Blouznivec
Daniel Palmer
Charlie Gilda je počítačovou superhvězdou. Ale jednoho dne se z něho stává hlavní podezřelý, když jeho bývalí zaměstnavatelé jsou jeden po druhém zavražděni. Charlie jen sleduje, jak se jeho život bláznivou rychlostí řítí do propasti, firma se začíná vymykat jeho kontrole a soukromý život se mu rozpadá. Nemá, kam by se obrátil o pomoc, a tak osloví svého schizofrenického bratra, aby mu pomohl odhalit temné rodinné tajemství, z něhož se mohl zrodit stupňující se teror. Strhující příběh, kde se hranice mezi skutečností a fantazií posouvá a obrací... Literární hádanka, kterou každý čtenář bude chtít rozluštit...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2015 , OldagOriginální název:
Delirious, 2011
více info...
Přidat komentář
Neměla jsem v knihu velké naděje, ale nakonec mě uchvátila. Zápletka je zajímavá a neotřelá a chytne Vás za uši a nepustí. S čím jsem hodně bojovala bylo to, že hlavnímu hrdinovi byla stále nucena záliba hry na kytaru a nebylo to dle mě přirozené. Avšak stále hodnotím příběh a zpracování velice kladně.
První kniha Bezmocný mě tak nadchla, že jsem si hned koupila další tuto knihu od Palmera a docela jsem byla zklamaná. Né tím nápadem, ale zdlouhavým způsobem, jaká byla kniha napsaná. Chvílemi jsem se ztrácela v ději, dost jsem knihu odkládala, aby mi došlo, co tím autor chtěl říct. Ke konci se to vše vyřešilo, ale myslím, že k této knize se nevrátím.
Povedená schizofrenická jízda, snad jen zbytečně natahovaná. Z tří set čtyřiceti stran se hrdina dvě stě šedesát jen veze na vlně událostí a člověk už trochu zatíná pěsti, aby se konečně postavil do defenzívy. O to spíš, že gradující události jasně volají po tom, že všechno je jinak, než se zdá, přičemž ústřední zvrat stále nepřichází a nepřichází. Přesto se autorovi úspěšně daří držet vyprávění v rovině napínavého thrilleru, jen tu koncepci mu vysloveně zazlívám, protože po dlouhém maratonu komplikací odbude finále na dvou desítkách stran.
Jak ovšem Daniel Palmer jakžtakž kočíruje zápletku, charaktery postav odflákl na plné čáře. Průhledné rozdělání rolí, naivní uvažování a kýčovité momenty shazují román na úroveň průměrného odpočinkového čtiva. Což na druhou stranu není zas tak špatná nálepka, máte-li chuť zabít čas něčím méně známým, co nepochází ze Skandinávie, nebo nekopíruje již jednou kopírované. Navíc nápady kolem výpočetní techniky byly zajímavé, alespoň pro laika jako jsem já.
To se moc nepovedlo. Hlavně vydavatelova práce je hodně bídná. Zavádějící anotace včetně zkomoleného jména hlavního hrdiny (žádný Charlie Gilda ale Giles), časté překlepy. Ale ani po odhlédnutí od těchto výhrad, se nejedná o žádnou "perlu". Detektivka, spíš thriller, to je tak na posledních 100 stranách, před tím se toho zase až tak moc neděje. I když na druhé straně by se to dalo brát jako docela povedená kniha o schizofrenii. Ale ten závěr a rozuzlení jsou tak umělé, že jsem to prostě nezkousl.
Pro mne super kniha, líbila se mi moc, neřekla bych, že je psaná rozvláčně, bavila mě, vtáhla do děje.
Kromě částečně zavádějící anotace byl rozjezd zhruba do dvou třetin poněkud rozvláčný a i přesto, že styl psaní je výborný, kniha se četla docela těžko.. Ale myšlenka byla velmi zajímavá..
Opravdu bláznivá kniha. U knih tohoto spisovatele chybí napětí a příběh o ničem...