Blues v modré a bílé
Václav Hrabě
Z básníkových publikovaných sbírek a z pozůstalosti uspořádal, k tisku připravil, doslov a životopisnou poznámku napsal Jaromír Pelc. V roce 1975, na který připadlo desáté výročí Hrabětovy smrti, o něm nebylo možno prosadit do žádného časopisu ani článek. Dokonce ani do Mladého světa, kde na konci šedesátých let otiskl M. Kovářík velmi populární článek o Hrabětovi pojmenovaný Mácha v texaskách. Ani do Melodie nebo Tvorby, kde v té době jako redaktor působil Hrabětův interpret a druhý editor Jaromír Pelc. Příležitost se naskytla o několik měsíců později a Jaromír Pelc ve snaze zachránit Hrabětovo dílo pro socialistickou literaturu sestavil doplněné vydání a také nové uspořádání básníkova torza pojmenované Blues v modré a bílé . Nechyběla ani reinterpretace v rámci ediční poznámky i studie zveřejněná v Pelcově kritické publikaci Nový obsah . Tato studie však byla pouze kopií ediční poznámky vřazenou do zmiňované publikace.... celý text
Přidat komentář
výborná poezie českého beatnika Václav Hrabě . některé texty zhudebnil zpěvák Vladimir Mišík škoda že zahynul tragicky tak mladý
Zavři oči...
a bude všechno jako na
počátku
světa
Nadčasové a oslovující básně... Mám je hluboko pod kůži
rozpuštěné
Tuto knihu jsem si kdysi koncem 70. let minulého století opsala kompletně na stroji (jiná možnost sehnání nebyla) a dodnes mne její verše oslovují.
Autorovy další knížky
1995 | Blues: Blues pro bláznivou holku |
1994 | Horečka |
1969 | Stop-time |
1977 | Blues v modré a bílé |
1985 | Černé nebe nad městem |
"Blues v modré a bílé" je další krásná knížka plná krásné poezie.
Tento pro mě další knižní poklad - výběr básní vydaný v roce 1977 jsem objevila opět náhodou v knihobudce. Básně jsem sice už četla zrovna nedávno i v knize "Blues", ale moc ráda jsem se k nim vrátila, jsou jedinečné a v této knize jsem objevila i báseň "Ty (II)".
Nakonec jsem se rozhodla napsat komentář i k této nenápadné, ale nádherné knize, protože si to rozhodně zaslouží a přidávám i úryvek známé básně "Reduta blues".
Reduta blues
Hledám tě
v městě rozpáleném za poledne
v městě stočeném do klubíčka noci
Hledám tě
v tomto městě
rozkopaných ulic pivních lásek krásných
podzimů a dlouhých kostelních
věží které se podobají tvým
prstům
Hledám tě
a je to beznadějné
legrační a naivní
Je přece tolik tramvají v kterých mě můžeš minout
je tolik nároží kde můžeš prokřehlá
a doufající čekat
na něco úplně jiného
Je tolik biografů kde můžeš potichu plakat
nad divným koncem krásného Itala
Je tolik ulic a slov přes která na sebe nevidíme
je tolik mužů kteří tě mohou udělat daleko šťastnější
než by se podařilo mně...