Bod nula
Artem Čech
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528007/bmid_bod-nula-65744e573b3d9.jpg
5
9
9
Ukrajinský spisovatel Artem Čech byl povolán do armády v roce 2015 a strávil na Donbasu v zákopech téměř rok. Po návratu do civilu napsal sbírku miniaturních povídek či esejí Bod nula (2017) jako reflexi všeho, co viděl a zažil. Jedná se o úvahy o sobě samém, intelektuálovi z hlavního města, jenž je ze dne na den vržen do prostředí, které by si sám nikdy nevybral, a sbližuje se s lidmi z naprosto odlišných sociálních bublin. Výřezy každodenní reality, válečná absurdita, blízkost smrti, šílenství, ale i nečekaná přátelství a drobné radosti skládají dohromady mnohobarevný obraz života vojáka.... celý text
Fejetony, eseje Povídky Válečné
Vydáno: 2023 , Fra (Agite/Fra)Originální název:
Точка нуль, 2017
více info...
Přidat komentář
Bod nula
Vynikající, nesmírně pronikavé a přemýšlivé svědectví o ročním pobytu mladého kyjevského intelektuála na donbaské frontě v roli řadového brance. Krátké prózy jsou brilantně napsané a pointované, cenné je v nich zejména deziluzivní reflexe všednosti, monotónnosti a tísnivosti této vojenské zkušenosti, přestože se hrdinovi-autorovi vlastně nic dramatického neudá. Jenomže drásavý obraz války už byl popsán tolikrát, zatímco perspektiva Artema Čecha je v tomto ohledu velmi svěží. Pomáhá tomu i překlad, který – na to, že je kolektivním dílem (zprvu jsem se toho zalekl) – je překvapivě kvalitní a soudržný.
Po knize jsem sáhl mimo jiné proto, že jsem si předsevzal číst letos soustavněji ukrajinskou literaturu. A to nejen ze sympatie k tomuto národu a jeho nerovnému boji (i za nás), ale i kvůli prohloubení povědomí o tamní kultuře: doposud jsem totiž četl – ale to už je spousta let – především ukrajinské básníky a také několik pojednání o dějinách této země. A nelituji – Bod nula je bez nadsázky jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední rok měl v ruce. Byť je to dílko nedlouhé a bez vyhraněnějších stylistických okázalostí (jakkoli nepostrádající vysokou úroveň i v tomto ohledu), lze říci, že mě hodně zasáhlo. Snad především proto, že jsem se s vypravěčem-autorem silně identifikoval. A taky proto, že dnes už víme, co přišlo potom.