Bohové, hroby a učenci
C.W. Ceram (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/156622/bohove-hroby-a-ucenci-roman-o-archeologii-156622.jpg
5
88
88
Podtitul: Román o archeologii Faktografický román seznamuje s archeologickými objevy v oblastech Egejského moře, Egypta, Mezopotámie a Mexika. Poutavě zobrazuje neutuchající úsilí badatelů o odhalení četných tajemství starých kultur, jejich úspěchy i nezdary při provádění vykopávek i při dešifrování starých písemných i jiných památek.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 1965 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Götter, Gräber und Gelehrte, 1949
více info...
Přidat komentář
Je stále radost číst tuto knihu.
Byla to jedna z posledních knih, kterou si zakoupila moje matka. Dovedu si představit jakou senzaci ve své době kniha způsobila. Vždyť jste se v ní dočetli to, co není v učených knihách o archeologii: jak to bylo v autentickém podání samotných objevitelů. Jejich ústy se dozvídáme o úžasných objevech, které na ně pod nánosy věků čekaly. Je to vzrušené svědectví o dobách, kdy byla archeologie dobrodružstvím. To se již nebude opakovat, marná sláva. Autor tohle vzrušení zprostředkovává prvotřídně.
Knihu milovala moje maminka, choval jsem ji jako oko v hlavě.
Velmi doporučuji, i když jsou dnes snad mnohá fakta zastíněna vývojem.
„Představme si, že bychom se měli pokusit o stanovení jakž takž správné chronologie západních dějin podle nápisů na našich veřejných budovách, z textů církevních otců a na základě pohádek bratří Grimmů! Přibližně před takovým úkolem stáli archeologové, když začali s prvními pokusy o rekonstrukci egyptských dějin a časové zachycení jejich průběhu.“
Je to kniha z poloviny minulého století. Jistě je zastaralá – v úvahách o postupech archeologické práce (dané tehdejšími technickými možnostmi), v popisu chronologie i v interpretaci některých faktů. Jenže, ono nejde ani tak o ten obsah, a vlastně ani o formu, (která však hravě překonává značnou část populárně naučné produkce). Jde o to, co je mezi řádky – o nadšení pro popisovaný obor, který má silný potenciál strhávat. Proto stojí zato tuto neaktuální knihu brát do ruky a nechat se unášet autorovým vypravěčstvím. Ostatně, v pasáži o Champollionovi poznamenává, co se dá zobecnit téměř na cokoli, včetně jeho pohledu zmrazeného v čase:
„Velké objevy ztrácejí na své velikosti, když se zabýváme jejich předhistorií. Je-li jednou princip jasný, zdají se následovníkům bludné cesty pošetilostí, nesprávné představy zaslepeností, problémy prostou záležitostí.“
A v náhledu do knih, které ještě nemohly být napsány, přidává autor ještě poselství, které jsem si také hned poznamenal:
„Chceme-li se jako lidé učit skromnosti, nemusíme upírat svůj zrak na hvězdnaté nebe. Stačí pohled na kultury, které tu byly tisíce let před námi, které byly velké před námi a před námi i zanikly.“
Knihu jsem četl ještě na střední škole a pamatuji si, že mě doslova uchvátila. Dokonce natolik, že jsem uvažoval o studiu archeologie. Jelikož se tento studijní obor tenkrát otevíral jednou za x let a příjmal se velmi omezený počet studentů, nakonec jsem se rozhodl pro něco praktičtějšího (ekonomii).
Jadrom tejto knihy je OBJAVOVANIE. Kapitoly sa venuju zivotom objavitelov miest, kultur, risi, archeologom, lustitelom starovekych zabudnutych pisiem. Je to o odkryvani uz davno strateneho sveta a ked budete citat, mate chut vybehnut s lopatou a stetcom za dom a hrabat sa v zemi. Vazne. Kniha vobec nezostarla, pretoze sa zaobera objavovanim. Samozrejme uz niektore interpretacie a chronologia sa poupravovali, v dacom sa upresnili, zmenili, (nieco sa odhalilo ako podvrh). Ano, je to tu aj o falzifikatoch, boji archeologie s vykradacmi hrobov, budete so Schliemanom odkryvat Troju, s Champollionom lustit hieroglyfy, s Grotefendom rozlustite klinove pismo, s Carterom sa postupne dostanete az k Tutanchamonovej mumii. A pozor, po tejto knihe asi urobite najazd do kniznice a budete odnasat 10 knih o Egypte a Babylone, Pompeiach!! Ako dieta som bol pyramidami okuzleny, potom sa to nejak vytratilo vekom... Tato kniha mi vsetko znova pripomenula.
Opravdu skvělá historicko-archeologická kniha, nebo chcete-li "román". Informace jsou sice převážně aktualizované do roku cca 1955, ale i tak mnoho věcí je velmi poutavých. Nicméně před citací do nějaké novější studie či práce doporučuji projít si nejnovější poznatky.
Mezi patnáctým a šestnáctým rokem jsem hltala knížky o starověku a tahle patří spolu s dílem Zenona Kosidowského (Když slunce bylo bohem) k nejlepším, které jsem četla. Velmi ochotně jsem čtení obětovala čas určený pro spánek. Pouze díky Ceramovi vím, že Champollion jako dítě sepsal Dějiny slavných psů a za jediné rozumné zřízení prohlásil republiku.
Autora ostatně obdivuji; jen vzácně se najde někdo, kdo je ochoten zprostředkovat výsledky vědeckého výzkumu veřejnosti a kdo je přitom kompetentní. Na svůj obor nahlíží lidsky: s pochopením a humorem.
Jen škoda, že český překlad ruší aliteraci v názvu (Götter, Gräber, Gelehrte) - dalo by se to za cenu jisté nepřesnosti převést jako Modly, mohyly a mudrcové. :)
Text se člení na čtyři oddíly: Kniha o sochách (Mínoa a Mykény), Kniha o pyramidách, Kniha o věžích (Mezopotámie) a Kniha o schodech (Mezoamerika). Mně se nejvíc líbila mezopotámská část.
Báseň o Amenemetovi III. v překladu V. Zamarovského:
On dal Egyptu více zeleně než Nil,
on obě země silou naplnil,
on je život, jenž dává nozdrám chlad,
on zahnal od svých věrných hlad,
jeho poklady jsou potravou všech, kdo mu slouží:
král je život a jeho ústa jsou hojností.
Synu můj, mstiteli můj, Menhepere,
žij věčně: skvím se láskou k tobě.
Chrání ruce moje údy tvé ochranou života.
Jak sladká je tvoje laskavost k mé hrudi.
Přijímám tě za svátost svou.
Žasnu nad tebou. Kladu moc tvou
a strach z tebe do zemí všech,
bázeň z tebe po hranice stavidel nebeských.
Staručká klasika...
Veľká časť faktov prekonaná, štýl komplikovaný (s viacúrovňovými odbočkami), "román" to nie je ani zďaleka a nechápem prečo považoval ríšu Inkov nevhodnú pre túto knihu, veď v čase písania tejto knihy sa o nej už vedelo celkom dosť.
Najviac si cením prílohy - hlavne Mayskú chronologickú tabuľku, ktorá poskytuje aspoň čiastočné vysvetlenie mayského kalendára v praxi a hlavne rodostromy gréckych rodov zlatého veku.
Čakal som viac, Zamarovský určite vyhráva, ale aj táto kniha dokáže ponúknuť zaujímavé detaily ktoré on nepovažoval za dôležité a tiež pekný zoznam literatúry. Bol jednoducho priekopníkom v tomto obore, veľké muchy ktoré sa vychytali až neskôr sú samozrejmosťou.
Využiji — zcela zasloužené! — popularity této mně tak drahé knihy, abych vás autorovým úvodem k ní přilákal k dalšímu autorovi, vynálezci románu o vědě:
„Avšak necítím se zavázán jen vědě, ale i jistému druhu literatury, přesněji řečeno, tvůrci literatury, ke které má být tato kniha skromným příspěvkem. Je jím podle mého vědomí Paul de Kruif, americký lékař, který se první podjal úkolu vylíčit vývoj zcela speciálního vědního oboru tak, že se jeho kniha dala číst s napětím, s jakým se v našem století setkáváme jen v kriminálních románech. Roku 1927 objevil, ze vývoj bakteriologie má v sobě románové prvky — stačí se jen na něj pořádně podívat a řádně jej uspořádat. Dále objevil, ze i nejspletitější vědecké problémy lze zobrazit velmi jednoduše a velmi srozumitelně, popíší-li se jako pracovní procesy, tj. vede-li se čtenář touž cestou, kterou se ubíral sám vědec — od okamžiku prvního nápadu k dosažení výsledku. A zjistil, ze okliky, křižovatky a slepé uličky, do nichž je vědec sváděn svou lidskou nedokonalostí, omyly lidské hlavy, rušivými náhodami a brzdícími vlivy zvenčí, jsou prolnuty takovou dynamikou, takovou dramatičností, jaká dokáže vyvolat nesmírné napětí. Tak vznikla jeho kniha „Lovci mikrobů", a už její název, který změnil střízlivý termín „bakteriologové" v lidskou kategorii, stal se touto změnou programem nové literární kategorie, „faktografického románu".“
Jedna z nejlepších knih o archeologii jakou jsem kdy četla. Autor se rozepisuje o výpravách a expedicích za nejznámějšími odkazy starých civilizací. Díky bohu se nejedná o další spis plný nepochopitelných pojmů určených jen pro více zasvěcené. Pokud vás historie zajímá a rádi byste se dozvěděli více, rozhodně si ji přečtěte. Je čtivá a plná zajímavostí.
Pro mne úžasná kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem a stala se mou oblíbenou.
Jedno z "klasických" děl o historii a archeologii, určených po laickou veřejnost. Bohové hroby a učenci - a později i Zamarovský, Sabatino Moscati a další autoři ve mě vzbudili zájem o historii.
Jedna z knížek, které mě přivedly k historii, archeologii a především egyptologii. Později jsem egyptologii opustila a od "obecné" historie jsem se přesunula k té regionální, ale tuhle knížku si velmi ráda znovu pročítám.
Nenarazil jsem v knižních titulech na čtivěji podanou historii archeologie, ač staršího data stále nikdo nepřekonal až téměř romantické obrazy objevování dávno ztracených kultur. Při čtení si člověk přeje, aby mohl zažít ten pocit úžasu, když z prachu povstává prastará říše.
Knihu jsem četl kdysi v době, kdy jsem se jako menší capart tak nějak povrchně zajímal o Egypt. Paradoxně mne nakonec nejvíce zaujala poslední část o Mayských kulturách.
Skvělý výtvor, pohlcující výpravná archaická atmosféra stěžejních archeologických nálezů lidské historie. Dodnes mám knihou podložený monitor, abych ji měl neustále na očích, jedna z mých prvních (dobrovolně) přečtených věcí vůbec. Nedávno jsem se k ní vrátil a neztratila nic ze svého kouzla, ba naopak...jak už to tak u dobrých věcí bývá.
Srozumitelně napsaná kniha o archeologii .
Poté, kdy jsem získal palce nahoru za svůj komentář, musím ještě připsat.
Kniha je napsaná srozumitelně a díky kresbám a fotografiím dokáže toto vědní odvětví přiblížit běžnému člověku. Pro mně bylo impulsem pro její zakoupení, přečtení knihy C.W.Cerama -Oživená minulost, kterou jsem dostal k narozeninám. Mimochodem od doby, kdy jsem se naučil číst byla, je a bude kniha nejlepším dárkem jaký mohu dostat. Toť vše a přeji hezké zážitky při četbě, nejen těchto knih.
Nádherná kniha, četl jsem vydání z r. 1965 a byl to krásný zážitek. Knihu jsem četl dlouho, s přestávkami.
Rozdělil bych její obsah v zásadě na dvě rovnocenné části: část dějepisnou, kdy se čtenář dozvídá spoustu faktů (případně domněnek či již překonaných názorů, ale to je jedno) o zaniklých civilizacích a část archeologickou, kdy popisuje reálná dobrodružství, tvrdohlavost, svéráz atd. reálných pravzorů Indiana Jonese. Báječná kniha, hezky vybavená přílohami, vlastně krásný artefakt v současnosti již 60 let starý (moje vydání).