Ocelové žezlo
Juraj Červenák
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17779/bmid_bohatyr-ocelove-zezlo-17779.jpg
4
350
350
Bohatýr (Wales, trilogie) série
1. díl >
První část trilogie Bohatýr. Píše se rok 965 a mladý kníže Svjatoslav se ujímá vlády nad Kyjevem a Novgorodem. Nehodlá však spravovat zemi z vladařského stolce, nýbrž ze sedla válečného oře. V žilách mu totiž koluje divoká krev varjažských předků a on chce sjednotit blízké i vzdálenější kmeny pod železnou rukou a udělat z knížectví největší mocnářství široko daleko. Jeho první dobyvační tažení směřuje na východ, k říši Bulharů na řece Ityl… Mezitím ve vesnici Karačarovo na území kmene Muromců žije mladík jménem Ilja, odvrhnutý vlastním rodem, slabý, neduživý, napůl chromý. Když osadu jednoho dne vypálí krutí nájezdníci, jedině Ilja přežije a musí se postarat o mrtvé. Právě tehdy zavítají do vesnice tři tajemní žebráci. Ti se nad chromým mladíkem slitují a sejmou z něj kletbu, která jeho nemoci způsobila. Ilja v sedle věrného Buruška vyráží na cestu za pomstou a jeho osud se brzy protne s osudem Svjatoslavovým. Oba totiž upírají svůj zrak k zlověstné Dračí věži v bulharském městě Suwaru… Juraj Červenák po fantasy sérii Černokněžník, ověnčené Cenou Akademie sci-fi, fantasy a hororu v kategorii nejlepší původní kniha za rok 2005, přichází s dalším epickým příběhem inspirovaným slovanskými mýty. V trilogii Bohatýr (která příští rok pokračuje romány Dračí carevna a Bílá věž) se ruské byliny spojily s historií válečných tažení kyjevského knížete Svjatoslava a vytvořily tak dílo, které uspokojí nejen příznivce fantasy, ale i milovníky historicko-dobrodružných příběhů.... celý text
Romány Literatura slovenská Fantasy
Vydáno: 2006 , WalesOriginální název:
Oceľové žezlo, 2006
více info...
Přidat komentář
Po Roganovi jsem se pustila do Bohatýra a musím říct, že mám z toho lepší pocit. Je to daleko příjemnější a záživnější čtení s trochou nostalgie. Rogan byl více mytologickým počinem řekla bych, zatímco Bohatýr mi připadá více historičtější, i když co se mytologickým prvků týče, nezůstává pozadu.
Knihu jsem četl už několikrát a vždycky se mi líbí. Červenák zde převyprávěl ruské byliny po svém, s nadhledem a vypravěčským mistrovstvím. Je to příběh o hrdinství, o odvaze, o družině. Možná moje nejoblíbenější autorova kniha.
Nič pre ľudí, ktorí si chcú počítať fantasy s presahom do reálnej histórie a bohatierstvo si spájajú skôr s peknými koníkmi, naleštenými zbraňami, upravenými účesmi, čistými spodkami a vyberanými spôsobmi ako s blatom, výkalmi, prdmi, rúbaniskom vnútorností a popisom úkonov vedúcich k ich vzniku. Nie, nejde len o TO. Bohatier sa číta dobre, príbeh je priamočiary a odvíja sa jasne za svojim cieľom, akurátne vyvážený s popisom. Hrdina nie je podliezavo hrdinský a stotožnivo sympatický, mágia použitá účelovo len striedmo - mne vyhovuje, ale je jasné, že práve to niekoho zanechá neuspokojeného. Východoeurópske prostredie je osviežujúce, nám dostatočne blízke, no mierne štipľavo exotické (toto vyváženie je možno hlavná ingrediencia receptu Červenákovho úspechu). Akurát až na môj vkus príliš jednoduchý príbeh znižuje môj celkový dojem na 3.5/5 (inak na hrdinské odpoludnie odporúčam všetkými štyrmi neuseknutými!)
... a zase Červenák v plnej paráde, tak ako ho poznám z kapitána Báthoryho a ako ho mám najradšej. Výpravné, čtivé, dobrodružné, trochu hororu, nápadité a hlavne obývané sympatickými postavami, ktorým budete držať palce.
Jistě, na česko-slovenskou historickou fantasy literaturu se jedná o nadprůměrný počin, ale nehodlám přidávat hvězdičku jen proto, že se u nás v současnosti dobrá sci-fi a fantasy (až na vyjímky typu Žamboch a Kulhánek) nevyskytuje....proudy krve zde nejsou dostatečně vyváženy vtipem nebo ironií a Ilja je pro mne vylíčen jako nesympatický strup. Juraj mě zatím nepřesvědčil byť jsem se u jeho povídek s Chřestýšem nasmála jak malá.
Az na par vyjimek moc CZ/SK autorum neholduji. O to krasnejsi bylo vypraveni se do Iljova sveta i s ostatnimi bohatyry, kteri na zajimavosti jiste nepostradali - obdivuji, s jakym umelecky a historicky stvarnenym dejem me autor dokazal zprvu primet k obdivu samotneho Ilji Muromce a posleze ho zhnusit na nejvyssi miru jeho sklony k alkoholismu, az do popisu baby jagy, jakou znam z nize postovane knihy od Ellbereth. Ale ta Cervenakova je podstatne pritazlivejsi a navic smysluplnejsi, tak proc ne.. (jen to vysledne spojeni spupin mi prilis nesedelo s Iljovym pitim - pri chlastu se proziravost jevi jako vlastnost spise postradajici)
Prostě paráda.Přátelství,válečné bitvy,humor,kouzla a napínavý a vtahující děj.Prostě jako vždy výborné čtení,které si nejspíš budu muset zakoupit do své osobní knihovny..Už se těším na další díl.
Četla jsem kdysi v Pevnosti jednu Červeňákovu povídku, v podstatě parafrázi na Slavíka Loupežníka a Ilju Muromce. Coby dítko odkojené mj. bohatýrskými bylinami jsem slintala blahem a hrozně se mi jejich odění do nového, fantasy kabátku líbilo. Takže když vyšel Bohatýr, ihned jsem naběhla do knihkupectví a... bylo zklamaná. Tentokrát mi adaptace bylin nesedla, asi mám toho Ilju nějak moc pod kůží a mám o něm jinou představu (vedle Dobryni Nikitiče je to můj nej hrdina). Znakem mužnosti mi nepřijde, když někdo prdí a krká, případně je popisováno jak močí... to se sice často mihne všemi Ďurovými knihami (holt si asi takhle představuje středověké a raně novověké chlapáky), ale tady mi to vyloženě vadilo. Možná mi zklamání zaslepilo oči, ale do dalších dílů už jsem se nepustila.
Povedená fantasy, u které je vidět znalost reálií doby a oblasti, takže vše vypadá realisticky.
Tohle se mi opravdu hodně líbilo. Je to originální, neotřelé. Bylo mi i sympatické, že jsem se zde setkala s postavami, které jsem hltala z Krásy nesmírné jako dítě. I když v tomto podání byly poněkud hororovější. Kdo má rád trochu temnější fantasy, určitě by si měl přečíst.
Další z příjemných překvapení od tohoto autora.Začátek nic moc,ale od příchodu Tří bohatýrů na scénu,super.Jen si teď budu muset přecíst další díl,abych věděla jestli se podaří zachránit Volcha/má olíbená postava/.
Skvělý příběh. Murmcovo uzdravení a jeho následné zvláštní sny a odměny od bohů jsou prostě fantastické. Knihu jsem hltal od začátku do konce.
Hodnocení 10/10
Tohle je opravdu povedená "pohádka". Vymazlené postavy, popisu akorát, skvělé akční scény. Jazyk vtipný a přizpůsobený postavám. Krev a střeva? To přece k té době naprosto neoddiskutovatelně patří.
Nejlepší kniha jakou jsem kdy přečetl. Každou stránku jsem hltal jako by kniha byla něco posvátného a užíval si ten pocit. Velice zajímavý úsek historie popsané v tak výborném příběhu mě prostě naplno dostala a musím jít ihned pro druhý díl.
Zatím nejepičtější Ďuro, co jsem četl. Na příběhu je od začátku znát, že je součástí většího a dějově kompaktnějšího celku, než jaký nabízí například černokněžník. Také je vidět, že autor věnoval větší práci studiu historických pramenů, ačkoliv si i nadále historii přizpůsobuje podle svých potřeb. Jinak je to, ale Červenák jak má být. Děj má spád, žádné zbytečné popisování a krev teče proudem. Mimochodem, dost mě překvapuje řada ostatních komentářů, vždyť nadávky, létající hlavy a vyhřezlé vnitřnosti jsou typickým znakem Juraje Červenáka a zas tak moc to s nimy zase nepřehání.
Autor na pozadí historických událostí na konci prvního tisíciletí našeho věku staví příběh o Ilji Muromcovi, vysmívanému mrzákovi, jenž se nadpřirozeným řízením osudu stává mocným bohatýrem a vydává se po boku kyjevského knížete na válečné tažení proti Bulharům. Text se čte příjemně a svižně, mé první setkání se slovenskou fantasy tak dopadlo velmi dobře.
Téhle knize vlastně nic nechybí. Má dokonale konzistentní příběh, pěknou řádku zajímavých postav, hluchá místa prakticky nejsou a tak když jsem si po chvíli zvykl na krkolomné východňácké přepisy jmen, ponořil se jsem se do děje a četl jedním dechem. Nedokážu si moc představit klasičtější snůžku dobrodružství, což ovšem vůbec není na škodu. Akční sekvence příjemně doplňují klidnější části, s popisy to autor nepřehání, ale přitom dokáže vytvořit tu správnou atmosféru.
A nadávky, krev a vnitřnosti, o kterých se tu mluví snad v každém komentáři? Těch jsem tedy čekal podstatně víc, vůbec nevadily.
Pro mě nej díl z Bohatýrské trilogie (zatím, Ďuro nám ještě nějaké určitě napíše).
Štítky knihy
slovenská fantasyAutorovy další knížky
| 2013 |  Mŕtvy na Pekelnom vrchu |
| 2009 | Strážcové Varadínu |
| 2006 | Ocelové žezlo |
| 2015 | Ohnivé znamenie |
| 2017 | Vlk a dýka |
Ocelové žezlo svérázně zpracovává bohatýrské byliny s ústřední figurou Iljou Muromcem. Dějově nekomplikovaná fantasy plná bojů a statečných skutků. Jenže jak jsem se na knihu léta těšil, nakonec jsem byl drobně zklamán. Po historické stránce je bezvadná, ale to zrovna nebylo to, co jsem od ní chtěl. Hrdinové jsou si příliš podobní, děj předvídatelný a záporáci klišovití. Navíc díky neustálým intrikám jsem se často ztrácel v tom, o co komu vlastně jde. Zároveň mi chyběla postava, o kterou bych se skutečně bál - u Muromce brzo pochopíte, že zvládne všechno, u Svjatoslava díky historickým znalostem víte, kam až Juraj Červenák pravděpodobně zajde, a v silácké skvadře jsou všichni natolik srovnatelní, že aby mě smrt některého z nich ranila, museli by zemřít všichni.
První část Bohatýrské trilogie se mi tak umístila mezi průměrnou heroic fantasy se vším, co k tomu patří. Nic nijak výrazně objevné, jen skutečně dobře napsané a odehrané v zajímavých kulisách. Uvidíme, co přinesou další díly.