmera, elektronické ovce a vůbec imaginace a snovost některých scén. To vše zabaleno do postapokalyptického prostředí. Byly doby, kdy jsem si nedokázal užít knihy tohoto autora. Pak se to zlomilo a nemohu se jich nabažit. Co však oceňuji nejvíce je originalita.
Vyborna kniha, ale zaroven jeden z mala pripadu, kdy je film lepsi, nez kniha. Predloha je sice skvela, ale Blade Runner ve filmove podobe s noirovou atmosferou, epickymi obrazy temne budoucnosti Ridleyho Scotta a predevsim legendarnim soundtrackem Vangelise je neco, cemu knizka proste nemuze konkurovat. 8/10
První dostaveníčko s autorem a hned tento román. Sní androidi o elektrických ovečkách? Už ten název je dokonalej :-) Film vizionáře Scotta, byl pro mě srdcovka,o to větší překvapení,že kniha je uplně jiná,tedy jak je vlastně u PKD zvykem. Ono převýst na plátno uvěřitelně věrohodně Dickovy světy je věru dozajista oříšek :-) Další parádička z hlavy tvurce alternativních labyrintu mysli,psých,schizofreních zákoutí,časových smyček,spousty jiných možných i nám skrytých věcí a přece zase uplně jiná. Sféry fantazie budoucnosti-živé přítomnosti,vydané už v roce,pro nás obvzláště bolestným 1968,ale to už je zase jiný příběh.
Nejdříve jsem viděl film, takže kniha pro mě byla lehkým šokem. Je totiž naprosto jiná, dějově, charakterem postav i popisem celého toho světa. Obojí je ale velmi dobré. I tak u mě přecijen vítězí film který je podmanivější.
Předesílám, že film jsem neviděla, mohu tedy s klidným svědomím hodnotit pouze knihu jako takovou, která je opravdu dobrá. Dick vystavěl svět, kde vás na každém kroku provází opuštěnost, pocit marnosti a deprese. Chytře vás nejdříve vede k tomu, abyste začali sympatizovat s nebohými, utlačovanými androidy a nakonec vás nechá změnit názor, ukáže vám, jaký rozdíl je mezi uměle vytvořeným člověkem a skutečnou lidskou bytostí.
Z celého příběhu je cítit beznaděj, jedinými záblesky štěstí a údivu pro lidstvo na Zemi, jsou živá zvířata. A ta si může dovolit jen málokdo, protože částky za ně požadované, jsou neuvěřitelně vysoké. A tak si většina lidí pořizuje elektrické náhražky. Jenže ty ani v nejmenším nedokážou nahradit skutečný život, pouze život předstírají.
I když knížka není nijak rozsáhlá, pro zdatného čtenáře je to sousto na pár hodin, zanechá ve vás spoustu pocitů a mě osobně donutil být ještě víc šťastná za to, že moje zvířena je skutečně živá a nepohání ji elektrické obvody.
Oproti filmu, který má temnou atmosféru, kde má post katastrofický svět nádech temného, ale relativně bohatého života, myšleno tak, že člověk má pocit, že svět stále ještě dýchá, knížka má takovou atmosféru navozující spíš prázdnotu.
Skoro mi přišlo, jakoby na zemi kromě hlavních a vedlejších postav už nikdo nebyl...
Prostě jsem měl pocit, jakoby se děj odehrával v totálně vylidněném prázdném městě a že "andíci" jsou na svých místech jen pro to, aby čekali, až je lovec (i když lovec... tuhle roli jsem mu taky moc nevěřil) přijde "zabít".
Jestliže měl román navodit depresivní pocit z prázdna a nicoty, dokonale se mu to podařilo.
Každopádně pokud mám srovnávat atmosféru knihy a filmu, u mě na plné čáře vede v tomhle případě film.
... a úplně bych zapomněl... trochu mi mrazí z toho, že mám doma Nexus 7 :-D
Autorovy další knížky
| 2004 |  Blade Runner: Sní androidi o elektrických ovečkách? |
| 2007 |  Muž z vysokého zámku |
| 2005 | Temný obraz |
| 2006 | Planeta, která neexistovala (I) |
| 2002 | Minority Report a jiné povídky |
Ještě, že jsem film neviděl, a tak nemám to velkolepé srovnání, co všichni ostatní.
A taky nikdy nejsem sarkastický.
Jak už tak bývá, dávám plný počet, jaký si Dick, až na výjimky, zaslouží.