Blázny živí Bůh
František Kožík
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38505/bmid_blazny-zivi-buh-Kop-38505.jpg
4
47
47
Temný středověk - tlupa komediantů se stala obětí pletichářské a kruté hry obávaného jezuity a podlého šlechtice. Oba muži zneužili krásu vnadné Sabiny, označili ji za kacířku a čarodějnici. Nešťastnice má své hříchy ze sebe očistit v ohni, zažehnutém svatou inkvizicí. Jak mají ostatní potulní herci zachránit krásnou ženu ze spárů nelítostného zla. Umí jen hrát divadlo… Novela skvělého vypravěče nás zavede do doby krutých procesů s kacíři a ukáže nám hrůznost doby i sílu lásky, přátelství a nenávisti.... celý text
Přidat komentář
František Kožík, mě stále dokola utvrzuje v tom, že: "V jednoduchosti je krása... a v lidském úsilí - odhodlání, je síla..." A tyto navenek zcela obyčejné, běžné lidské atributy jsou, alfou a omegou celého tohoto příběhu.
,,Blázny možná živí Bůh," každopádně nás čtenáře živí dobře napsaná kniha, od vynikajících spisovatelů...
(SPOILER) Tak já musím říct, že tento román mě tedy HODNĚ zasáhl. Film by to tak nedokázal, protože jazyk, jakým je napsán, je neskutečně poetický a úžasný! I ta hlavní myšlenka, že divadlo může i zachránit člověka. Sabina nakonec jako čarodějka na hranici neskončí. Ale je to tak napínavé, že jsem to dočítala ve značně pokročilé hodině, nemohla jsem to už potom ovšem odložit a dočíst to jindy. To prostě nejde, jak je kniha napsána takto! Všechna čest! Smekám! František Kožík byl velký spisovatel. A tento román, který má pouhých 221 stran, je toho rovněž dokladem. Nevím, kde se tu dávají ty hvězdičky. Za mě všech 5!
Dá se říct, že jsme, já a tato kniha, spolu po celou dobu nenavázali žádný hlubší vztah a tak to dopadlo, jak to dopadlo: ani jeden z nás z toho druhého nejsme nadšený. Až po stránku 30 jsem četl poctivě, tak jako velkou většinu knih. Jenž po ní jsem začal přeskakovat, ve snaze najít konečně nějaké místo, které mě čapne, nejprve sem tam větu, pak sem tam pasáž a nakonec celé strany a dokonce i dvě kapitoly. Kniha jistě zase není nadšená z mé netrpělivosti, která vedla k tomu, že mi děj mohla předložit, díky mému přeskakování, jen velice povrchně.
Inu co na plat, nepřilnuli jsme k sobě.
Dvě hvězdy.
Tak bych řekla že v panu Kožíkovi se shlédla paní Vaňková ... krásné dílo o středověku .. smekám a klaním se ...
To je tak, když si koupíte knihu, protože se vám líbí název, ale není na ni hned čas, tak ji odložíte k ostatním knihám do knihovny. Po letech ji objevíte a po přečtení si říkáte, proč jsem po ní nesáhla už dřív! Je to má druhá knížka od pana Kožíka a z obou jsem nadšená. Skvěle napsaná, poutavý příběh, který navíc vykresluje středověkou realitu. Doporučuji všem.
Dlouho jsem přemýšlela,co přidat ke komentářům k této knize.,protože i já,stejně jako buccaneerka jsem zůstala paf. Snad jen toto- kdykoli dočtu knihu od pana Kožíka,mám chuť být lepším člověkem,protože zase znovu uvěřím,že to má smysl.
Poutavý příběh plný intrik, kdy do poslední chvíle netušíte, jak to se všemi dopadne. K tomu na dvou třech místech narazíte na takřka básnický popis, po jehož přečtení máte v hlavě plastický obraz, na kůži cítíte vlhkost a chlad přicházející bouřky a v uších očekáváte každou chvílí zahřmění.
Jakožto milovník všech historických románů cením tuto knihu velmi vysoko. Je napsána živě, čtivě (až na pár detailů, kde jsem se cítila zpomalovaná), ale největší "wow" je závěr. Miluju, když dočtu knihu, zavřu ji a zůstanu jakoby s otevřenou pusou s pocitem "to bylo úžasné". Závěr této knihy přesně tento pocit vyvolal a trvá i po letech.
Tato kniha od spisovatele Fr. Kožíka připomíná některé knihy jiných autorů( Kladivo na čarodějnice i když obětí je jedna žena). Kniha však ukazuje myšlenky jak si vyšší páni hrají svoje kruté, pletichářské hry, pak to odnáší obyčejný člověk. Také kniha vykresluje ne moc ,, svatou církev", které šlo vždy o moc, majetek, peníze.
Celkem jednoduchý příběh o potulných hercích, o jejich nelehkém postavení ve středověku, o falešném obvinění, o sporu dobra a zla/pravdy a lži, přátelství, inkvizici atd. A přesto pan Kožík píše takovým hezkým klasickým jazykem. No a když už jsem si říkala, že to bude jen jeden z mnoha podobných příběhů, co jsem četla, tak mě konec úplně dostal. Ten tomu příběhu dodal silnou pointu.
Docela prostý příběh, jak se dalo od autora očekávat, velmi poutavě odvyprávěný. Jednoduchý sloh, díky němuž jsem se stal na celých 312 stran součástí této knihy, prostě Kožík.
Autorovy další knížky
| 1954 |  Největší z Pierotů |
| 1985 | Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského |
| 1989 | Na křídle větrného mlýna |
| 2006 | Synové hor |
| 1988 | Svátky krásné hvězdy |
V krásným antikvariátu v centru Tábora jsem si náhodně koupil knihu. Nebyla to zas taková náhodná koupě, protože jsem věděl, že František Kožík vládl slovem jako málokdo. Už na prvních stranách mě stačil zaplést do svých vět a já okouzlen tím představením dočetl knihu, aniž by stihli vytáhnout oponu a zapnout světla. Tohle byl opravdu znamenitý kus.