Blázen a jiné paraboly
Chalíl Džibrán
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51603/bmid_blazen-a-jine-paraboly-6573882bbe85c.jpg
5
16
16
Západ zná Chalíla Džibrána jako básníka a malíře a jako autora Proroka, oné „malé černé knížky“, o které básník řekl: „Když jsem psal Proroka, Prorok psal mne.“ Západ ho zná jako tvůrce s širokým duchovním rozhledem, jako jemného člověka, milujícího a milovaného, s neocenitelným smyslem pro humor a s božským darem přátelství... S Džibránovou nadčasovou moudrostí a životním nadhledem se setkáváme i v jeho parabolách – krátkých vypointovaných příbězích, přirovnáních a bajkách věnovaných věcem, které tohoto původem libanonského spisovatele zajímaly po celý život: kráse a ošklivosti, radosti a utrpení, svobodě a útlaku, lásce a nenávisti, duši a tělu, Bohu a člověku. Knížka Blázen a jiné paraboly, sestavená a přeložená orientalistou Svetozárem Pantůčkem, obsahuje Džibránovy drobnější texty „Blázen“, „Předzvěst“, „Poutník“ a „Chalíl neznaboh“.... celý text
Přidat komentář
Po Prorokovi moje nejoblíbenější kniha od Džibrána, plná nadčasových, jednoduchých a místy veselých myšlenek.
prosté a moudré. inspirativní člověk. doslov: ženy ho milovaly, ale nechápaly.
Štítky knihy
anglická literatura výbor z díla arabská literatura libanonská literatura
Autorovy další knížky
| 1996 |  Prorok / Zahrada prorokova |
| 1996 | Zlomená křídla |
| 2006 | Poutník |
| 1998 | Písek a pěna |
| 2001 | Prorok |
Poutník, povídka Šaty:
Jednoho dne se Krása a Ošklivost setkaly na mořském pobřeží. Řekly si: "Vykoupeme se v moři." Pak se svlékly a plavaly ve vodě. Po chvíli se Ošklivost vrátila na břeh, oblékla si šaty Krásy a šla svou cestou. Také Krása vyšla z moře, nenalezla svůj oděv, velmi se ostýchala být nahá a proto si oblékla šaty Ošklivosti. Pak šla také Krása svou cestou. A právě od toho dne si muži a ženy pletou jednu s druhou. Nicméně někteří spatří tvář Krásy a poznají ji přes její šaty. A někteří poznají Ošklivost a šaty ji neskryjí před jejich zrakem.
Z knihy Poutník, překlad Vlasta Hesounová, stejný text:
Jednoho dne se na mořském břehu potkaly Krása a Ošklivost. A tu si řekly: "Pojďme se vykoupat v moři." Ihned odložily šat a plavaly ve vodě. Po chvíli se Ošklivost vrátila na břeh, ustrojila se do šatů Krásy a odešla. Když Krása také vystoupila z moře a nenašla svůj oděv, oblékla se do šatů Ošklivosti, neboť se styděla být nahá. I ona šla svou cestou. A až dodnes je lidé často navzájem zaměňují. Přesto jsou někteří, kteří ihned poznají Krásu podle tváře, byť ji jen zahlédli a to navzdory jejímu ošacení. A jsou zase jiní, kteří spatří tvář Ošklivosti, ale honosný šat ji skryje před jejich zraky.